Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je přijatelná vazba „komunikovat někoho/něco“, nebo zda je správné pouze spojení „komunikovat o někom/něčem“.
Klíčové slovo:
komunikovat
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u hesla „komunikovat“ ve významu „hovořit, domlouvat se“ vazbu „komunikovat s někým o někom/něčem“, avšak ve významu „sdělovat, úředně oznamovat“ je naopak náležitá vazba „komunikovat někomu něco“. Záleží tedy, v jakém významu je slovo použito, a od toho se odvíjí volba odpovídající vazby.
Poslední užití:
4.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Dostáli jsme bezpečnostním opatřením“. Nejsem si jistá, zda je užitá vazba slovesa správná. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dostát
Odpověď:
U slovesa „dostát“ uvádějí slovníky vazbu se 3. pádem, tedy „dostát komu/čemu“. Uvedené spojení je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že se liší vazby sloves „vážit si“ a „cenit si“? Paní učitelka tvrdí, že zatímco říkáme „vážit si koho, čeho“, u slovesa „cenit si“ je náležitý 4. pád, tedy „cenit si koho, co“.
Klíčové slovo:
vážit si; cenit si
Odpověď:
Paní učitelka má pravdu jen částečně. Zatímco u slovesa „vážit si“ uvádějí slovníky vazeb pouze vazbu s 2. pádem („někoho, něčeho“), u slovesa „cenit si“ nalezneme obě možnosti, tedy jak vazbu „cenit si někoho/něco“, tak „cenit si někoho/něčeho“.
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Naše občanské sdružení se snaží prosadit vznik jakéhosi památníku. Nejsme si jistí, jestli v názvu máme uvést „památník obětí“ nebo „památník obětem“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
památník
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „památník“ vazbu jak s druhým, tak se třetím pádem. Ve vazbě se 3. p. zpravidla pociťujeme výpustku přídavného jména, tedy: „památník (věnovaný) obětem“, a tato vazba bývá užívána zejména tehdy, jde-li o osoby (památník padlým hrdinům, vojákům apod.), zatímco u neživých entit volíme obvykle druhý pád (Památník národního písemnictví). V uvedeném případě můžete zvolit obě možnosti, přičemž frekventovanější je varianta „památník obětem“.
Zvažované varianty:
památník obětí
památník obětem
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správná vazba „v kontextu něčeho“, nebo „v kontextu s něčím“?
Klíčové slovo:
kontext
Odpověď:
Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení je vhodné užívat vazbu „v kontextu něčeho“. Vazbu „v kontextu s něčím“ slovníky neuvádí.
Zvažované varianty:
v kontextu něčeho
v kontextu s něčím
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo „kontext“
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustné užívat sloveso dosahovat ve vazbě se 4. pádem (dosahovat co), nebo je považována za správnou pouze varianta s 2. pádem (dosahovat čeho)?
Klíčové slovo:
dosahovat
Odpověď:
Online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0 uvádí u slovesa dosahovat ve významu „vzrůstat, klesat, dospívat stupně, docílit“ vazbu s 2. nebo se 4. pádem. Vazbu „dosahovat něco“ tedy považujeme za přijatelnou. Ovšem zároveň je třeba mít na paměti, že podle dat Českého národního korpusu je v úzu mnohem méně frekventovaná než základní vazba „dosahovat něčeho“ a že někteří uživatelé češtiny ji tedy mohou vnímat jako substandardní.
Zvažované varianty:
dosahovat něco
dosahovat něčeho
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 2 – Diskutovat něco, zmínit něco
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „přeživší holokaust“, nebo „přeživší holokaustu“? Vídám totiž obojí.
Klíčové slovo:
přeživší holokaust(u)
Odpověď:
Máte pravdu, v úzu se skutečně objevují obě vazby. Každá se však pojí s jiným slovním druhem. Je totiž třeba rozlišovat případy, kdy výraz „přeživší“ užijeme v platnosti přídavného jména (např. „lidé přeživší holokaust vzpomínali na prožité hrůzy“) a kdy v platnosti podstatného jména (např. „přeživší holokaustu vzpomínali na prožité hrůzy“). Při užití v platnosti přídavného jména je náležitá vazba se 4. pádem („přeživší holokaust“), zatímco v případě podstatného jména naopak vazba s 2. pádem („přeživší holokaustu“).
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, jestli je správně vazba „dává to logiku“, kterou běžně slýchám v médiích i od předních politiků. Měla jsem za to, že něco buď „má logiku“, nebo to „dává smysl“.
Klíčové slovo:
logika, smysl
Odpověď:
Máte pravdu, spojení „dávat logiku“ je výsledkem tzv. kontaminace (smíšení, zkřížení vazeb), která je považována za skladební chybu. Jak jste správně odhadla, tato vazba vzniká smíšením významově podobných spojení „mít logiku“ a „dávat smysl“. Je třeba ještě doplnit, že výraz „smysl“ se v tomto významu může pojit i se slovesem „mít“, jak dokládá např. online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0. V pořádku jsou tedy vazby „má to smysl“, „dává to smysl“, ale pouze „má to logiku“. Data Českého národního korpusu sice ukazují, že spojení „dává to logiku“ se v úzu vyskytuje (zejména v publicistice), ve spisovném textu však důrazně doporučujeme se uvedené vazbě vyhnout.
Zvažované varianty:
mít logiku
dávat logiku
mít smysl
dávat smysl
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku vazba „zamezení rozvoje“?
Klíčové slovo:
zamezení
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (VALLEX) uvádí u slovesa „zamezit“, z něhož je slovesné podstatné jméno „zamezení“ odvozeno, dva významy: ve významu „zabránit“ slovník připouští pouze vazbu se třetím pádem, ve významu „zakázat, znemožnit“ pak vazbu se třetím i se čtvrtým pádem. Významový rozdíl je velice těsný a domníváme se, že ve vašem případě je možné připustit obojí výklad – přestože význam „zabránit“ považujeme za primární. Vazba se třetím pádem („zamezení rozvoji“) je tedy určitě v pořádku, v úvahu však připadá i vazba s druhým pádem: pokud totiž ze slovesa, které se pojí se čtvrtým pádem, vytvoříme slovesné podstatné jméno, mění se vazba ze čtvrtého pádu na druhý (darovat květinu > darování květiny). Proto je z našeho pohledu v pořádku i vazba „zamezení rozvoje“.
Zvažované varianty:
zamezení rozvoji
zamezení rozvoje
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.