Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych vás poprosit o radu se skloňováním číslovky následující po desetinném čísle, tedy zda psát „3,4 milionu“ nebo „3,4 milionů“, nebo dokonce „3,4 miliony“. Instinktivně se domnívám, že je správně „3,4 milionu“, protože se jedná o „tři celé čtyři desetiny milionu“, ale v žádné gramatice jsem nebyl s to najít příslušné pravidlo. Potřeboval bych odpověď podepřít nějakým gramatickým pravidlem.
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Není se co divit, že jste vysvětlení tohoto problému v žádné gramatice nenašel – jedná se totiž o jednu z oblastí, které jsou dosud popsány jen zcela minimálně. Tento problém je však již pojednán v Internetové jazykové příručce – ta v takových případech za základní považuje to skloňování, které vychází z „plně čtené“ podoby desetinného čísla, tj. v tomto případě „tři celé čtyři desetiny“. Čteme-li totiž „tři celé čtyři desetiny“, musí následovat podoba „milionu“. Za méně formální a stylově nižší pak považujeme možnosti „3,4 milionů“ (u slova „milion“ se zachovává 2. pád, ale dává se do množného čísla, protože se jedná o vyšší počet než „jedna“) a „3,4 miliony“ (shoda podle posledního členu – čtyři miliony). Ve stylově vyšších, oficiálních projevech bychom však radili se těmto dvěma variantám vyhnout.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Je přípustné spojení „bez toho, aniž by“? Nebo lze říci pouze „bez toho, že (by)“, resp. „aniž (by)“ samostatně? V morfologii jsme se učili, že varianta „bez toho, aniž by“ je dnes už sémanticky totožná s „aniž by“. Mně osobně podoba „bez toho, aniž (by)“ vůbec nevadí…
Klíčové slovo:
bez toho, aniž by
Odpověď:
Spojovací výraz „bez toho, aniž by“ i přes jeho stoupající frekvenci v současném vyjadřování užívat nedoporučujeme, jedná se o logicky rozporný, hybridní výraz, vzniklý zkřížením spojky „aniž“ a synonymního spojovacího výrazu „bez toho, aby“. Zajímavé je, že ještě v devadesátých letech byl výraz „bez toho, aby“ odmítán jako nadbytečný neologismus. Dnešní norma už nicméně tento výraz z okruhu přípustných spojovacích prostředků nevylučuje. Spojení „bez toho, aniž by“ ale skutečně nepovažujeme za žádoucí ve spisovném projevu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Jak mám rozumět informaci, která prošla v titulcích pod obrázky v TV a která zní „nikdo nezraněn“? Byl tedy někdo zraněn nebo nebyl nikdo zraněn nebo byli všichni zraněni? Mám dojem, že byla tato informace formulována špatně.
Klíčové slovo:
elipsa; sloveso být; zápor
Odpověď:
Spojení „nikdo nezraněn“ vzniklo vypuštěním sponového slovesa „být“, respektive „nebýt“. Celá věta by patrně zněla „nikdo nebyl zraněn“. Kvůli zkrácení názvu se často v podobných typech zpravodajských titulků sloveso vypouští (podobně např. „20 lidí zraněno“ místo „20 lidí bylo zraněno“). Autoři chtěli patrně nahradit slovesný zápor „nebýt“, který ve zkrácené podobě chybí, záporem ve jmenném tvaru – „nezraněn“. Pouhým vypuštěním slovesa bychom totiž měli dostat spojení „nikdo zraněn“, nikoli „nikdo nezraněn“. V češtině máme v případě použití zájmena dvojitý zápor (podobné je to např. ve francouzštině). V záporné větě není tedy v záporném tvaru pouze zájmeno, ale také slovesný přísudek. Aby byla tato dvojnost zachována, zvolili autoři uvedenou podobu. Problém je v tom, že přísně vzato je v takové podobě zápis skutečně významově dvojznačný. Spojení „nikdo nezraněn“ může znamenat, že nikdo nebyl zraněn, což je v daném kontextu pravděpodobnější, ale může znamenat i to, že všichni byli zraněni (v daném kontextu je však tento význam spíše na rovině spekulace, protože v takovém případě by titulek zněl „všichni zraněni“). Existují však i užití, ve kterých význam opravdu dvojznačný je: „nepřítomen nikdo“ (všichni byli přítomni? nikdo nebyl přítomen?), „plánovány byly tři úkoly, nesplněn žádný“ (splněny všechny? nic nebylo splněno?). Dvojznačnost je v takových zápisech způsobena právě absencí přísudkového slovesa „(ne)být“. V případech užití záporu, kde hrozí významová dvojznačnost, bychom měli raději užít celou větu včetně přísudkového slovesa, čímž se významová nejasnost odstraní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Slovosled ostatní
Konkrétní dotaz:
Stále více se v internetových novinách i ve zprávách v televizi setkávám s tím, že předložka se ve větě přesouvá před částice nebo příslovce, objevuje se tedy něco ve stylu: „byli tam o přibližně dvě hodiny později“ nebo „stalo se to před asi dvěma lety“. Je jasné, že smysl věty se tím nijak nemění, ale zní to opravdu divně. Nevíte, odkud se to vzalo a proč se to tak rychle uchytilo?
Klíčové slovo:
předložka; částice; příslovce
Odpověď:
Jde o slovosledný jev, který je v mluvnicích prozatím víceméně opomíjený. O žádné z obou variant, které uvádíte, nelze říci, že je „nesprávná“ či agramatická. Ta varianta, v níž předložka stojí v pozici vlevo před částicí/příslovcem („před asi/přibližně dvěma lety“), jasně a jednoznačně rámuje či vyznačuje počátek (= hranici zleva) tzv. nominální skupiny (nominální skupinou se zde míní celý rozvitý větný člen – „dvěma lety“, „dvě hodiny“). To, že má tuto funkci, je zřejmě také důvodem, proč se takový slovosled v češtině šíří. O šíření tohoto jevu se zmiňuje již L. Uhlířová v publikaci Knížka o slovosledu (Praha, Academia, 1987, s. 81). Na podrobnou jazykovědnou analýzu tento jev prozatím teprve čeká. Znění věty „byli tam o přibližně dvě hodiny později“ a „stalo se to před asi dvěma lety“ bychom považovali za přijatelné, jen je třeba počítat s tím, že některé čtenáře či posluchače může tento slovosled stále překvapit.
Dotaz:
Téma – réma (co dát na konec věty)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, které z uvedených slovních spojení je správné, resp. nejlepší: Prohnal si 1) kulku hlavou, 2) hlavou kulku, 3) kulkou hlavu, 4) hlavu kulkou.
Klíčové slovo:
aktuální členění větné; valence
Odpověď:
Podíváme-li se na definici slovesa „prohnat“ ve Slovníku spisovné češtiny, dojdeme k závěru, že jsou všechny čtyři varianty správně – můžeme tedy prohnat jak menší těleso větším tělesem (proženeme kulku hlavou, tj. do hlavy vstřelíme kulku), tak větší těleso menším tělesem (proženeme hlavu kulkou, tj. způsobíme narušení hlavy, proniknutí kulky do ní):
1. způsobit pohyb něčeho skrz něco, prohnat kulku hlavou,
2. způsobit proniknutí něčeho něčím, prohnat hlavu kulkou.
Slovosled sloveso + předmět ve 4. pádě + určení místa v 7. pádě (prohnat něco někudy/něčím) je neutrální, je však možné ho v závislosti na kontextu obrátit i na prohnat hlavou kulku, prohnat kulkou hlavu.
Význam celého spojení se nemění, vyjadřuje však dva různé pohledy, odlišné stanovisko pozorovatele – jde o to, zda klade větší důraz na nástroj, nebo na předmět. Střídání nástroje a věci, na kterou nástroj působí, není v češtině ojedinělé, nejčastější bývá u sloves s předponou „pro-“, např. prorazit plech hřebíkem – prorazit hřebík plechem; prolít cedník vodou – prolít vodu cedníkem; prolít hrdlo pivem – prolít pivo hrdlem.
Této otázce byl věnován už i příspěvek Lad. Janského v prvním výběru Jazykového koutku Československého rozhlasu (1949).
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.