Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Vnímá ji jako obyčejnou holku, která jako nejstarší ze čtyř sourozenců(,) prožila své dětství a mládí ve zdravé spokojené rodině v Brně a u dědečka a babičky na Vysočině.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. V případě, že jde o doplněk těsný, čárkou (čárkami) se neodděluje. Pokud je vložen do věty volně, je třeba jej oddělit čárkami z obou stran. Jestliže doplněk stojí uprostřed věty, není tedy možné jej oddělit čárkou pouze z jedné strany (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v doplňku
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Dívky běhaly bosy“. Myslím, že tvrdé y ve slově „bosy“ je správně, ale nevím proč. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
bosy
Odpověď:
Výraz „bosy“ je v uvedené větě doplňkem. Jestliže je doplněk vyjádřený přídavným jménem (v tomto případě jmenným tvarem přídavného jména), zpravidla se shoduje v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem. Tím jsou zde „dívky“, tedy jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „bosy“. Pokud by řídící jméno bylo rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, např. „Chlapci běhali bosi“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? „Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „manžel“ v této větě je přivlastňován „ženě“, tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu „vy“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: „Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.“ Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „žena“. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.
Poslední užití:
6.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Nařídil mu, aby mě přivedl živého nebo mrtvého“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím (resp. tzv. eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.