Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? „Hnutí pro Prahu 11, Praha sobě a Piráti vyjednával_.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Součástí několikanásobného podmětu uvedené věty je jméno rodu mužského životného (Piráti). Proto je náležité napsat v přísudku měkké i: vyjednávali. Tvrdé y by bylo namístě v případě, že by ve spojení s „Piráty“ bylo užito pojmenování „strana“, např.: „Hnutí pro Prahu 11 a Česká pirátská strana / strana Pirátů vyjednávaly.“
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Mám spojení „práce se seniory žijící s demencí“. Neměl by správný tvar přídavného jména být „žijícími“?
Klíčové slovo:
žijící
Odpověď:
Máte pravdu. Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „seniory“ v 7. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „žijící“. Náležité znění tohoto spojení je tedy „práce se seniory žijícími s demencí“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. např. „práce s žijícími seniory“.
Poslední užití:
20.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Gramatická shoda (typ Rychlé šípy byly)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Raabovi Lidé kolem stolu potěšili...“. Je prosím měkké i v přísudku správně, když „Lidé kolem stolu“ je kniha?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem; gramatická shoda
Odpověď:
Ano, přísudek se řídí gramatickou formou podmětu. V uvedené větě je podmětem slovo „lidé“, které je rodu mužského životného, proto v přísudku napíšeme měkké i. Skutečnost, že jde o název knihy, zde nehraje roli. Pouze pokud by názvu knihy předcházelo obecné (opěrné) jméno, pak by toto jméno bylo podmětem, např. „Kniha Lidé kolem stolu potěšila...“, a spojení „Lidé kolem stolu“ by pak mělo funkci přívlastku neshodného ve tvaru tzv. nominativu jmenovacího. Ve vaší větě se ale přísudek skutečně musí shodovat s „lidmi“.
Poslední užití:
16.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 3 – Typ Rychlé šípy závodily, Tři sestry zahrály, Wanastowi Vjecy vydaly (gramatická shoda)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Životnost podstatných jmen
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky ve větě „Na to hodně lidí(,) hlavně v Česku(,) řekne, že je to normální“?
Odpověď:
Výrazy „hlavně“ a „především“, „zejména“ často uvozují tzv. výčtový přístavek. Taková spojení zpravidla čárkou oddělujeme (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výčtový přístavek (uvozený výrazy například, zejména, mimo jiné, tedy, tj. apod.)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Pokud byste nám chtěl napsat, tak nám můžete zaslat zprávu na jeden z kontaktů(,) uvedených na našich stránkách“?
Klíčové slovo:
přívlastek těsný; uvedený
Odpověď:
Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje, viz „konkrétní případ“.
Poslední užití:
9.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Máme s kolegyní při, zda pojmenovat naše pracoviště „kancelář na podporu [něčeho]“, nebo „kancelář pro podporu [něčeho]“. Která předložka je prosím správná?
Klíčové slovo:
kancelář
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Z jazykové praxe vyplývá, že se užívají obě vazby. V Českém národním korpusu (v korpusu syn v9) nalezneme 15 výskytů spojení „kancelář na podporu něčeho“ a 23 výskytů téhož spojení s předložkou „pro“. Vazba s předložkou „pro“ je tedy o něco častější, nicméně za přijatelná považujeme obě řešení.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Rozdělili se na místa svého určení v severozápadním Mexiku(,) nebo v horských oblastech“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám zvolit v následující větě? „František mi na cestě z jeho / ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „František“ a tomuto podmětu je „farma“ přivlastňována. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem: „František mi na cestě ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku“. Pokud bychom užili zájmeno nezvratné („z jeho farmy“), mohlo by zde navíc dojít k významové nejednoznačnosti – věta by mohla vyznít tak, že mluvíme o farmě náležející někomu jinému, než je „František“.
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka za zkratkou „Sb.“ ve větě „Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ustanovuje...“?
Klíčové slovo:
přívlastek volný
Odpověď:
Volnou přívlastkovou konstrukci je potřeba oddělit čárkou, a to z obou stran, pokračuje-li za touto konstrukcí věta (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
29.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4.4 – Přívlastkové konstrukce typu zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „i“ ve větě „Vytlačím vzpomínky na včerejšek(,) i ty na Ivana“?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám volit v následující větě? „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém/tvém životě.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „ty“ a tomuto podmětu je „život“ přivlastňován. Proto je namístě zvolit zvratné zájmeno: „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém životě“.
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Společnost má zájem o spolupráci na produkci nejen určenou pro místní trh“. Neměl by správný tvar přídavného jména být „určené“ („na produkci určené...“)?
Klíčové slovo:
určené; určenou; přívlastek
Odpověď:
Pokud se přídavné jméno („určenou“) vztahuje k podstatnému jménu „produkci“, je náležitý tvar „určené“. Dané přídavné jméno plní funkci přívlastku shodného, tudíž se musí shodovat v pádě, čísle i rodě s řídícím jménem. Pokud je přívlastek postponovaný, tj. stojí až za řídícím jménem (jako v tomto případě), praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení tohoto přívlastku do pozice před řídícím jménem, tj. např. „na určené produkci“. V rámci dané věty je též možné, že se vámi zmiňovaný přívlastek má vztahovat k řídícímu jménu „spolupráci“ (tedy nikoli k „produkci“). V takovém případě by byl skutečně namístě uvedený tvar „určenou“, ovšem pak bychom doporučovali tuto větu z důvodu přehlednosti přestylizovat (resp. u obou variant by ke srozumitelnosti věty přispěl zejména slovosledný přesun výrazu „nejen“).
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar názvu města ve spojení „doprava na území města Beroun(a)“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „města Berouna“, tak „města Beroun“. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen – jako ve vašem spojení. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
12.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Při práci s myší, ale i s klávesnicí(,) zabraňuje ohýbání zápěstí dozadu.“
Klíčové slovo:
několikanásobný přívlastek
Odpověď:
Pisatelé mají někdy tendenci klást čárku za poslední složku několikanásobného větného členu. Výčet těchto složek často mylně považují za vsuvku nebo jinou volně vloženou konstrukci. V souřadných spojeních složek několikanásobných větných členů je však náležité oddělovat pouze jednotlivé složky mezi sebou, nejsou-li spojeny souřadicími spojkami v poměru slučovacím. Za druhou (poslední) složkou už se čárka nepíše (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126 až 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Měla bych napsat čárku ve větě „Značka [název značky] se sídlem v Hradci Králové(,) představuje moderní design“?
Klíčové slovo:
podmět
Odpověď:
Podmětová a přísudková část představují formálně i významově těsnou část věty, čárkou se neoddělují (viz „konkrétní případ“).
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Přehrada slavila 60 let od jejího/svého uvedení do provozu.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného zájmena říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zájmeno zvratné. V uvedené větě je podmětem podstatné jméno „přehrada“ a tomuto podmětu je „uvedení do provozu“ přivlastňováno. Náležité znění věty je tedy „Přehrada slavila 60 let od svého uvedení do provozu“. Nad rámec vašeho dotazu bychom ještě doplnili, že považujeme za stylisticky vhodnější v této větě zájmeno úplně vynechat, neboť v daném kontextu může na některé čtenáře působit nezvykle a věta je srozumitelná i bez něj: „Přehrada slavila 60 let od uvedení do provozu“.
Poslední užití:
16.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Petice proti opatřením související s...“. Myslím si, že správný tvar přídavného jména by měl být „souvisejícím“. Je to tak?
Klíčové slovo:
související
Odpověď:
Přídavné jméno „související“ je ve funkci přívlastku shodného, proto se musí shodovat v rodě, čísle a pádě s řídícím jménem. Pokud je dané přídavné jméno závislé na výrazu „opatřením“ (to se v uvedené větě jeví jako pravděpodobnější), náležitý tvar je skutečně „souvisejícím“. Pokud by se ale vztahovalo k podstatnému jménu „petice“ (tj. petice s něčím souvisí), bylo by namístě napsat „související“.
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jsou prosím v následující větě správně užita přivlastňovací zájmena? „Tohle Lenny naprosto utvrdilo v její předtuše o jejím původu.“ Neměla by pisatelka místo zájmena „její“ užít zájmeno „svůj“, tedy „ve své předtuše o svém původu“?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Zvratné zájmeno užíváme tehdy, když přivlastňujeme podmětu. V dané větě je podmětem zájmeno „tohle“, zatímco jméno „Lenny“, kterému přivlastňujeme „předtuchu“ a „původ“, je předmětem. Aktuální znění uvedené věty, tedy se zájmenem „její“, je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
16.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při doučování jsme narazili na větu „Pracoval jako lékař na frontě“. Nejsme si jistí, zda máme výraz „na frontě“ určit jako příslovečné určení místa, nebo jako neshodný přívlastek. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Pokud by věta zněla „Pracoval na frontě jako lékař“, určili bychom výraz „na frontě“ jednoznačně jako příslovečné určení místa. Protože však daný výraz stojí až za podstatným jménem „lékař“, může jít kromě příslovečného určení místa, vztahujícího se k přísudku (Kde pracoval?), také o přívlastek neshodný, rozvíjející podstatné jméno „lékař“ (Jaký lékař?). Obě řešení považujeme za přijatelná. Protože však nejsme didaktické pracoviště, nejsme schopni posoudit, kterému řešení dává přednost školská praxe.
Poslední užití:
20.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.