Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka za výrazem „mladšího“ v následující větě? Jde o oddělení přístavkového spojení? „Zde za výkladu našeho bývalého studenta a známého potápěče, držitele mnoha ocenění, pana Jana Nováka mladšího(,) sledovali filmy.“
Klíčové slovo:
přístavek
Odpověď:
Čárkou zpravidla oddělujeme konkretizující přístavkové spojení, které následuje za vlastním jménem (Jan Novák, hlavní konzultant). Následuje-li vlastní jméno až po přístavkovém spojení označujícím funkci či titul, čárku obvykle nepíšeme (hlavní konzultant Jan Novák). V určitých případech, zejména u značně rozvitých větných úseků, je možné hodnotit zpřesňující spojení před vlastním jménem buď jako přístavek a psát čárku z obou stran, nebo jako několikanásobný větný člen (viz „konkrétní případ“). Pokud za řídícím vlastním jménem již nenásleduje žádné další přístavkové spojení, čárku za ním již obvykle nepíšeme (též viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.3 – Konkretizující přístavek (Adam Petránek, ředitel; PhDr. Eva Nová, CSc.; Alfa, a. s.; názvy kapitol apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nevím si, rady, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedl_“. Jaké je prosím správné řešení?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že podmět vedlejší věty – zájmeno „který“ – je ve tvaru množného čísla rodu ženského, neboť odkazuje na podstatné jméno „okolnosti“ v hlavní větě, je namístě tvar přísudku s tvrdým y, tedy „přivedly“. Pokud bychom chtěli v přísudku vedlejší věty napsat měkké i, musel by být podmět, tj. vztažné zájmeno, ve tvaru rodu mužského životného, tj. „kteří mě sem k vám přivedli“. To by pak znamenalo, že se vedlejší věta vztahuje nikoli k „okolnostem“, ale k „lidem“. Takové řešení ovšem nedoporučujeme, protože vedlejší věta následuje bezprostředně za výrazem „okolností“ – větný celek by pak vyzněl nepřehledně a nesrozumitelně. Za jediné náležité tedy považujeme řešení „Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedly“.
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.3 Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Rozdělili se na místa svého určení v severozápadním Mexiku(,) nebo v horských oblastech“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Známe nejen jejich jména, ale také životopisná data, literární díla a dopisy, ať už v autografech(,) nebo opisech.“
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Syn byl ubodán v den jeho 14. narozenin“. Pisatel chtěl sdělit, že syn měl 14. narozeniny a v tento den byl (syn) ubodán. Nemělo by v takovém případě být místo zájmena „jeho“ užito zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu. Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „syn“ a tomuto podmětu jsou „narozeniny“ přivlastňovány. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem, tj. „Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin“. Pokud užijeme zájmeno nezvratné („v den jeho 14. narozenin“), dojde navíc k významové nejednoznačnosti, neboť věta může vyznít tak, že mluvíme o narozeninách někoho jiného, než je „syn“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se před spojovacím výrazem první složky čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „jak“ v následující větě? „Veškeré duševní vlastnictví zůstane v českých rukou jako zdravý základ pro příští generace(,) jak z hlediska intelektuálních principů, tak z hlediska zdrojů financování.“
Klíčové slovo:
jak – tak
Odpověď:
Psaní čárky před první složkou dvojitého spojovacího výrazu se řídí povahou zapojení konstrukce do větného kontextu (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám zvolit v následující větě? „František mi na cestě z jeho / ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „František“ a tomuto podmětu je „farma“ přivlastňována. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem: „František mi na cestě ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku“. Pokud bychom užili zájmeno nezvratné („z jeho farmy“), mohlo by zde navíc dojít k významové nejednoznačnosti – věta by mohla vyznít tak, že mluvíme o farmě náležející někomu jinému, než je „František“.
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Mám napsat čárky před spojkou „a“ v následující větě? „Přijďte si odpočinout v hravém prostředí expozic(,) a vychutnat si cappuccino nebo latté(,) a završit to pořádným zákuskem se šlehačkou.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 124
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.