Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Jak mám vysvětlit svému desetiletému synovi, že se říká „jedeme do Polska“, ale „jedeme na Slovensko“? Existují pro užívání předložek s názvy států nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
do Polska; na Slovensko
Odpověď:
Uplatňování předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
18.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, která předložka je vhodnější v následujícím spojení: „záměry výstavby mateřských škol v/na Praze 15“.
Klíčové slovo:
v Praze 15; na Praze 15
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Pokud má tedy „Praha 15“ v uvedeném spojení význam území, městské části (tedy nikoli instituce), volili bychom variantu „záměry výstavby mateřských škol v Praze 15“.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby se předložka „mimo“ pojila vedle čtvrtého pádu také s pádem druhým, vzhledem k významové souvislosti s předložkou „kromě“?
Klíčové slovo:
mimo
Odpověď:
Předložka „mimo“ se pojí pouze se čtvrtým pádem, na rozdíl od předložky „kromě“, u níž je náležitý druhý pád. Protože mají obě předložky stejný význam, často dochází ke křížení vazeb.
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo:
o přestávce; o přestávku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Říká se správně „bydlíme v Kladně“, nebo „bydlíme na Kladně“?
Klíčové slovo:
Kladno
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Na základě dat Českého národního korpusu můžeme zjistit, že v praxi se užívají obě varianty (jak „do Kladna / v Kladně“, tak „na Kladno / na Kladně“), byť vazba s předložkou „na“ je řidší a má právě spíše oblastní charakter. Za přípustné tedy považujeme obě možnosti.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo:
Benecko
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady ohledně užití předložky ve spojení s obcí. Měla bych říct spíše „jedu do Malé Skály“, nebo „jedu na Malou Skálu“?
Klíčové slovo:
Malá Skála
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Spíše bychom se tedy přikláněli k variantě „do Malé Skály“, pokud je však obvyklé v okolí uvedené obce užívat vazbu „na Malou Skálu“, nelze proti tomu nic namítat.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je vhodnější napsat „bydlíme v Praze 9“, nebo „bydlíme na Praze 9“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
v Praze 9; na Praze 9
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Proto bychom volili spíše variantu „bydlíme v Praze 9“; vazbu s předložkou „na“ nelze v tomto případě úplně vyloučit, ale mnozí uživatelé jazyka ji mohou vnímat jako stylově nižší.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.