Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani, sekce 3 – spojka ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „hezký modrooký blonďatý mladý muž“?
Klíčové slovo:
přívlastek postupně rozvíjející
Odpověď:
Složky postupně rozvíjejícího přívlastku se čárkami neoddělují. Někdy je však možno vnímat některé složky tohoto přívlastku jako souřadně spojené, a tudíž volit i řešení s čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
chodit
Odpověď:
Jestliže zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci (tzv. pádový ukazatel) nestojí bezprostředně u dané konstrukce, od psaní čárky se zpravidla upouští, není však vyloučeno, pokud pisatel chápe infinitivní konstrukci jako zástupek věty vedlejší.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1.2 – Zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci v platnosti vedlejší věty
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu a zarazila jsem se u souvětí „Vliv může mít i pravidelné zkracování jícnu či trvalé zkrácení jícnu, které pak vede k...“ Neměl by mít přísudek ve vedlejší větě podobu „vedou“? Podotýkám, že vedlejší věta se vztahuje jak k „pravidelnému zkracování“, tak k „trvalému zkrácení“.
Klíčové slovo:
shoda ve vedlejší větě
Odpověď:
Pokud se vedlejší věta vztahuje k oběma složkám několikanásobného podmětu v hlavní větě, je skutečně nutné užít množného čísla, tedy „... které pak vedou“. Stávající podoba věty signalizuje, že je řeč pouze o „trvalém zkrácení jícnu“.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 255 (shoda tvarů adjektivních)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Znejistěla jsem, která vazba je správně: „Přihlášku odevzdejte na studijním oddělení“, nebo „Přihlášku odevzdejte na studijní oddělení“?
Klíčové slovo:
odevzdat
Odpověď:
Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení lze ve spojení se slovesem „odevzdat“ použít obě vazby: v prvním případě odpovídáme na otázku „odevzdat kde“, v druhém případě na otázku „odevzdat kam“.
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku vazba „zamezení rozvoje“?
Klíčové slovo:
zamezení
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (VALLEX) uvádí u slovesa „zamezit“, z něhož je slovesné podstatné jméno „zamezení“ odvozeno, dva významy: ve významu „zabránit“ slovník připouští pouze vazbu se třetím pádem, ve významu „zakázat, znemožnit“ pak vazbu se třetím i se čtvrtým pádem. Významový rozdíl je velice těsný a domníváme se, že ve vašem případě je možné připustit obojí výklad – přestože význam „zabránit“ považujeme za primární. Vazba se třetím pádem („zamezení rozvoji“) je tedy určitě v pořádku, v úvahu však připadá i vazba s druhým pádem: pokud totiž ze slovesa, které se pojí se čtvrtým pádem, vytvoříme slovesné podstatné jméno, mění se vazba ze čtvrtého pádu na druhý (darovat květinu > darování květiny). Proto je z našeho pohledu v pořádku i vazba „zamezení rozvoje“.
Zvažované varianty:
zamezení rozvoji
zamezení rozvoje
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „zabránění aspirace“? Nemělo by být slovo „aspirace“ ve třetím pádě, tedy „zabránění aspiraci“?
Klíčové slovo:
zabránění
Odpověď:
Ano, namístě je skutečně třetí pád. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení sice neuvádí přímo slovesné podstatné jméno „zabránění“, uvádí však sloveso „zabránit“, z něhož je podstatné jméno odvozeno, a připouští pouze vazbu se třetím pádem. Spojení by tedy mělo znít „zabránění aspiraci“.
Zvažované varianty:
zabránění aspiraci
zabránění aspirace
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Klíčové slovo:
že
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty v poměru slučovacím.
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „I když nevím(,) na jak dlouho“?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá (viz „konkrétní případ“). Pokud pisatel vnímá výraz uvozený vztažným příslovcem jako vedlejší větu s výpustkou přísudku, zejména je-li konstrukce více rozvita, volí se řešení s čárkou.
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 5 – Podřadná spojení vět – příslovce (jak, kam apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmenem ve větě „Po snídani nastoupíme s našimi/svými průvodci do autobusu“. Mám zde použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné zájmeno. Z tohoto pravidla však existuje celá řada výjimek. Je-li například podmět v množném čísle, je třeba posoudit, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. Ve vaší větě je nevyjádřený podmět „my“, jímž může být myšlen jak celý kolektiv zájezdu, tak třeba jen několik jednotlivců. V prvním případě je namístě užít zvratné zájmeno „svými“, v druhém spíše „našimi“. Dále je vhodné zmínit skutečnost, že volbou nezvratného přivlastňovacího zájmena můžeme zdůraznit vlastnický poměr: do autobusu nastoupíme právě s „našimi“ průvodci, nikoli například s průvodci jiné skupiny. Obě zájmena zde tedy mají opodstatnění, záleží na tom, co přesně chcete vyjádřit.
Zvažované varianty:
s našimi průvodci
se svými průvodci
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen