Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Připravuji titulky k filmu. V jedné scéně drží žena brokovnici a říká: „Zabila jsem s tím dost krys.“ Korektor mi vyškrtl předložku „s“ a argumentoval tím, že jde o anglicismus. Vyškrtl mi předložku právem?
Klíčové slovo:
zabít
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla „zabít“ skutečně uvádí pouze bezpředložkovou vazbu „zabít někoho něčím“. Sedmý pád totiž v češtině mimo jiné dokáže přímo vyjádřit význam prostředku, nástroje (viz latinský termín „instrumentál“ čili „pád nástrojový“). Předložka „s“ je zde tedy přísně vzato nadbytečná. Na druhou stranu je však třeba vzít v úvahu, že předložkové vazby patří k oblastem, které jsou neustále v pohybu. Například právě do spojení vyjadřujících prostředek předložka „s“ prokazatelně proniká. Tuto vazbu však hodnotíme jako stylově nižší, za neutrální stále považujeme vazbu bezpředložkovou: „Zabila jsem tím dost krys.“
Zvažované varianty:
zabila jsem s tím dost krys
zabila jsem tím dost krys
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Můžete bikesharing využívat dvakrát denně na 60 minut zdarma.“ Předložka na se mi v dané větě zdá nadbytečná, a proto bych větu upravila: „Můžete bikesharing využívat dvakrát denně 60 minut zdarma.“ Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
využívat
Odpověď:
Máte pravdu, že vazba „využívat (něco) na nějakou dobu“ není obvyklá, předložka „na“ se ve spojení se slovesem „využívat“ objevuje spíše v obratech typu „využívat (něco) na sto procent“ nebo „využívat (něco) na hraní“. Chceme-li vyjádřit dobu, po kterou je něco možno využívat, doporučujeme užít předložku „po“ („využívat po 60 minut“) nebo zvolit bezpředložkovou vazbu („využívat 60 minut“). Toto doporučení odpovídá i datům Českého národního korpusu.
Zvažované varianty:
Můžete bikesharing využívat dvakrát denně na 60 minut zdarma
Můžete bikesharing využívat dvakrát denně 60 minut zdarma
Můžete bikesharing využívat dvakrát denně po 60 minut zdarma
Dotaz:
Konkurence předložkového a nepředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že se stále častěji objevuje výraz „zhubnout X kilogramů“. Je to přípustná varianta, takto bez předložky? Jsem zvyklý na vazbu „zhubnout o X kilogramů“, připadá mi přirozenější a též ji vidím v online příručce v ukázkách.
Klíčové slovo:
zhubnout (o)
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí v hesle zhubnout příklad „zhubl (se) o 10 kg“, novější valenční slovník Vallex uvádí mj. příklady „zhubla tři kila“ a „zhubnout o tři kila“. Data z Českého národního korpusu mluví ve prospěch bezpředložkové vazby – ta je doložena 4145 výskyty, kdežto vazba s předložkou „o“ má 2317 výskytů. S ohledem na tyto zdroje hodnotíme bezpředložkovou vazbu jako přijatelnou.
Zvažované varianty:
zhubnout o X kilogramů
zhubnout X kilogramů
Poslední užití:
8.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Konkurence předložkového a nepředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je následující formulace v pořádku? „S přeskakujícím hlasem se do pléna zeptal...“
Klíčové slovo:
zeptat se
Odpověď:
V tomto případě vyžaduje sloveso „zeptat se“ doplnění ve 2. pádě a bez předložky, tedy „zeptat se pléna“. Formulace zřejmě vznikla tzv. kontaminací (zkřížením) vazeb „zeptat se pléna“ a „položit otázku do pléna“. Předložka „s“ proniká do tohoto typu vazeb i tam, kde by se dříve užilo pouze 7. pádu bez předložky, tedy „přeskakujícím hlasem“. Z dnešního pohledu je užití předložky „s“ v těchto případech přijatelné, je však třeba počítat i s tím, že někteří uživatelé češtiny ho mohou vnímat negativně.
Zvažované varianty:
S přeskakujícím hlasem se do pléna zeptal...
S přeskakujícím hlasem se pléna zeptal...
Přeskakujícím hlasem se do pléna zeptal...
Přeskakujícím hlasem se pléna zeptal...
Poslední užití:
4.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkurence předložkového a nepředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jakou předložku mám použít v následující formulaci (a jestli vůbec): „..., kde se vynoří na povrch v místě mimoúrovňové křižovatky Jílové / u Jílového / na Jílovém.“
Klíčové slovo:
Jílové
Odpověď:
S ohledem na umístění křižovatky je možné zvolit varianty „... křižovatky u Jílového“ (tedy nedaleko obce) nebo „... křižovatky v Jílovém“ (přímo v obci). Užití předložky „na“ („... křižovatky na Jílovém“) nepovažujeme za vhodné; chceme-li vyjádřit, že se něco nachází na území obce, obvykle volíme neutrální předložku „v“. Existují výjimky (např. místní uzuální spojení „na Kladně“), avšak z dat Českého národního korpusu vyplývá, že to není případ Jílového, tam jednoznačně převažuje vazba „v Jílovém“. Varianta bez předložky („... v místě mimoúrovňové křižovatky Jílové“) by přicházela v úvahu, pokud se křižovatka oficiálně jmenuje „Jílové“ – v tom případě bychom hovořili o tzv. nominativu jmenovacím.
Zvažované varianty:
..., kde se vynoří na povrch v místě mimoúrovňové křižovatky Jílové.
..., kde se vynoří na povrch v místě mimoúrovňové křižovatky u Jílového.
..., kde se vynoří na povrch v místě mimoúrovňové křižovatky na Jílovém.
..., kde se vynoří na povrch v místě mimoúrovňové křižovatky v Jílovém.
Poslední užití:
5.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2 – Předložka + zeměpisné jméno
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V následující formulaci se mi nelíbí řazení slov povolení a umístění těsně za sebou: „Žádost o povolení umístění vodorovného dopravního značení.“ Formulaci bych upravila buď: „Žádost o povolení k umístění vodorovného dopravního značení.“, nebo „Žádost o povolení pro umístění vodorovného dopravního značení.“ Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
povolení
Odpověď:
Máte pravdu, řazení dějových podstatných jmen bezprostředně za sebou je ze stylistického hlediska nevhodné. Vložení předložky mezi dějová podstatná jména je v tomto případě dobrým řešením. Z uvedených variant doporučujeme zvolit „Žádost o povolení k umístění vodorovného dopravního značení“, jelikož předložka k se běžně využívá pro vyjádření toho, co je povolováno. Naproti tomu předložka pro se ve spojení se slovem povolení používá pro vyjádření toho, komu nebo čemu je povolení uděleno.
Zvažované varianty:
Žádost o povolení umístění vodorovného dopravního značení
Žádost o povolení k umístění vodorovného dopravního značení
Žádost o povolení pro umístění vodorovného dopravního značení
Poslední užití:
23.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
V textu je spojení „lektor na běžecký trénink“. Nebylo by lepší spojení „lektor běžeckého tréninku“?
Klíčové slovo:
lektor
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení heslo „lektor“ neuvádí, nicméně Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost u hesla „lektor“ uvádějí pouze variantu s druhým pádem („lektor ruštiny“). Rovněž z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v úzu výrazně převažují doklady spojení „lektor (něčeho)“; výskyty spojení „lektor na (něco)“ jsou ojedinělé – předložka „na“ se hojně vyskytuje pouze ve spojeních typu „lektor na univerzitě“ apod. Doporučujeme proto užít variantu „lektor běžeckého tréninku“.
Zvažované varianty:
lektor běžeckého tréninku
lektor na běžecký trénink
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „jsem tomu rád“, nebo „jsem za to rád“?
Klíčové slovo:
být za to rád; být tomu rád
Odpověď:
Obě vazby jsou v pořádku. Spojení „jsem tomu rád“ vnímají uživatelé jazyka jako knižní, proto bývá nahrazováno spojením „jsem za to rád“, jež je v současnosti hodnoceno jako neutrální.
Zvažované varianty:
jsem tomu rád
jsem za to rád
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Kde popsáno: Slovník spisovné češtiny; Slovník spisovného jazyka českého.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Která z následujících variant je správná? „Stopa po přítomnosti nějakého prostředku“, nebo „stopa přítomnosti nějakého prostředku“?
Klíčové slovo:
stopa
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí kromě vazby s předložkou „od“ pouze vazbu s předložkou „po“ („stopa po ráně šavlí, stopy po zlodějích“). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zmiňuje obě nabízené varianty, totiž předložkovou vazbu i bezpředložkovou vazbu s druhým pádem: „ stopa po ráně“ i „stopa barvy“. Zvolit tedy můžete obě navrhované podoby.
Zvažované varianty:
stopa přítomnosti nějakého prostředku
stopa po přítomnosti nějakého prostředku
Poslední užití:
5.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Na etiketě často píšeme spojení extrakt z ovoce. Neměli bychom zde předložku z vynechat a psát jen extrakt ovoce?
Klíčové slovo:
extrakt
Odpověď:
V úzu se vyskytují obě možnosti. Ve výkladových slovnících češtiny najdeme ve významu výtažek pouze spojení předložkové (Slovník spisovného jazyka českého má extrakt z duběnek), v Akademickém slovníku cizích slov najdeme u hesla extrakt u bezpředložkového spojení poznámku, že se jedná o význam ‚stručný výtah, obsah‘ a že má toto spojení knižní příznak. Všechny slovníky pak uvádějí nejčastější spojení výrazu extrakt s přídavným jménem (masový extrakt, ovocný extrakt). Doporučujeme tedy ponechat spojení předložkové, tedy extrakt z ovoce.
Zvažované varianty:
extrakt ovoce
extrakt z ovoce
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.