Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace textu] -> [Informace o textu] -> [Formulace textu].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/85, položky: 1-5/421
Stav:
#14828
Užití:
1 1 0
Dotaz: Anakolut
Konkrétní dotaz: Mám větu „Připravujeme zcela nový program, který chceme, aby vás bavil“. Ta věta mi nezní, ale nevím proč.
Klíčové slovo: program; který; podmět
Odpověď: Souvětí „Připravujeme zcela nový program, který chceme, aby vás bavil“ obsahuje anakolut, tedy odchylku od očekávané struktury, porušení syntaktického vztahu uvnitř souvětí. Takový jev se častěji objevuje v neformálním mluveném diskurzu, v němž je s ohledem na omezenost pracovní paměti snadné ztratit výpovědní perspektivu – zjednodušeně řečeno nedokončit větu tak, jak začala. V psaném textu, který umožňuje pozorné nebo opakované čtení, je anakolut potenciálně rušivější, což dokládá i to, že jste se nad takovouto formulací pozastavila. Jádro problému spočívá mezi slovy „který“ a „chceme“. Souvětí totiž obsahuje dvě různé linie: 1. připravujeme program, který [vás má bavit]; 2. chceme, aby vás [program] bavil. Takto samostatně je jedna i druhá věta syntakticky v pořádku, ale aby každý jednotlivý syntaktický vztah celku byl v souladu s pravděpodobnými očekáváními a představami uživatelů češtiny o gramatičnosti, je potřeba spojit je dohromady jinak. Vztažné zájmeno který je tu ve tvaru, „který“ odpovídá buď 1., nebo 4. pádu. Pokud by to byl 1. pád, následující větu by to syntakticky tvarovalo tak, že je to program, kdo něco „dělá“, takže i sloveso by muselo být ve 3. osobě jednotného čísla. Jenže „chceme“ je tvar pro 1. osobu čísla množného. Pokud by to byl 4. pád, znamenalo by to, že zájmeno „který“ obsazuje pozici předmětu slovesa „chtít“ – tutéž pozici však zaujímá i vedlejší věta uvozená spojkou „aby“, přestože sloveso „chtít“ má v češtině takovou valenční pozici jen jednu. Obě interpretace tedy obsahují odchylku od očekávané struktury, porušený syntaktický vztah, jenž je jádrem rušivosti a snížené přijatelnosti souvětí. Možností, jak ho reformulovat, se nabízí několik: 1. „Připravujeme zcela nový program, po kterém / od kterého chceme, aby vás bavil“ (ponechává se „chceme, aby“ a upravuje se „který“). 2. „Připravujeme zcela nový program, který vás snad/doufejme bude bavit“ (ponechává se „který“ a upravuje se „chceme, aby“). 3. „Připravujeme zcela nový program a chceme, aby vás bavil“ (přívlastková vedlejší věta se upravuje na hlavní, předmětná vedlejší věta zůstává). Každá z těchto reformulací odstraňuje popsaný gramatický problém a snaží se v ničem dalším neodchylovat od původní formulace, ale netvrdíme, že je každá zcela ideálně přijatelná s ohledem na stylovou obratnost. Odhadujeme, že druhá z nich je v tomto smyslu lepší než první a třetí přinejmenším stejně dobrá jako druhá. Chcete-li tedy zmírnit riziko, že se někdo při čtení souvětí podobně jako vy zarazí a začne spíš než nad tím, co chcete sdělit, přemýšlet, jak to sdělujete, doporučujeme anakolut odstranit ve stylu druhé či třetí načrtnuté reformulace.
Poslední užití: 23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 752

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#14669
Užití:
0 0 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda mohu při adresování e-mailu více lidem užít oslovení Vážení. Ve škole jsem se učil, že pokud neznám adresáta, je to jediné správné řešení, nyní se s tímto oslovením ale setkávám spíš zřídka. 
Klíčové slovo: Vážení
Odpověď: Máte pravdu, že užití samotného výrazu Vážení (tj. bez připojeného substantiva, srov. Vážené dámy, vážení pánové apod.) není v současné e-mailové korespondenci tím nejfrekventovanějším prostředkem oslovení, respektive nejužívanější počáteční formulací. Kromě oslovení jsou běžně užívány i varianty pozdravu Dobrý den (např. Dobrý den, paní Nováková). Průzkum z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023; dostupné z: https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c), který se zaměřil i na hodnocení různých typů počátečních formulací, pak v případě oslovení Vážení prokázal, že právě k němu respondenti dotazníkového šetření zaujímali velmi rozporuplné postoje. Například jako pozitivní ho vnímala jen asi třetina respondentů, prakticky stejná část ho pak hodnotila naopak negativně. Za zdvořilé oslovení sice výraz Vážení považovalo 62 % dotazovaných, objem 38 % respondentů, který je vnímal jako nezdvořilé, však rozhodně není zanedbatelný.  Konkrétní důvody, proč část uživatelů jazyka zaujímá k oslovení Vážení negativní postoj, budou patrně různé a dotazníkové šetření naznačilo jen některé z nich (někteří respondenti je podle svého vyjádření vnímají např. jako ironické). Z hlediska formy užívaných prostředků pak může být specifické postavení oslovení Vážení podporováno skutečností, že oproti spojení přívlastku Vážený/vážená se jménem, které se užívá jak v jednotném, tak množném čísle (např. Vážená kolegyně, Vážená paní Svobodová, Vážené kolegyně, Vážené klientky apod.), izolované oslovení v čísle jednotném (Vážený/Vážená) není v příručkách o doporučovaném psaní korespondence vůbec zmiňováno a užívání této podoby v praxi bude pravděpodobně jen ojedinělé. Objeví-li však se přece jen v nějakém e-mailu, lze s velkou mírou jistoty předpokládat, že cílem pisatele nebylo vyjádřit přiměřenou míru zdvořilosti, ale právě zamýšlenou ironii či negativní postoj.   Z výše uvedeného tedy vyplývá, že i když zmiňovaný průzkum ukazuje, že oslovení Vážení má mezi pisateli (a adresáty) e-mailů stále své příznivce, zároveň existuje poměrově nezanedbatelná část uživatelů jazyka, která ho vnímá negativně. Při užití této formy oslovení je tedy nutné počítat s oběma možnostmi hodnocení. 
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14668
Užití:
0 0 0
Dotaz: Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz: Pracuji jako „terapeut Bachových esencí“, ale jedné z mých klientek se tento název povolání nelíbí. Já si však myslím, že je v pořádku, neboť je podobný názvům typu „učitel anglického jazyka“. Jak to vidíte vy?
Odpověď: Český národní korpus (syn v12) zachycuje dva doklady přechýleného názvu povolání „terapeutka Bachových esencí“ a jeden výskyt rozšířeného názvu „terapeutka Bachových květových esencí“. Zaznamenána jsou však i jiná pojmenování osob poskytujících terapie pomocí těchto esencí, po jednom dokladu mají „praktik Bachových esencí“, „konzultant Bachových esencí“ či „terapeut na Bachovy esence“, dvakrát je doloženo pojmenování „terapeut Bachovy terapie“ nebo „terapeutka Bachovy terapie“. Vyšší desítky dokladů na internetu přitom ukazují, že v praxi se běžně užívá jednak název „terapeut/terapeutka Bachových esencí“, jednak „praktik/praktička Bachových esencí“. Ostatní uvedené varianty (včetně přechýlených podob) se objevují jen okrajově. V dotazu zmiňované spojení „terapeut Bachových esencí“ není přijatelné ze systémového hlediska. Nejedná se o tentýž typ pojmenování, jako je „učitel anglického jazyka“, slovo učitel je totiž odvozeno od slovesa učit, kdežto slovo terapeut má základ ve slově terapie. Sloveso učit se pojí (primárně) se 4. p., jehož pomocí se vymezuje předmětná oblast a který se při přechodu od slovesa k podstatnému jménu mění v 2. p. („učit anglický jazyk“ > „učitel anglického jazyka“, stejně tak „pěstovat brambory“ > „pěstitel brambor“, „prodávat auta“ > „prodejce aut“ apod.). Nutno ovšem dodat, že ne u všech sloves a od nich utvořených názvů povolání se užívá (bezpředložkové) doplnění specifikující oblast působení (např. holič, podnikatel). Ani nejfrekventovanější pojmenování „praktik Bachových esencí“ nelze považovat z jazykového hlediska za vhodné. Název povolání je sice odvozen od slovesa praktikovat, ale praktikují se terapie (Bachovými esencemi), nikoliv samotné Bachovy esence. Podobně problematický je „konzultant Bachových esencí“ a ani další výše zmíněné varianty nelze doporučit (ve spojení „terapeut na Bachovy esence“ je nevhodně užita předložka a proti pojmenování „terapeut Bachovy terapie“ hovoří mj. stylistické důvody). Pro všechna uvedená spojení názvu osoby s tvarem 2. p. navíc platí, že nabízejí nežádoucí interpretaci, že terapeut, konzultant apod. poskytuje služby Bachovým esencím (nikoliv že jsou prostředkem jeho činnosti). Jako řešení se nabízí zvolit opisné pojmenování, např. „terapeut využívající Bachovy esence“ či „expert na terapie Bachovými esencemi“.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14630
Užití:
0 0 0
Dotaz: Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz: Jsem kronikářem naší obce, ve které žiji od narození – 64 let. Kroniku píši osmý rok. Prosím, poraďte mi, zda mohu v zápisech používat způsob, jakým mluví všichni občané Mělnicka o svém okresním městě. Nikdo u nás neřekne: „Pojedu do Mělníka, byl jsem v Mělníku“, ale použije: „Pojedu na Mělník, byl jsem na Mělníku“.
Klíčové slovo: Mělník
Odpověď: Máte pravdu, že mnozí uživatelé si předložku „na“ oblíbili natolik, že zapomínají na existenci předložek dalších (např. „v“, „u“, „do“). V některých spojeních předložka „na“ předložku „v“ již téměř vytlačila – dnes již běžně studujeme na gymnáziu, bydlíme na koleji, chodíme na úřad. V některých případech je spojení s předložkou „na“ stále hodnoceno jako nespisovné, jinde už se naopak posunulo ke spisovnosti. Spojení předložky se zeměpisným jménem záleží silně na konvenci užívání. V uvedených příkladech je náležitá předložka „v“: „bydlím v Českých Budějovicích / v Brně / v Ostravě / v Karlových Varech“. V Čechách i na Moravě jsou místa (a není jich málo), u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na: například bydlíme v Kladně i bydlíme na Kladně, jedeme do Ruzyně i na Ruzyň atd. Historicky vzato předložka „na“ bývala spojována s těmi jmény osad, které ležely výše než sousední osady, a také se jmény osad, které ležely na horních tocích řek nebo potoků. Dodnes se v Praze říká bydlet na Vinohradech, na Petřinách či jet na Žižkov. Toto pravidlo se však neuplatňovalo důsledně, proto se říká v Podolí, ale na Smíchově, přestože obě čtvrti leží na vltavském břehu. Tendence užívat předložku „na“ se postupně stává více záležitostí ustáleného spojení než skutečných výškových rozdílů. S předložkou „na“ se také častěji setkáváme v místním úzu, kde roli hraje tradice, spojení s předložkou „v“ („do“) mají charakter spíše celonárodní. Píšete-li kroniku, a zejména jde-li o kroniku místní, je naprosto v pořádku užít spojení „na Mělník“ a „na Mělníku“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence předložek v(e) – na, do – na

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14626
Užití:
0 0 0
Dotaz: Tvar přísudku
Konkrétní dotaz: Lze ve spisovné češtině používat sousloví „bude bývat“, a to pro vyjádření děje, který očekáváme v budoucnosti a je jasné, že bude probíhat nějaký delší čas? Jako příklad bych uvedl větu „Mistrovství světa v ledním hokeji bude bývat ve Švýcarsku“. Je mi jasné, že tento výraz působí již na první pohled dost kostrbatě a obsah sdělení se dá vyjádřit o poznání libozvučnější větou, ale zajímá mě, jestli je sousloví „bude bývat“ jako takové ve spisovné češtině teoreticky vůbec možné.
Klíčové slovo: bude bývat
Odpověď: Věty uvedeného typu nejsou v úzu sice příliš časté, ale doklady najít lze, například 34 výskytů v korpusu SYN v13: „Od dubna do konce srpna bude bývat u nás“; „Sraz všech brigádníků bude bývat každou sobotu v půl deváté ráno“; „Každou středu tu bude bývat Zumba party“, „V roce 1964 pak režim rozhodl, že jízda bude bývat pouze jednou za tři roky“; „Pohádka bude bývat na programu v neděli odpoledne“ atd. Zdá se, že jazykoví uživatelé takové konstrukce občas „potřebují“, a to tehdy, chtějí-li vyjádřit, že děj se bude opakovat. V jazykovědné literatuře byla jejich gramatická přijatelnost obhajována P. Karlíkem v teoreticky velmi propracované stati Pasivum v češtině (Slovo a slovesnost 65, 2004, s. 83–112).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 20
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.