Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady ohledně užití předložky ve spojení s obcí. Měla bych říct spíše „jedu do Malé Skály“, nebo „jedu na Malou Skálu“?
Klíčové slovo:
Malá Skála
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Spíše bychom se tedy přikláněli k variantě „do Malé Skály“, pokud je však obvyklé v okolí uvedené obce užívat vazbu „na Malou Skálu“, nelze proti tomu nic namítat.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je vhodnější napsat „bydlíme v Praze 9“, nebo „bydlíme na Praze 9“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
v Praze 9; na Praze 9
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Proto bychom volili spíše variantu „bydlíme v Praze 9“; vazbu s předložkou „na“ nelze v tomto případě úplně vyloučit, ale mnozí uživatelé jazyka ji mohou vnímat jako stylově nižší.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na vazbu podstatného jména stížnost. Kolega mi tvrdí, že např. spojení „stížnost proti postupu správního orgánu“ není spisovné a správná je pouze vazba „stížnost na postup správního orgánu“. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Slovník Slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „stížnost“ vazbu se spojkami „na“, „proti“ a „vůči“. Jediný rozdíl je v tom, že v prvním případě je uvedeno „stížnost na někoho“ i „na něco“, zatímco u dalších dvou spojek pouze „stížnost proti/vůči něčemu“ (nikoli „proti/vůči někomu“). V uvedeném případě je ovšem rozhodně přijatelná jak varianta „stížnost proti postupu“, tak „stížnost na postup“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, která předložka se pojí s podstatným jménem „tip“? Je správně „tip pro používání“, „tip na používání“, nebo „tip k používání“?
Klíčové slovo:
tip
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „tip“ dvě možné vazby: „tip na něco/někoho“ (tip na víkend, tipy na výlet) a „tip pro něco/někoho“ (tipy pro péči o pleť, tip pro zahrádkáře). Dle dat Českého národního korpusu je častěji používanou vazbou „tip na“. Varianta „tip k“ není ve slovnících uvedena a v úzu se vyskytuje minimálně. Ve Vámi uvedeném případě tedy doporučujeme užít buď variantu „tip na používání“, nebo „tip pro používání“.
Zvažované varianty:
tip pro používání
tip na používání
tip k používání
Poslední užití:
14.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že se liší vazby sloves „vážit si“ a „cenit si“? Paní učitelka tvrdí, že zatímco říkáme „vážit si koho, čeho“, u slovesa „cenit si“ je náležitý 4. pád, tedy „cenit si koho, co“.
Klíčové slovo:
vážit si; cenit si
Odpověď:
Paní učitelka má pravdu jen částečně. Zatímco u slovesa „vážit si“ uvádějí slovníky vazeb pouze vazbu s 2. pádem („někoho, něčeho“), u slovesa „cenit si“ nalezneme obě možnosti, tedy jak vazbu „cenit si někoho/něco“, tak „cenit si někoho/něčeho“.
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Naše občanské sdružení se snaží prosadit vznik jakéhosi památníku. Nejsme si jistí, jestli v názvu máme uvést „památník obětí“ nebo „památník obětem“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
památník
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „památník“ vazbu jak s druhým, tak se třetím pádem. Ve vazbě se 3. p. zpravidla pociťujeme výpustku přídavného jména, tedy: „památník (věnovaný) obětem“, a tato vazba bývá užívána zejména tehdy, jde-li o osoby (památník padlým hrdinům, vojákům apod.), zatímco u neživých entit volíme obvykle druhý pád (Památník národního písemnictví). V uvedeném případě můžete zvolit obě možnosti, přičemž frekventovanější je varianta „památník obětem“.
Zvažované varianty:
památník obětí
památník obětem
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda mám na etiketu výrobku napsat „ochrana před sluncem“, nebo „ochrana proti slunci“.
Klíčové slovo:
ochrana
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u podstatného jména „ochrana“ jak možnost „ochrana před někým/něčím“, tak „ochrana proti někomu/něčemu“. Stejně tomu je i u slovesa „ochránit, ochraňovat“. Můžete tedy užívat obě varianty.
Zvažované varianty:
ochrana před sluncem
ochrana proti slunci
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustné užívat sloveso dosahovat ve vazbě se 4. pádem (dosahovat co), nebo je považována za správnou pouze varianta s 2. pádem (dosahovat čeho)?
Klíčové slovo:
dosahovat
Odpověď:
Online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0 uvádí u slovesa dosahovat ve významu „vzrůstat, klesat, dospívat stupně, docílit“ vazbu s 2. nebo se 4. pádem. Vazbu „dosahovat něco“ tedy považujeme za přijatelnou. Ovšem zároveň je třeba mít na paměti, že podle dat Českého národního korpusu je v úzu mnohem méně frekventovaná než základní vazba „dosahovat něčeho“ a že někteří uživatelé češtiny ji tedy mohou vnímat jako substandardní.
Zvažované varianty:
dosahovat něco
dosahovat něčeho
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 2 – Diskutovat něco, zmínit něco
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Při kontrole bakalářské práce jsem narazila na vazbu „diskutovat nad něčím“. Já jsem tedy starší ročník a řekla bych jedině „diskutovat o něčem“, ale možná se mýlím.
Klíčové slovo:
diskutovat
Odpověď:
Vazbu „diskutovat nad něčím“ sice neuvádějí ani slovníky spisovné češtiny, ani Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení, uvádí ji však online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0 (viz příklad „diskutoval se studentem nad problémem“). Nelze ji tedy odmítat, avšak zároveň je třeba mít na paměti, že podle dat Českého národního korpusu je v úzu mnohem méně frekventovaná než základní vazba „diskutovat o něčem“ a že někteří uživatelé češtiny ji mohou vnímat jako substandardní. Ještě doplňme, že náležitá je i bezpředložková vazba se 4. pádem „diskutovat něco“. Tato vazba bývá někdy považována za vazbu novou a v češtině cizí, nicméně ji uvádí už Příruční slovník jazyka českého a přijímají ji Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení i Vallex 3.0.
Zvažované varianty:
diskutovat nad něčím
diskutovat o něčem
diskutovat něco
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 2 – Diskutovat něco, zmínit něco
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Dokázali byste mi poradit, s jakou vazbou se pojí sloveso „triturovat“ – „triturovat s něčím“, nebo „triturovat něčím“? Jde o termín používaný ve farmacii.
Klíčové slovo:
triturovat
Odpověď:
Podle všeho se jedná o úzce specializovaný termín, sloveso „triturovat“ se nám nepodařilo dohledat v žádném relevantním slovníku. Akademický slovník cizích slov uvádí pouze podstatné jméno „triturace“ (tření, rozmělňování pevné látky na prášek), heslo nám však nenapoví nic o náležité slovesné vazbě. Žádné doklady nenabízí ani Český národní korpus. Zbývá tedy snad jen doporučení řídit se zavedeným odborným územ ve farmaceutické literatuře. Obecně lze konstatovat, že předložka „s“ poslední dobou masivně proniká do vazeb se 7. pádem i tam, kde se dříve neobjevovala, protože stačilo prosté užití 7. pádu. Vzhledem k tomu, že předložkové vazby jsou velmi živou a proměnlivou oblastí, je třeba s tímto procesem počítat. Obecně řečeno lze tedy přijmout jak vazbu „triturovat s něčím“, tak „triturovat něčím“.
Zvažované varianty:
triturovat s něčím
triturovat něčím
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.