Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
V jednom e-shopu jsem narazila na větu „Roušky šijeme pro bezpečí vás a vašich blízkých“. Je to správně česky? Nemělo by tam být spíš „... pro bezpečí vaše a vašich blízkých“?
Klíčové slovo:
bezpečí
Odpověď:
Uvedená věta je gramaticky v pořádku, stejně jako vámi navrhovaná úprava. Pouze je zde rozdílně vyjádřen vztah podstatného jména „bezpečnost“ a zájmena „vy“. V původní verzi byla zvolena vazba s druhým pádem osobního zájmena vy: bezpečí koho čeho (např. bezpečí vás, bezpečí sousedů, bezpečí Petra a Pavla). Jedná se o regulérní prostředek, jak v jazyce vyjádřit přivlastňování (v případě rozvitého spojení, např. „vaši blízcí“, ostatně jediný možný). Druhou možností je zvolit přivlastňovací zájmeno: čí bezpečí (např. vaše bezpečí, sousedovo bezpečí, Petrovo a Pavlovo bezpečí). Přestože vámi navrhovaná úprava je zřejmě stylisticky obratnější, z gramatického hlediska jsou možné oba způsoby.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké zájmeno použít ve spojení „ohodnocení mé/své práce“. Poradíte?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Bez zapojení do větného kontextu nelze správnost užití zájmen posoudit. Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratného zájmena „svůj“. Záleží tedy na tom, kdo je ve větě podmětem. Zvratné přivlastňovací zájmeno použijeme v případě, že podmětem věty je zájmeno „já“, kupř. „Jsem spokojen s ohodnocením své práce“ – já jsem spokojen a práce je moje. Naopak ve větě „Vedoucí se ujal ohodnocení mé práce“ je však třeba užít zájmeno nezvratné, protože i když je práce stále moje, podmětem věty je „vedoucí“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
V popisu produktu mám větu „99 % složení je biologicky rozložitelné“. Je ta věta v pořádku?
Klíčové slovo:
shoda s číslovkou
Odpověď:
Nikoli. Přídavné jméno ve jmenné části přísudku se musí shodovat s podmětem, což je zde číslovka „99“ (podle některých přístupů lze jako podmětovou konstrukci určit celé spojení „99 procent“). Přísudkové přídavné jméno tedy musí mít tvar „rozložitelných“: „99 % složení je biologicky rozložitelných“. V původním znění, které jste uvedla, bylo přídavné jméno chybně vztaženo ke jménu „složení“, které však na tvar přísudku nemá vliv.
Poslední užití:
10.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku ve větě „75 % absolventů bylo úspěšných“. Nebo snad „75 % absolventů byli úspěšní“?
Klíčové slovo:
75 procent
Odpověď:
Shodu ve větě „75 % absolventů bylo úspěšných“ řídíme číselným výrazem „75“, nikoli slovem „absolventi“, a proto v přísudku píšeme koncovku -o.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz:
Je věta „22 % lidí by rádo potvrzovalo své platby“ v pořádku, nebo je nutné psát „22 % lidí by rádi potvrzovali své platby“?
Klíčové slovo:
22 procent
Odpověď:
Shodu ve větě „22 % lidí by rádo potvrzovalo své platby“ řídíme číselným výrazem „22“, proto v přísudku píšeme koncovku -o.
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Píše se čárka, jestliže jsou složky několikanásobného větného členu spojeny kromě dvojitých spojovacích výrazů ještě souřadicí spojkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Růst cen elektřiny je způsoben jednak růstem cen zboží(,) a jednak růstem cen povolenek.“
Klíčové slovo:
jednak a jednak
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy a je-li před spojovacím výrazem u druhé složky je ještě souřadicí spojka, dochází ke kolizi pravidla o psaní čárky u dvojitých spojovacích výrazů a pravidla o psaní čárky u souřadicích spojek jakožto prostředku vyjádření slučovacího poměru. Zpravidla se v takovém případě dává přednost druhému pravidlu, a proto se čárka nepíše (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119,
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 123
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)