Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Marně si lámeme hlavu nad rozborem věty „Žáci chtěli uspět v prvním kole“. Nemůžeme se rozhodnout, zda výraz „v prvním kole“ určit jako předmět, nebo příslovečné určení místa. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje školská praxe. Z našeho pohledu však v uvedené větě jde o hraniční jev, neboť na daný větný člen se lze zeptat jak „Uspět v kom/čem?“ (slovníky vazeb uvádějí u slovesa „uspět“ přímo vazbu „v kom/čem“), tak „Uspět kde?“. Dokonce nelze vyloučit ani pojetí, že daný výraz je odpovědí na otázku „Kdy?“, tudíž by mohlo jít i o přísloveční určení času. Ani jedno řešení bychom proto nehodnotili jako chybné.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předmět, s. 271; Příslovečné určení, s. 281.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „a“ ve větě „... se rozšířilo ze současných 86 členů na minimálně 100 členů(,) a to vše v rámci roku 2022“?
Klíčové slovo:
a to
Odpověď:
Zpřesňující a vysvětlující konstrukce uvozené výrazy „a to“ se oddělují z obou stran čárkami.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „Jemně zvedl mou hlavu opřenou o jeho rameno“. Nemělo by tu být „o své rameno“, když to „rameno“ patří podmětu?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní, poněkud zjednodušené pravidlo opravdu říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V těch případech si se základním pravidlem nevystačíme. Ve vaší větě můžeme mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když větu rozvineme, např. takto: „Jemně zvedl mou hlavu, která byla opřena o jeho rameno“. Vidíme, že mezi podmět a přivlastňovací zájmeno je vložen další větný člen, o němž se něco říká, takže kdybychom zvolili zvratné zájmeno, mohlo by se zdát (jakkoli je to v tomto případě absurdní), že jde o rameno patřící hlavě. Při rozhodování, které zájmeno zvolit, vždy hraje důležitou roli jednoznačnost sdělení. V tomto případě je tedy užití nezvratného zájmena zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
o jeho rameno
o své rameno
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Zamotal jsem se do pravidel o distribuci přivlastňovacích zájmen, můžete mi poradit? Zarazila mě věta „Při pohledu na naši planetu zjišťujeme, jak je krásná“. Nemělo by tam být zvratné zájmeno „svoji“? Zní mi to tedy strašně, ale podle pravidla, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě zvratné zájmeno, by to tak asi být mělo, nebo ne?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo skutečně říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně z tohoto pravidla existují výjimky. V množném čísle například musí platit, že podmět a „vlastník“ jsou zcela totožní. To zde úplně neplatí, nevyjádřené „my“ zde není blíže specifikováno. Lépe je to možná vidět na příkladu věty „Doma u televize fandíme našim fotbalistům“. My, kteří doma fandíme, bezpochyby nejsme „vlastníky“ fotbalistů, ti „patří“ celému národu. Uvedená věta je tedy v pořádku.
Zvažované varianty:
na naši planetu
na svoji planetu
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Volám přímo z vyučování. Probíráme s žáky příslovečná určení a narazili jsme na větu „Voda mu sahala po kolena“. Spojení „po kolena“ bych osobně určila jako příslovečné určení míry, ale nešlo by to pojmout také jako příslovečné určení místa? Někteří žáci to tak určili a mně to dává smysl: Voda mu sahala kam? Po kolena.
Klíčové slovo:
po kolena
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto jevům přistupuje současná školská praxe. Dotazy školního rázu proto doporučujeme směřovat spíše na Asociaci češtinářů. Spojení „po kolena“ bychom primárně také určili jako příslovečné určení míry. I příslovečné určení místa je však zcela jistě přijatelné, jelikož hranice mezi druhy příslovečných určení jsou mnohdy neostré. Např. Vladimír Šmilauer ve své Novočeské skladbě k této problematice píše: „Při určování druhu příslovečného určení [je] třeba míti na mysli, že se z původního významu místního nebo časového vyvíjejí významy další, a to v různém stupni, takže někde je kolísání mezi dvěma významy, event. má příslovečné určení význam dvojí.“ V jedné z rozsáhlých tabulek předložkových vazeb, v níž Šmilauer zachycuje předložky původně místního významu, je uveden i příklad „Zabořoval se až po kolena do čerstvého hnoje“. Z našeho hlediska jsou tedy obě interpretace v pořádku.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (vyd. 1969)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
jakoby
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad větou „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“. Nemělo by být ve vedlejší větě množné číslo, když je i ve větě hlavní? Tedy „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Vaše věta tedy může mít podobu „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“ (tuto variantu považujeme za primární) i „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“.
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Znejistěla jsem, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Veřejně činné osoby psaly knihy o svém životě“. Musí zde být skutečně pouze tvrdé y, nebo by teoreticky přicházelo v úvahu i měkké i – například pokud by z kontextu bylo jasné, že jde o muže?
Klíčové slovo:
osoby, osobnosti
Odpověď:
V těchto případech se vždy řídíme formálním rodem jména. „Osoba“ je rodu ženského, a proto je třeba v přísudku napsat tvrdé y, a to bez ohledu na skutečné pohlaví zmiňovaných osob.
Poslední užití:
2.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Ve válce zemřelo pět milionů vojáků“. Není mi jasných několik věcí: co je podmětem (nebo jde o větu jednočlennou?), dále jakou roli hraje číslovka „pět milionů“ (snad přívlastek?) a konečně jestli můžeme slovo „vojáků“ považovat za předmět.
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Při rozboru tohoto typu vět záleží na úhlu pohledu, odborná literatura je v tohto ohledu nejednotná: různé mluvnice se kloní k různým pojetím. Shoda panuje pouze v tom, že se nejedná o jednočlennou větu. Jinak máme v zásadě tři možnosti: některé zdroje považují celé spojení „pět milionů vojáků“ za tzv. komplexní podmět a dále ho nerozebírají, jiné považují za podmět číslovku a počítaný předmět za přívlastek neshodný, jiné říkají, že podmětem je genitiv substantiva a číslovka je kvantitativní přívlastek. Rozdíl je v syntaktické teorii, tedy ve způsobu lingvistické klasifikace; jde tedy jen o metodologickou otázku, kterému pohledu chceme dát přednost. Protože se školní výuce nevěnujeme a neznáme doporučované postupy výkladu, doporučujeme na poradenských stránkách tazatelům, aby odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, vyhledávali na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládali v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Rád bych s vámi konzultoval jeden gramatický jev, kde si nejsem jistý správným y/i ve shodě podmětu s přísudkem. Jde o větu ze smutečního oznámení o úmrtí badmintonového trenéra: „Mezi jeho odchovance patřily jak dcery Gábina a Katka, tak i medailisté ČSSR (ČR).“ Našel jsem na vašem webu, že je možné psát jak y, tak i, ale přiklonil jsem se k tvrdému, protože podstatná jména ženského rodu jsou blíže. Porozuměl jsem tomu pravidlu správně? Budu rád za případnou opravu.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pravidlu jste porozuměl správně, možné jsou skutečně obě varianty. Pokud přísudek stojí před několikanásobným podmětem, můžete buď uplatnit univerzální pravidlo o přednosti rodů a shodu řídit podle jména mužského životného rodu („medailisté“), které má před ostatními rody přednost, anebo podle části několikanásobného podmětu, která stojí přísudku nejblíž. V prvním případě by v přísudku bylo měkké i, v druhém tvrdé y.
Poslední užití:
3.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
zejména
Odpověď:
Tento typ přístavku nemá pevná interpunkční pravidla, některé případy píšeme s čárkou, jiné nikoli.
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13. 3 – Konkretizující přístavek (Adam Petránek, ředitel; PhDr. Eva Nová, CSc.; Alfa, a. s.; názvy kapitol apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou slogan „Tam, kde teče pivo i voda proudem“. Může být přísudek skutečně i „teče“, nebo musí být v množném čísle, tedy „tečou“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Přísudek stojí před několikanásobným podmětem, takže máte dvě možnosti. Buď bude přísudek ve shodě s oběma podměty, a bude mít tvar „tečou“, nebo se bude shoda řídit pouze podle bližšího z nich (tedy podle piva), a přísudek bude v čísle jednotném, „teče“. Kdyby stál přísudek až za podmětem, na výběr byste neměla a přísudek by musel být pouze v množném čísle.
Poslední užití:
26.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – r. stř. – pomnožné
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych se poradit o správnosti jedné věty. Ta věta zní: „Vejít vrátky, byť byly by jen postranní“. Nemělo by tam náhodou být „byla by jen postranní“?
Klíčové slovo:
shoda s pomnožným jménem středního rodu
Odpověď:
Ano, je to tak. „Vrátka“ jsou jméno pomnožné rodu středního, takže přísudek musí být zakončen na „-a“.
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.4 Podmět je rodu středního
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Při korektuře edukačního programu jsem narazila na otázku na určení vedlejší věty a nevím si rady. Souvětí zní: „Jaký přišel, takový odešel.“ Jaká vedlejší věta je v tomto souvětí obsažena?
Klíčové slovo:
jaký – takový
Odpověď:
Řešení není jednoznačné, protože pojetí mluvnic se různí. V první řadě je třeba vyloučit vedlejší větu přísudkovou: ta rozvíjí jmennou část přísudku jmenného se sponou a sponové sloveso zůstává v hlavní větě, např. „Není takový, jaký byl před lety“. V souvětí „Jaký přišel, takový odešel“ však sponové sloveso není, oba přísudky jsou v tomto souvětí slovesné. Když si zájmena jaký a takový nahradíme jakýmkoli přídavným jménem (např. „Přišel oblečený, odešel oblečený“) a to se pokusíme určit jako větný člen, dojdeme k závěru, že se jedná o tzv. průvodní okolnost – tento typ příslovečného určení se ve školské praxi řadí pod příslovečné určení způsobu (tzv. v širším smyslu). Pokud se tedy jedná o text určený pro školskou praxi, určila by se vedlejší věta jako vedlejší věta způsobová, ve vysokoškolské praxi by se jednalo o vedlejší větu průvodních okolností. Druhým možným řešením je určit vedlejší větu jako doplňkovou. Sémanticky jsou obě pojetí srovnatelná, liší se však formálně tím, že doplněk jako větný člen reflektuje shodu jmen (on–jaký). Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, však nevíme, jak se k tomuto problému staví současná školská praxe, a proto tazatelům doporučujeme, aby se s dotazy týkajícími se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, obraceli na Asociace češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Odpověď:
Do této kategorie jsou řazeny dotazy, u kterých se tazatel mylně domnívá, že by měla být psána čárka u některého z řízených větných členů v podřadicích spojeních, nebo takto chybně napsanou čárku zachytil v hotovém textu a ověřuje si, zda jde skutečně o chybu.
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Mám tady před sebou článek, který pojednává o nějakých holkách, které se sešly a dělaly nějaký sport, hledaly pak jinou alternativu. A v následujícím řádku je pak přímá řeč: „Na mistrovství jsme zjistily, že to snad nějak půjde.“ Když je z kontextu jasné, že jde o dívky, má být v přísudku tvrdé y, že ano?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
U nevyjádřeného podmětu vždy záleží na kontextu. Pokud je z něj patrné, že se jedná o ženy, napíšeme v příčestí v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
10.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Odpověď:
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na preferenci pisatele.
Poslední užití:
19.1.2018
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.