Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Jaká i/y napíšu v přísudcích v následujícím souvětí? „Ukázali (pozn. zástupci – z předchozí věty) výrobcům možnosti, jakými cestami se dát, aby přežili v době neočekávaných změn.“
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
V obou větách je nevyjádřený podmět, který známe z předchozího větného kontextu, rodu mužského životného. Podmět věty hlavní („zástupci“) známe z předchozí věty či souvětí, nevyjádřeným podmětem druhé věty vedlejší je podstatné jméno „výrobci“, které ve větě hlavní stojí ve funkci předmětu. Proto v obou přísudcích napíšeme měkké i.
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.3 – Shoda podle výrazu v předcházející větě
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady ohledně shody přísudku s několikanásobným podmětem ve větě „V dáli přeběhli/přeběhly srnky s kolouškem“. Jaké i/y mám prosím napsat?
Klíčové slovo:
srnky s kolouškem
Odpověď:
V uvedené větě přísudek předchází několikanásobnému podmětu, a v takových případech máme dvě možnosti. Jednak lze shodu řídit oběma jmény, a uplatnit tedy pravidlo o přednosti mužského životného rodu, který zde reprezentuje „koloušek“ – pak by v přísudku bylo měkké i. Přísudek se ale také může shodovat pouze se jménem, které mu stojí nejblíže, v tomto případě „srnky“. Tudíž je přípustný i tvar „přeběhly“.
Poslední užití:
22.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikannásobným, sekce 3.2 – Přísudek předchází několikanásobnému podmětu
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Máme určit ve větě „Jel autobusem“ výraz „autobusem“ jako předmět, nebo jako příslovečné určení? Jde o školní úkol.
Klíčové slovo:
příslovečné určení
Odpověď:
Daný větný člen bychom jednoznačně určili jako příslovečné určení, protože se na něj primárně ptáme: jakým způsobem (ev. prostředkem) jel?
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaké i/y mám napsat v přísudku ve větě „Umělce uvítaly/i výbuchy smíchu a potlesku“.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Pokud vyjdeme z nejpravděpodobnější interpretace, totiž že podmětem věty jsou „výbuchy“, pak je namístě tvrdé y, protože „výbuchy“ jsou jméno rodu mužského neživotného: „Umělce uvítaly výbuchy smíchu a potlesku.“ Bez znalosti kontextu přichází v úvahu i varianta, že (nevyjádřeným) podmětem věty jsou nějací lidé a „výbuchy“ jsou pouze prostředkem jejich uvítání – 1. a 7. pád mn. č. mají totiž v případě slova „výbuch“ stejný tvar. V tomto případě by se i/y v přísudku odvíjelo od toho, kdo je nevyjádřeným podmětem míněn – to bychom však museli znát konkrétní kontext.
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Vedeme s kolegyní spor, jakým větným členem je „k padnutí“ ve větě „Bylo horko k padnutí“. Já tvrdím, že jde o přívlastek neshodný (jaké horko?), kolegyně tvrdí, že jde o příslovečné určení míry. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
k padnutí
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení míry. Tento větný člen ve větě rozvíjí přísudek jmenný se sponou „bylo horko“, resp. jeho neslovesnou část vyjádřenou příslovcem „horko“. Přímo tento podtyp příslovečného určení vymezuje např. Příruční mluvnice češtiny a charakterizuje ho jako „vyjádření míry nebo intenzity uvedením následku nebo výsledku“. Mezi příklady uvádí např. Bylo to smutné až k pláči; Změnila ses, moje milá, k nepoznání.
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 457 (odst. 681) – vydání 2008
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením větného členu. Čím je ve větě „Petr je nejlepší z nás“ spojení „z nás“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení zřetele
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení zřetele. (Konkrétněji příslovečné určení zřetelově srovnávací – viz např. Příruční mluvnice češtiny.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 464 (odst. 694)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, podle čeho mám řídit tvar přívlastku „vycházející/ho“ ve větě „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející/ho snad z nitra země“.
Klíčové slovo:
přívlastek postponovaný
Odpověď:
Syntakticky vzato je možné postponovaný přívlastek vztáhnout jak k „síle“, tak k „příboji“. Domníváme se však, že příliš nedává smysl, aby příboj vycházel z nitra země, a proto přívlastek doporučujeme vztáhnout spíše k „síle“: „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející snad z nitra země“.
Zvažované varianty:
vycházející
vycházejícího
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmenem ve větě „Po snídani nastoupíme s našimi/svými průvodci do autobusu“. Mám zde použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné zájmeno. Z tohoto pravidla však existuje celá řada výjimek. Je-li například podmět v množném čísle, je třeba posoudit, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. Ve vaší větě je nevyjádřený podmět „my“, jímž může být myšlen jak celý kolektiv zájezdu, tak třeba jen několik jednotlivců. V prvním případě je namístě užít zvratné zájmeno „svými“, v druhém spíše „našimi“. Dále je vhodné zmínit skutečnost, že volbou nezvratného přivlastňovacího zájmena můžeme zdůraznit vlastnický poměr: do autobusu nastoupíme právě s „našimi“ průvodci, nikoli například s průvodci jiné skupiny. Obě zájmena zde tedy mají opodstatnění, záleží na tom, co přesně chcete vyjádřit.
Zvažované varianty:
s našimi průvodci
se svými průvodci
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Lze považovat spojení „jedu lyžovat“ nebo „jdu do školy“ za přísudky složené? Nebo jsou slovesa „jet“, „jít“ přísudky jednoduché a výrazy „lyžovat“, „do školy“ další větné členy?
Klíčové slovo:
jet lyžovat
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak přesně současná školská praxe definuje složený přísudek, nicméně tradičně bývá složený přísudek chápán jako spojení modálního či fázového slovesa a infinitivu plnovýznamového slovesa. Ve vašem případě o složené přísudky zcela jistě nejde. „Jedu“ a „jdu“ jsou jednoduché přísudky, „lyžovat“ příslovečné určení účelu a „do školy“ příslovečné určení místa.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jaké zájmeno použít ve větě „Svým/Naším profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“. Když přivlastňuji větší skupině lidí, neměla bych použít spíš „naším“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Počet lidí, jimž přivlastňujete, není rozhodující. V množném čísle je pouze třeba ohlídat, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. V Internetové jazykové příručce uvádíme např. větu „Doma u televize fandíme našim fotbalistům na mistrovství Evropy“: podmět „my“ zde označuje malou skupinu lidí (rodinu, několik přátel apod.) a nelze říci, že by fotbalisté „patřili“ těmto několika lidem. Váš případ je však jiný, zde je pravděpodobně naopak žádoucí vyjádřit, že profesionální a lidský přístup máme „my všichni“. Proto doporučujeme užít zvratné zájmeno: „Svým profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.