Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace věty] -> [Valenční rámec – Doplnění] -> [Varianta doplnění].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/5, položky: 1-20/93
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#13427
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence předložek
Konkrétní dotaz: Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo: o svátek; o svátku
Odpověď: Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití: 15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#13188
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz: Nejsem si jistá, zda je správně spojení „dosahuje vyššího výdělku“, nebo „dosahuje vyšší výdělek“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo: dosáhnout
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „dosáhnout“ ve významu „úsilím nabýt“ pouze vazbu s druhým pádem (např. dosáhnout uznání, slávy apod.). Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) připouští také vazbu se čtvrtým pádem (např. dosáhnout určitou rychlost). V praxi je však mnohem častější druhý pád – v Českém národním korpusu (SYN v11) je více než 400 000 dokladů vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něčeho, zatímto u vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něco nalezneme pouze 19 327 dokladů. Spíše bychom tedy doporučili spojení „dosahuje vyššího výdělku“, ačkoli vazbu „dosahuje vyšší výdělek“ nelze hodnotit jako chybnou.
Poslední užití: 27.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12998
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Mělo by se správně říkat „konzultant něčeho“, nebo „konzultant pro něco“? Je to myšleno ve vztahu k nějaké oblasti, kterou daný člověk konzultuje / v níž je odborníkem.
Klíčové slovo: konzultant
Odpověď: Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Pokud jde o jazykovou praxi, Český národní korpus ukazuje 680 výskytů spojení „konzultant pro + 4. pád“ (konzultant pro prodej / strojírenství / zahraniční záležitosti apod.) a 2933 výskytů spojení „konzultant + 2. pád“ (konzultant filozofie / marketingu apod.), ovšem v tomto druhém případě (konzultant čeho) výsledky obsahují i velké množství dokladů typu „konzultant firmy/společnosti XY“, „konzultant vlády“ apod. Na základě dokladů ale můžeme potvrdit, že obě vazby („konzultant něčeho“ i „konzultant pro něco“) jsou obvyklé a velmi hojně užívané – obě také považujeme za přijatelné.
Poslední užití: 25.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12997
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Máme s kolegyní při, zda pojmenovat naše pracoviště „kancelář na podporu [něčeho]“, nebo „kancelář pro podporu [něčeho]“. Která předložka je prosím správná?
Klíčové slovo: kancelář
Odpověď: Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Z jazykové praxe vyplývá, že se užívají obě vazby. V Českém národním korpusu (v korpusu syn v9) nalezneme 15 výskytů spojení „kancelář na podporu něčeho“ a 23 výskytů téhož spojení s předložkou „pro“. Vazba s předložkou „pro“ je tedy o něco častější, nicméně za přijatelná považujeme obě řešení.
Poslední užití: 25.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12686
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz: Je správně „porozumění něčemu“, nebo „porozumění něčeho“?
Klíčové slovo: porozumění
Odpověď: Slovesné podstatné jméno „porozumění“ se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy „porozumět něčemu“ – „porozumění něčemu“ (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: „porozumění pro něco“ (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba „porozumění něčeho“ tedy není náležitá.
Poslední užití: 19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12619
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, zda je vhodnější spojení „předpoklad procesu“ nebo „předpoklad pro proces“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo: předpoklad
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „předpoklad“ dokonce tři možné vazby: předpoklad něčeho (předpoklady vývoje), předpoklad k něčemu (předpoklady k povolání) a předpoklad pro něco (předpoklad pro výkon činnosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití: 7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12398
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz: Je správně spojení „nadšenec do historie“, nebo „nadšenec pro historii“?
Klíčové slovo: nadšenec
Odpověď: Slovníky vazeb podstatné jméno „nadšenec“ neuvádějí. U slovesa „nadchnout se“ je však uvedena vazba „pro někoho, pro něco“, u podstatného jména „nadšení“ vazba „pro něco, z něčeho“. Spojení „nadšenec pro historii“ je zcela jistě v pořádku. V praxi je však u podstatného jména „nadšenec“ mnohem častěji užívána předložka do: „nadšenec do někoho/něčeho“ – v Českém národním korpusu se tato vazba vyskytuje 2827x, zatímco spojení „nadšenec pro někoho/něco“ pouze 1906x. Proto je namístě akceptovat obě varianty, tedy jak „nadšenec pro historii“, tak „nadšenec do historie“.
Poslední užití: 2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12334
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Můžete mi prosím poradit, zda je správně spojení „soustrast nad něčím“, „soustrast k něčemu“, nebo „soustrast při něčem“?
Klíčové slovo: soustrast
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „soustrast“ tři možné vazby: „soustrast s někým/něčím“ (s. s pozůstalými, s utrpením bližního), soustrast nad něčím“ (s. nad úmrtím) a „soustrast k něčemu“ (s. k tragédii). Vazba „soustrast při něčem“ kodifikována není a v úzu se téměř nevyskytuje.
Poslední užití: 12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12292
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli je vedle vazby „informace o něčem“ přijatelné i spojení s předložkou „k“, tj. „informace k něčemu“.
Klíčové slovo: informace
Odpověď: Možné jsou obě vazby. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla „informace“ uvádí jak vazbu „o něčem“ („informace o zahájení výstavy“), tak „k něčemu“ („informace k projednávané kauze“).
Poslední užití: 5.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12252
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, jaká je správná vazba sloves „manifestovat“ a „demonstrovat“. Myslím si, že správně by se mělo užívat spojení „manifestovat za něco“, ale „demonstrovat proti něčemu“. Přijde mi, že to ale lidé často chybně zaměňují a říkají či píšou také „manifestovat proti něčemu“ a „demonstrovat za něco“. Můžete mi prosím na tuto otázku odpovědět?
Klíčové slovo: manifestovat; demonstrovat
Odpověď: Pokud jde o sloveso „manifestovat“, slovníky vazeb považují za jedinou náležitou předložkovou vazbu pouze vazbu „manifestovat za něco“ („manifestovat za zrušení KSČ“). Vedle toho lze toto sloveso užívat i ve spojení s bezpředložkovým 4. pádem, tedy „manifestovat něco“ („manifestovat svou nespokojenost“). U slovesa „demonstrovat“ ve významu „vyjadřovat nespokojenost“ se ovšem připouští jak spojení s předložkou „proti“ („demonstrovat proti vládním opatřením“), tak s předložkou „za“ („demonstrovat za svobodu slova“). V praxi se hojně užívají obě varianty, přestože vámi navrhovaná vazba („demonstrovat proti“) je mnohem frekventovanější – v Českém národním korpusu se sloveso „demonstrovat“ s předložkou „proti“ vyskytuje 3718x, zatímco s předložkou „za“ 1983x.
Poslední užití: 17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12227
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Je správně vazba „osvědčení odborné způsobilosti“, nebo „osvědčení o odborné způsobilosti“?
Klíčové slovo: osvědčení
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „osvědčení“ tři možné vazby: osvědčení o něčem (osvědčení o státním občanství), osvědčení k něčemu (osvědčení k distribuci léčiv) a osvědčení něčeho (mj. i osvědčení způsobilosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž přijatelné.
Poslední užití: 8.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12151
Užití:
1 1 0
Dotaz: Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz: Říká se správně „bydlíme v Kladně“, nebo „bydlíme na Kladně“?
Klíčové slovo: Kladno
Odpověď: Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Na základě dat Českého národního korpusu můžeme zjistit, že v praxi se užívají obě varianty (jak „do Kladna / v Kladně“, tak „na Kladno / na Kladně“), byť vazba s předložkou „na“ je řidší a má právě spíše oblastní charakter. Za přípustné tedy považujeme obě možnosti.
Poslední užití: 10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12080
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo: závislost
Odpověď: Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty závislost na teplotě
Poslední užití: 14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11909
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Objevila jsem několik spojení typu „nápověda na nalezení pokladu“, „nápověda na další stanoviště“ apod. Jaká je prosím správná předložková vazba slova „nápověda“ v takovýchto kontextech? Neměla bych spíše napsat „nápověda k nalezení pokladu“ apod.?
Klíčové slovo: nápověda
Odpověď: Slovníky vazeb heslo „nápověda“ bohužel neobsahují. Z dat Českého národního korpusu ale vyplývá, že mnohem častější je právě vámi navrhovaná vazba s předložkou „k“: „nápověda k používání“ apod. Předložka „na“ se společně s podstatným jménem „nápověda“ vyskytuje především se 6. pádem ve významu „kde“: „nápověda na desce stolu / na monitoru“ apod. Užití předložky „na“ v dotazovaném kontextu („nápověda na nalezení“) je spíše řídké, nelze jej ale vyloučit. Celkově se přikláníme k volbě běžnější vazby s předložkou „k“, protože předložka „na“ v tomto ohledu může na některé účastníky komunikace působit nezvykle.
Poslední užití: 7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11838
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz: Nejsem si jistá, zda bych u slovesa „využít“ měla volit vazbu s druhým, nebo se čtvrtým pádem: „Ke splnění oznamovací povinnosti je možno využít služby/službu.“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo: využít
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „využít“ obě vazby, tedy jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. Spojení s druhým pádem může být uživateli hodnoceno jako stylově vyšší. Naopak čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. „využít auto k převozu“ nebo „využít peníze ke koupi dovolené“. V uvedeném případě jsou však naprosto přijatelné obě varianty, tedy jak „využít služby“, tak „využít službu“.
Poslední užití: 16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11785
Užití:
1 1 0
Dotaz: Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz: Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo: Benecko
Odpověď: Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití: 23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11783
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat na náležitou vazbu podstatného jména „reflexe“. Měla bych spíše říkat „reflexe něčeho“, nebo „reflexe nad něčím“? Nebo jsou správně obě vazby?
Klíčové slovo: reflexe
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „reflexe“ tři možné vazby: reflexe o něčem (reflexe o životě), reflexe nad něčím (reflexe nad uměleckým dílem) a reflexe něčeho (reflexe pocitů). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití: 9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11639
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Pracuji v poradně, která pomáhá lidem zbavit se různých závislostí, a často se setkávám se spojeními typu „odvykání drog“, „odvykání léků“ apod. To na mě ale působí, jako by si měly odvykat ty drogy, případně léky, a ne dotyční lidé. Osobně používám vazby „odvyknout od něčeho“ nebo „odvyknout něčemu“. Jaká vazba je tedy vlastně správně?
Klíčové slovo: odvykání, odvyknout
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (SSSAVS) slovesné podstatné jméno „odvykání“ přímo neuvádí, uvádí však sloveso „odvykat“, resp. „odvyknout“, z něhož je podstatné jméno odvozeno. Na prvním místě slovník uvádí vazbu se třetím pádem, tedy „odvyknout něčemu, někomu“: Znám několik mladých lidí, kteří odvykli drogám. Stařík za ta léta, co žije na samotě, odvykl lidem. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) zachycuje kromě zmíněných vazeb také vazbu s infinitivem: Odvykli nazývat věci pravými jmény. SSSAVS dále uvádí vazbu s předmětem ve čtvrtém pádě, tedy „odvyknout někoho něčemu / něco dělat“: Přísný učitel odvykl žactvo neposlušnosti a odmlouvání. Odvykněte děti mlaskat při jídle, dokud jsou malé. SSJČ nadto uvádí také vámi zmíněnou předložkovou vazbu, ovšem pouze při použití s předmětem ve čtvrtém pádě – „odvyknout někoho od něčeho“: Od veškeré společnosti jej odvykl. Nutno ovšem dodat, že samotný SSJČ tuto vazbu hodnotí jako řídkou, což potvrzuje i nízký výskyt v současném úzu, doložený v Českém národním korpusu. Závěrem: jednoznačně doporučujeme užívat vazbu se třetím pádem: „odvyknout drogám, lékům“, resp. „odvykání drogám, lékům“. Bezpředložkovou vazbu s druhým pádem („odvykání drog, léků“) slovníky neuvádějí a ani není relevantně doložena v úzu, doporučit ji tedy určitě nelze. Užití vazby s předložkou „od“ a druhým pádem sice nelze vyloučit, je však třeba počítat s tím, že jde o vazbu spíše řídkou, takže může některé uživatele přinejmenším zarazit.
Zvažované varianty:
odvykání drog odvykání drogám odvakání od drog
Poslední užití: 8.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11532
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Prosím pěkně, je správně věta „K této prodlevě došlo z obavy před protesty“? Jde mi o tu vazbu s předložkou „před“. Nemělo by tam být „z obavy z protestů“?
Klíčové slovo: obava
Odpověď: Obě předložkové vazby jsou náležité. Pod heslem „obava“ je uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení – obava před někým, před něčím; z někoho, z něčeho: obava před policií, obavy před pronásledováním, obava z neznámých lidí, obava ze msty. Obě vazby uvádí i valenční slovník substantiv NomVallex I.
Zvažované varianty:
obava před protesty obava z protestů
Poslední užití: 27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: NomVallex I. Valenční slovník substantiv. Kolářová – Vernerová – Klímová. 2020.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11526
Užití:
1 1 0
Dotaz: Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz: Je správně vazba „obrátit pozornost na něco“, nebo „obrátit pozornost k něčemu“? Osobně bych použila spíš předložku „k“, ale ve Slovníku spisovné češtiny jsem našla jen příklad „obrátit pozornost na něco“.
Klíčové slovo: obrátit pozornost
Odpověď: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovník spisovného jazyka českého skutečně uvádějí pod heslem „obrátit“ pouze vazbu „obrátit pozornost na“, SSJČ též pod heslem „pozornost“: „obrátit něčí pozornost na něco, jinam“. Naopak Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí pouze příklad „Nyní obrátíme pozornost k programové nabídce“. Data z Českého národního korpusu ukazují, že v úzu se užívají obě vazby, převažuje však vazba s předložkou „k“ v poměru 933:406 výskytům (korpus syn v8). Obě varianty považujeme za správné, užít můžete kteroukoli z nich.
Zvažované varianty:
obrátit pozornost na obrátit pozornost k
Poslední užití: 4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.