Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Jak mám vysvětlit svému desetiletému synovi, že se říká „jedeme do Polska“, ale „jedeme na Slovensko“? Existují pro užívání předložek s názvy států nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
do Polska; na Slovensko
Odpověď:
Uplatňování předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
18.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, která předložka je vhodnější v následujícím spojení: „záměry výstavby mateřských škol v/na Praze 15“.
Klíčové slovo:
v Praze 15; na Praze 15
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Pokud má tedy „Praha 15“ v uvedeném spojení význam území, městské části (tedy nikoli instituce), volili bychom variantu „záměry výstavby mateřských škol v Praze 15“.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby se předložka „mimo“ pojila vedle čtvrtého pádu také s pádem druhým, vzhledem k významové souvislosti s předložkou „kromě“?
Klíčové slovo:
mimo
Odpověď:
Předložka „mimo“ se pojí pouze se čtvrtým pádem, na rozdíl od předložky „kromě“, u níž je náležitý druhý pád. Protože mají obě předložky stejný význam, často dochází ke křížení vazeb.
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo:
o přestávce; o přestávku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Říká se správně „bydlíme v Kladně“, nebo „bydlíme na Kladně“?
Klíčové slovo:
Kladno
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Na základě dat Českého národního korpusu můžeme zjistit, že v praxi se užívají obě varianty (jak „do Kladna / v Kladně“, tak „na Kladno / na Kladně“), byť vazba s předložkou „na“ je řidší a má právě spíše oblastní charakter. Za přípustné tedy považujeme obě možnosti.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo:
Benecko
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady ohledně užití předložky ve spojení s obcí. Měla bych říct spíše „jedu do Malé Skály“, nebo „jedu na Malou Skálu“?
Klíčové slovo:
Malá Skála
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Spíše bychom se tedy přikláněli k variantě „do Malé Skály“, pokud je však obvyklé v okolí uvedené obce užívat vazbu „na Malou Skálu“, nelze proti tomu nic namítat.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je vhodnější napsat „bydlíme v Praze 9“, nebo „bydlíme na Praze 9“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
v Praze 9; na Praze 9
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Proto bychom volili spíše variantu „bydlíme v Praze 9“; vazbu s předložkou „na“ nelze v tomto případě úplně vyloučit, ale mnozí uživatelé jazyka ji mohou vnímat jako stylově nižší.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaké pravidlo, proč se užívá předložka „na“ ve spojení se státem „Ukrajina“? Slyšela jsem totiž už i „jedu do Ukrajiny“ či „jsem v Ukrajině“ – je tato varianta vyloženě špatně?
Klíčové slovo:
Ukrajina
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
15.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Čtu kamarádce diplomku o bývalé Jugoslávii a zarazilo mě, že používá vazbu „na Kosovu“. Já bych tedy jednoznačně volila spojení „v Kosovu“. Co je správně?
Klíčové slovo:
Kosovo
Odpověď:
Volba předložky ve spojení se zeměpisnými názvy je dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou „v“ a „do“, u jiných se ustálila předložka „na“ – např. „příroda na Ukrajině“. (Pro zajímavost: rozdíly panují i u částí republiky: Morava se pojí s předložkou „na“, Čechy a Slezsko s předložkou „v“.) V případě Kosova lze s jistotou říci, že se v češtině ustálila vazba s předložkou „v“. V Českém národním korpusu sice případy s předložkou „na“ doloženy jsou, ale ve zcela zanedbatelném množství. Doporučujeme proto užít vazbu „v Kosovu“.
Zvažované varianty:
v Kosovu
na Kosovu
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Rád bych věděl, jakou předložku mám použít ve spojení se slovem „žebříček“ (ve významu stupnice, např. hudební, sportovní žebříček). Je správně „na žebříčku“, nebo „v žebříčku“?
Klíčové slovo:
na/v žebříčku
Odpověď:
Předložkové vazby obecně představují velmi proměnlivou a nejednotnou oblast, takže jednoduché a univerzální pravidlo, kdy užít předložku „v“ a kdy předložku „na“, bohužel neexistuje. K dispozici nemáme ani žádnou kodifikační příručku, která by poskytovala soupis závazných podob předložkových vazeb. Slovník spisovného jazyka českého zachycuje pod heslem „žebříček“ pouze vazbu s předložkou „na“ („postoupit na společenském žebříčku“), stejně jako starší Příruční slovník jazyka českého („Vypráví o podivných lidech, kteří přeskakují na žebříčku hodností ty druhé jen proto, že se znají s vlivnými lidmi“; „Zvítězila nad ničemným maloměstem, ve kterém chtěla vysoko zakotvit na společenském žebříčku“). Předložku „na“ lze tedy pravděpodobně považovat za primární, což je nepochybně dáno i tím, že ve spojení se základním významem slova „žebří(če)k“ je vžitá pouze předložka „na“ (stojím „na“ žebříku, nikoli „v“ žebříku). Zároveň je však prokazatelné, že v přeneseném smyslu slova („stupnice“) se v úzu hojně užívá i předložka „v“; data Českého národního korpusu dokonce ukazují, že předložka „v“ je v současném úzu až dvakrát častější. Původní prostorová představa žebříku tedy v povědomí uživatelů češtiny zřejmě slábne. Závěrem: vyloučit nelze ani jedno řešení, je na vás, zda se rozhodnete zaštítit slovníkovými definicemi, nebo doklady z úzu.
Zvažované varianty:
na žebříčku
v žebříčku
Poslední užití:
17.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Tahá mě za uši, jak se v poslední době nadměrně používá předložka „na“ tam, kde dřív byla předložka „v“, např. ve spojení „na prodejně“. Vždycky si představím, že je něco umístěno na střeše prodejny. Je použití předložky „na“ v takových kontextech někde nově kodifikováno?
Klíčové slovo:
na prodejně
Odpověď:
Distribuce předložek v češtině je do značné míry dána konvencí, takže spíš než o striktních pravidlech mluvíme o různých tendencích (např. spojení „na poště“ dnes nikoho nezarazí, protože je již zažité). Máte však pravdu, že předložka „na“ se poslední dobou výrazně prosazuje na úkor předložky „v“ (resp. „do“). Případy podobné tomu, který jste uvedl, vnímáme jako stylově nižší, protože zde obvykle chybí významová motivace – spojení „v prodejně“ a novodobé „na prodejně“ se významově neliší, je zde setřena schopnost předložky vyjádřit konkrétní význam. Je zajímavé, že někteří uživatelé češtiny jsou na toto nadužívání předložky „na“ velmi citliví (částečně může jít o generační záležitost, ale není to pravidlem), zatímco jiní se ani nezarazí. Přestože jde o čím dál rozšířenější jev, kodifikován zatím není. Přehledný výklad o této problematice si můžete přečít také v naší Internetové jazykové příručce v kapitole Konkurence předložek v(e) – na, do – na.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Naše obec se jmenuje „Javory“. Vydáváme místní noviny a jeden pisatel ve svém článku použil spojení „jet do Javorů“. Tady se ale vždycky říkalo „jet na Javory“ – co je správně?
Klíčové slovo:
na Javory / do Javorů
Odpověď:
Užití předložky ve spojení se jménem obce je silně spjato s místní tradicí. Předložka „na“ se historicky pojila např. s obcemi položenými výše, kolem horního toku řek a podobně. Bez ohledu na geografické umístění však hraje významnou roli také místní úzus, který je třeba respektovat. Spojení s předložkou „do“ má naopak spíše celonárodní charakter; pro většinu mluvčích, kteří místní úzus neznají, jde o neutrální prostředek. Vždy je tedy vhodné promyslet, jakému publiku je text určen. Jedná-li se o místní zpravodajství, je užití vazby „jet na Javory“ zcela v pořádku. Stejně tak v pořádku je však i vazba „jet do Javorů“.
Poslední užití:
9.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
S redaktorkou se nemůžeme shodnout, zda je přípustná vazba „být na bazéně“, konkrétně v kontextu vyjádřeném větami „Dva gangsteři se spolu baví na/v bazéně. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“ Redaktorka je proti předložce „na“ a říká, že jde o ostravský regionalismus ovlivněný polštinou. Můj argument je ten, že „být na bazéně“ znamená být v zařízení, jehož součástí je kromě bazénu k plavání např. také vířivka, sauna, posilovna, šatny a restaurace apod. Spojení „být na bazéně“ tedy podle mě neznamená totéž co „být v bazéně“, podobně bychom řekli třeba „být na plovárně“. Můžete nás prosím rozsoudit?
Klíčové slovo:
na bazéně
Odpověď:
Předložka „na“ se poslední dobou výrazně prosazuje na úkor předložky „v“ (resp. „do“). Většinou její užití vnímáme jako stylově nižší, protože zde obvykle chybí významová motivace (např. neutrální „v prodejně“ vs. nově „na prodejně“ – tato spojení se významově neliší). V některých případech však má užití předložky „na“ opodstatnění, protože poněkud rozšiřuje význam. To se týká i vašeho případu, spojení „na bazéně“ odkazuje k celému areálu, zatímco „v bazéně“ pouze k samotné nádrži s vodou. Znovu však zdůrazňujeme, že spojení s předložkou „na“ může být přijímáno různě (což ostatně ostatně potvrzuje váš spor). Mnozí mluvčí ho považují za stylově nižší. Pokud potřebujete dosáhnout významového odlišení, a není vhodné použít stylově neutrální předložku „v“, můžete zvážit též jiné prostředky, např. „Dva gangsteři se spolu baví u bazénu. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“
Zvažované varianty:
v bazéně
na bazéně
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na,, sekce 1.3 – Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
V úředních dokumentech se občas setkávám se spojením „v území“, tak by mě zajímalo, zda je tato předložková vazba správná? Např. „situace obyvatel v území“, „úprava vztahů v území“ apod. Existují nějaká pravidla, podle kterých se pisatel může rozhodnout, zda napsat „na území“, nebo „v území“?
Klíčové slovo:
na území
Odpověď:
Bohužel, jednoduché a jednoznačné pravidlo, kdy užít předložku „v/ve“ (popř. „do“) a kdy předložku „na“, dát nelze. Se slovem „území“ je možné pojit předložku „na“ i „v“, podle příkladů v Českém národním korpusu se s výrazem „území“ v praxi výrazně častěji pojí předložka „na“ („na území města“, „na území státu“), předložka „v“ je však zastoupena rovněž („snížení dopravní zátěže ve sledovaném území“, „chceme mít kontrolu nad tím, co se v území děje“). Podrobné vysvětlení této problematiky a řadu příkladů najdete v Internetové jazykové příručce v kapitole Konkurence předložek v(e) – na, do – na.
Zvažované varianty:
na území
v území
Poslední užití:
7.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
S rodinou se přeme, proč se říká na Slovensko, ale do Slovinska. Podle čeho se volba předložky řídí?
Klíčové slovo:
na Slovensko
Odpověď:
Volba předložky je v těchto případech dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. pobyt na Slovensku, na Ukrajině. V češtině je rozpor i v případě částí republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
"Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině "
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné říct „Dej to pod kůlnu“ místo „Dej to do kůlny“? Jsem ze středočeského kraje a od dětství jsme používali ve spojení s kůlnou pouze předložku „pod“. Je to přípustné?
Klíčové slovo:
předložka pod vs. do
Odpověď:
Odlišná předložka je způsobena posunem ve významu slova kůlna. Původně se jednalo o přístřeší, proto byla namístě předložka „pod“: dát něco pod střechu, pod přístřeší. Postupně se tento výraz začal používat pro uzavřené stavení, což vyžaduje předložku „do“. Ve vaší komunikaci evidentně přetrvala předložka „pod“, což je v neformální komunikaci přijatelné, ale ve spisovném textu je v případě uzavřeného prostoru namístě užít předložku „do“.
Zvažované varianty:
pod kůlnu
do kůlny
Poslední užití:
3.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.