Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz k následující formulaci: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Je srozumitelná? Nemělo by v ní být užito ještě slovo „následně“ – „... od terénní pečovatelky a následně dělnice...“?
Odpověď:
Původní formulaci lze interpretovat dvěma způsoby: 1. Slučovací spojka „a“, spojující dva názvy povolání po předložce „od“, může naznačovat, že Petra na počátku své pracovní kariéry vykonávala dvě povolání současně, pracovala tedy jako pečovatelka a zároveň jako dělnice. 2. Vzhledem k výčtu několika povolání může spojka „a“ sloužit jako prostředek pro vyjádření následnosti, Petra tedy byla nejdříve pečovatelkou a poté dělnicí. (Pro první i druhou interpretaci pak platí, že dále k souběhu povolání nedocházelo, Petra pracovala až později jako telefonní manipulantka a ještě později jako pracovnice bižuterie.) Pokud vložíte do formulace slovo „následně“, popsanou víceznačnost tím odstraníte, bude zcela jasné, že se Petra věnovala vyjmenovaným povoláním postupně: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a následně dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Nad rámec vašeho dotazu však dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodnější pomocí předložky „přes“ připojit již druhou jmenovanou pracovní pozici. Za smysluplnější totiž považujeme uvést první pracovní pozici po předložce "od", další pozice vyjmenovat po předložce "přes" a poslední z nich připojit pomocí předložky "po". Dále navrhujeme použít pro poslední pracovní pozici bezpředložkové spojení „pracovnici jablonecké bižuterie“. V případě přijetí našich návrhů by měla daná formulace tuto podobu: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“ Domníváme se, že toto vyjádření vyvolává představu chronologického výčtu povolání silněji než původní formulace – jediná pracovní pozice po předložce „od“ signalizuje, že se jedná o první povolání, předložka „přes“ naznačuje, že následovalo několik dalších, a spojení „až po“ uvozuje poslední povolání. Nicméně pokud byste chtěla být zcela explicitní, bylo by možné výraz „následně“ (ale třeba i „poté“, „později“ apod.) použít i v námi navrhované variantě: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a následně telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem při korektuře na větu: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a celkové zpracování.“ Nějak se mi to spojení pomocí spojky „a“ nelíbí, nemám tam raději napsat „a také“?
Odpověď:
Daná formulace je potenciálně interpretačně problematická, ať už obsahuje slovo „také“, či nikoliv. Není totiž zcela jasné, zda daný krok umožnil zlepšit (zkvalitnit, usnadnit apod.) celkové zpracování, nebo zda vůbec umožnil samotné celkové zpracování, které dříve nebylo možné, proveditelné. Druhou interpretaci však považujeme za velmi nepravděpodobnou, neboť pokud se manipulace s materiálem pouze zlepšuje, tj. nevyrábí se nový materiál apod., lze předpokládat, že již dříve došlo k nějakému jeho zpracování či využití. Z toho důvodu nepovažujeme za nutné formulaci upravovat, nicméně ani dodání slova „také“ nevylučujeme: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a také celkové zpracování.“ Pokud byste si přála sdělení zexplicitnit, můžete do něj doplnit vhodný infinitiv, např.: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a zkvalitnit celkové zpracování.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelná.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji výukový program pro děti a mám tam profese jako navigátor, kormidelník, lodník, strojník. S ohledem na dnešní požadavek genderově vyváženého vyjadřování používám i podoby v ženském rodě, většinou s tím není problém – navigátorka, kormidelnice. Ale přechýlené názvy lodnice a strojnice jsou prostě hrozné. Mám je i tak použít?
Odpověď:
Různí uživatelé jazyka se mohou lišit v hodnocení konkrétních přechýlených podob, mohou k nim zaujímat různé (subjektivní) postoje. Slova lodnice a strojnice jsou ze slovotvorného hlediska zcela v pořádku, jejich užití je tak zcela vhodné.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V našem divadle jsme zvyklí přechylovat názvy profesí, když je zastávají ženy. Píšeme tedy např. Jana Nováková – herečka. Jedna ze zaměstnankyň si však nepřeje, abychom uváděli, že je asistentka režie, upřednostňuje označení asistent režie. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět (pakliže tomu nebrání např. jednotné zpracování seznamu zaměstnanců a zaměstnankyň ve firmě či jiné rozumné důvody). Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
15.5.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zvolit pouze slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můžeme ve smlouvě používat přechýlenou podobu „investorka“ pro označení ženy? Nebo tam musí být vždy „investor“?
Odpověď:
„Investorka“ je náležitě utvořená přechýlená podoba slova „investor“. Z jazykového hlediska jejímu užití ve smlouvě nic nebrání.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Můžete nám poradit, jak máme oslovit ženu zastávající funkci sekretáře? Když napíšeme „Vážená paní sekretářko“, připomíná nám to nějakou asistentku, přitom dotyčná zastává v podstatě ředitelskou funkci. Nebylo by tedy lepší použít oslovení „Vážená paní sekretáři“?
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „sekretář“ je „sekretářka“. Zachycuje ji i Nový akademický slovník cizích slov, jenž uvádí pro dané slovo na prvním místě význam ‚úředník, funkcionář, pracovník vyřizující agendu něj. instituce, organizace, popř. významné osoby, tajemník‘, ale i ‚státní sekretář – ministr (např. v USA) nebo náměstek ministra‘. Sekretář/ka tak nemusí označovat jen osobu na asistentské pozici. Doporučujeme vám tedy zvolit oslovení „Vážená paní sekretářko“. Naopak druhé navrhované řešení „Vážená paní sekretáři“ nedoporučujeme, neboť v pojmenování osoby nestandardně spojuje slova rodu ženského a mužského.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme napsat „k rukám plukovníka Jany Novákové“, nebo „k rukám plukovnice Jany Novákové“? Jaká je v češtině zvyklost?
Odpověď:
V češtině je obvyklé pojmenovávat ženy vykonávající různé funkce, mající různé tituly apod. přechýlenými podobami pojmenování. Platí to i pro vojenské hodnosti, doporučujeme vám tedy zvolit variantu „k rukám plukovnice Jany Novákové“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu sebepoznávacího deníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je toto pořadí v pořádku? Běžně se setkávám s tvary mužského rodu na prvním místě.
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V praxi se při uvádění rodových variant obvykle používá na prvním místě tvar rodu mužského (spokojený/spokojená). Výhoda tohoto pořadí spočívá v tom, že nezřídka umožňuje zkrácený způsob zápisu (odpověděl/a, manažer/ka, ale pouze vědec/vědkyně). Opačné pořadí však není vyloučené, zvláště chceme-li zdůraznit zastoupení žen, obracet se v textu především na ženy apod. Pokud má autorka dotazníku takový či podobný záměr, nelze toto řešení odmítat.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem na firemním webu uvést informaci, že „naši dodavatelé mají certifikáty“. Kolegyně však s touto formulací nesouhlasí, tvrdí mi, že je zavádějící, protože certifikát má jen menší část našich dodavatelů. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v dané formulaci není blíže specifikována, nějak omezena skupina vašich dodavatelů, lze se oprávněně domnívat, že certifikátem disponují opravdu všichni. Podobně pokud bychom použili např. spojení „naše děti nemají žádné alergie“, dalo by se předpokládat, že nemáme na mysli jen některé z nich. Zároveň však absence zpřesňujícího výrazu umožňuje též interpretaci, že certifikáty mají jen někteří dodavatelé – podobně jako když ředitel školy řekne, že „naši žáci dosahují nadprůměrných výsledků“, pravděpodobně nemyslí všechny žáky. Je-li tedy pro vás nejednoznačnost sdělení nežádoucí, doporučujeme formulaci upravit, např. „část našich dodavatelů má certifikáty“ nebo „někteří naši dodavatelé mají certifikáty“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pro potřeby naší firmy vytváříme slovník genderově neutrálních pojmenování osob. Například slovo pracovník nahrazujeme slovem pracující, u některých pojmenování však nevíme, jak genderově neutrální podobu utvořit. Jak bychom měli nazývat třeba zaměstnance?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pro některá pojmenování osob lze použít zpodstatnělá přídavná jména jako pracující či vedoucí. Nutno ovšem dodat, že jako tzv. genderově neutrální mohou fungovat jen v některých tvarech (srov. 1. p., č. j., r. muž. i žen.: vedoucí, ale 2. p., č. j., r. muž.: vedoucího vs. 2. p., č. j., r. žen.: vedoucí). V případě slova zaměstnanec přichází v úvahu opis, např. zaměstnaná osoba.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Chceme se poradit, jak máme v rámci genderově korektního vyjadřování zaznamenávat rodové varianty. Máme rozepisovat „sousedé a sousedky“, používat zápis s lomítkem „kandidát/ka“, nebo něco jiného?
Odpověď:
Obě uvedené možnosti (jak užití spojky, tak zápis s lomítkem) jsou zcela v pořádku. Jako další řešení se nabízí například opisné vyjádření (kandidující osoba). Existuje samozřejmě více jazykových prostředků, které můžete pro genderově senzitivní vyjadřování využít, při jejich volbě je však potřeba vzít v úvahu konkrétní text, jeho cíl apod.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme různé reklamní texty a jedna klientka se na nás obrátila s požadavkem na genderovou vyváženost. Nelíbily se jí totiž formulace typu „kandidáti získají“ nebo „pokud máte fajn souseda, přihlaste ho do soutěže“. Je nutné, abychom všude vyjmenovávali „kandidáti a kandidátky“, „sousedi a sousedky“ apod.? Samozřejmě nechceme ženy vylučovat.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Doplnění přechýlených názvů osob nepovažujeme za nutné. V češtině funguje tzv. generické maskulinum, které umožňuje vyjadřovat se úsporně, název osoby v mužském rodě totiž může zahrnovat jak muže, tak ženy. Na druhou stranu může být někdy výhodné doplnit přechýlené názvy osob a tím zdůraznit zapojení žen – že i ony mohou kandidovat, mohou být přihlášeny do soutěže apod. Je tedy potřeba vzít v úvahu cíl textu i komu je určen. (K tomu je však nutno dodat, že různí lidé samozřejmě mohou ve vztahu k výše popsaným jazykovým prostředkům zastávat odlišné, více či méně silné názory.)
Poslední užití:
14.2.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V dotaznících používáme pro uvádění rodových variant lomítko (např.: „Použil/a byste tento výraz?“). Všiml jsem si však, že se poslední dobou v různých dotaznících objevuje namísto lomítka hvězdička. Máme ji také používat (a psát tedy např.: „Použil*a byste tento výraz?“)?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se tradičně užívá pro signalizaci rodových variant lomítko, jistě jej tedy můžete i nadále používat. Máte však pravdu, že někdy bývá nahrazováno hvězdičkou, a to na základě představy, že lomítko zaznamenává dvě varianty (použil/a tedy znamená buď použil, nebo použila), kdežto hvězdička naznačuje zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární, pro niž je volba koncovky závislá na gramatickém rodu problematická). Domníváme se však, že tato interpretace hvězdičky ještě není všeobecně známá a přijímaná.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravuji překlad, v němž se objevují spojení typu „členky a členové týmu“. Nejsem si jistá, zda by pořadí jmen nemělo být opačné, tedy „členové a členky týmu“. Která varianta je podle vás vhodnější?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že při uvádění rodových variant je frekventovanější umístění jména v mužském rodě na první pozici, doporučujeme vám upřednostnit variantu „členové a členky týmu“. (Výjimku tvoří oslovení, kde je z hlediska etikety považováno za vhodnější uvádět na prvním místě ženy.) Nikde však není ustanoveno, v jakém pořadí by měla být jména rodu mužského a rodu ženského uváděna, a proto považujeme i opačné pořadí (členky a členové týmu) za přijatelné.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Poslední užití:
18.7.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.