Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Ucítila jsem pod nohama pevnou zem. To(,) jak nás proud odnesl na mělčinu.“
Klíčové slovo:
jak; to jak
Odpověď:
Větu „To(,) jak nás proud odnesl na mělčinu“ je možno napsat s čárkou i bez čárky, ovšem pokaždé půjde o jinou syntaktickou strukturu. Pokud zvolíme variantu s čárkou, je výraz „to“ předmětem hlavní věty, v níž je elipsa: „(Ucítila jsem) to, jak nás proud odnesl na mělčinu.“ Jestliže čárku nenapíšeme, bude výraz „to“ částicí, a tudíž nemá větněčlenskou platnost, stejně jako ve větách typu: „Slyšeli jsme šramot v předsíni. To (jak) se tatínek vrátil z práce.“ „To prší.“ apod. Záleží tedy na tom, které interpretaci dá pisatel přednost.
Poslední užití:
8.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 5 - Podřadná spojení vět – příslovce (jak, kam apod.); sekce 9 - Věty závislé na výrazu s oslabenou větnou platností (samozřejmě, hlavně apod.)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Zastrčil si peníze nikoli do bundy, ale do kapsy u kalhot(,) a odcházel.“
Klíčové slovo:
nikoli; ale
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v poměru odporovacím oddělujeme čárkou. Čárky píšeme pouze mezi jednotlivými složkami, za poslední složkou se čárka nepíše (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
31.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „jako“ v následující větě? „Nechci nic dokazovat(,) jako třeba že vypadám sice staře, ale nepatřím do starého železa.“
Klíčové slovo:
jako třeba
Odpověď:
Pokud přístavkové spojení uvozené spojkou „jako“ pouze doplňuje význam věty a lze jej vynechat, aniž by se změnil význam sdělení, oddělujeme toto spojení čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.3.1 – Výčtový přístavek (uvozený výrazy například, zejména, mimo jiné, tedy, tj. apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před druhým „ani“ ve větě „Teď už nehledá ani mladíka, ani nákupní tašku“?
Klíčové slovo:
ani – ani
Odpověď:
Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 2 – Spojení vět dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“. Není náhodou správný tvar „byla“, tedy „Všechna skladiště byla zapotřebí vyklidit“?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. Výraz „skladiště“ není podmětem, nýbrž předmětem, který závisí na infinitivu „vyklidit“. Přísudkem je zde pak celé spojení „bylo zapotřebí vyklidit“ (sponové sloveso + modální predikativum + infinitiv). Přísudek bezpodmětných větných struktur má tzv. impersonální (neosobní) formu, která zpravidla odpovídá tvaru 3. os. j. č. rodu středního (Prší. Je chladno.). Proto je věta „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku. Podle staršího pojetí (V. Šmilauer, 1966) by bylo možno větu klasifikovat jako větu dvojčlennou s inifinitivním podmětem „vyklidit“ a přísudkem „bylo zapotřebí“, avšak i v takovém případě bychom vyhodnotili výraz „skladiště“ jako předmět. Proto je znění věty „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 117 (Typy bezpodmětých vět se slovesem sponovým)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Mám následující dvě věty. „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý a zelený.“ Budou mít ve druhé větě výrazy „modrý“ a „zelený“ funkci předmětu, jestliže je řídící výraz „svetr“ vypuštěn?
Klíčové slovo:
přívlastek; předmět; elipsa
Odpověď:
Výrazy „modrý“ a „zelený“ ve druhé větě mají stále funkci shodných přívlastků. Rozvíjejí předmět, který je vypuštěn (elidován): „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý [svetr] a zelený [svetr].“
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 340
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? „Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „manžel“ v této větě je přivlastňován „ženě“, tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu „vy“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: „Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.“ Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „žena“. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.
Poslední užití:
6.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi/zdržely uzavření smlouvy.“
Klíčové slovo:
žalovaní
Odpověď:
Podmět uvedené věty (žalovaní) je rodu mužského životného, proto je třeba napsat v přísudku měkké i: „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi uzavření smlouvy“. Výrazy v závorce zde nevstupují do predikačního vztahu.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaké i/y napsat v přísudku následující věty. „Jeho vídaly/vídali děti, mládež a dospělí.“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větách, v nichž přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě „dětmi“), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují „dospělí“). V pořádku je tedy jak věta „Jeho vídaly děti, mládež a dospělí“, tak „Jeho vídali děti, mládež a dospělí“.
Poslední užití:
27.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Nařídil mu, aby mě přivedl živého nebo mrtvého“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím (resp. tzv. eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám volit v následující větě? „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém/tvém životě.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „ty“ a tomuto podmětu je „život“ přivlastňován. Proto je namístě zvolit zvratné zájmeno: „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém životě“.
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo:
nosit
Odpověď:
Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití:
17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 271
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Šel jsem připravit oběd“ přísudkem celé spojení „šel jsem připravit“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Nikoli. Sloveso „jít“ je plnovýznamové, přísudkem v dané větě je pouze výraz „šel jsem“. Výraz „připravit“ zde v souladu s mluvnicemi určíme jako příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Protože však nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme s určitostí říci, zda školská praxe neuplatňuje jiné pojetí.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 303
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat v přísudku v následující větě? „Francouzská komora a francouzské velvyslanectví uspořádal_ akci.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Složkami několikanásobného podmětu v uvedené větě jsou jméno rodu ženského (komora) a jméno rodu středního (velvyslanectví). Protože součástí několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného, je namístě napsat v přísudku tvrdé y: „Francouzská komora a francouzské velvyslanectví uspořádaly akci.“
Poslední užití:
19.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Odděluje se tato ustálená vsuvka čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Odděluje se čárkami daný výraz v následující větě? „Na nástup nemoci mají vliv(,) kromě jiného(,) také okolnosti z našeho každodenního života.“
Klíčové slovo:
kromě jiného
Odpověď:
Vsuvky tohoto typu jsou tvořeny ustáleným jednoslovným či víceslovným spojením. Ustálené vsuvky mohou mít oslabenou větnou platnost, a proto je možné je do věty včlenit těsně a neoddělovat je čárkou (čárkami), nebo je čárkou (čárkami) naopak oddělit a signalizovat tak jejich větnou povahu. Interpunkční řešení u nich často záleží na kontextu i na preferenci pisatele.
Poslední užití:
6.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 15 – Výrazy s oslabenou větnou platností (prosím, mimochodem, bohužel, naštěstí, naneštěstí, samozřejmě, upřímně řečeno apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se dané spojení čárkou?
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, zda by měla být čárka za výrazem „plány“ v následující větě. „Vaše jistota, že jednání, schůzky s přáteli, zábavu a jiné plány(,) nebudete muset rušit.“
Klíčové slovo:
předmět
Odpověď:
Konstrukce s platností předmětu je do větné struktury začleněna těsně. Proto ji čárkou neoddělujeme (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „V případě nutnosti prokázat se certifikátem(,) předložte tento doklad.“
Klíčové slovo:
v případě
Odpověď:
Příslovečné určení podmínky uvozené výrazem „v případě“, ev. „při“ a umístěné na začátku větného celku neoddělujeme od zbytku větného celku čárkou. Nadbytečné oddělování takovýchto konstrukcí je jednou z častých chyb v psaném projevu.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Je třeba napsat čárky v následující větě? „Kuchyň vám dodáme kompletní(,) tedy včetně spotřebičů(,) a rádi vám poradíme s výběrem.“
Klíčové slovo:
tedy
Odpověď:
Vysvětlující přístavek uvozený výrazy „tj.“, „totiž“, „tedy“ apod. oddělujeme čárkami z obou stran.
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125, 126
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.