Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V knize Oty Pavla jsem narazila na větu „Prošek měl dlouhý, žlutý bambusový prut“. Je tam ta čárka správně? Jde skutečně o několikanásobný přívlastek? Není to spíš přívlastek postupně rozvíjející?
Klíčové slovo:
několikanásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek
Odpověď:
Hranice mezi několikanásobným a postupně rozvíjejícím přívlastkem není vždy ostrá. Základní mluvnice češtiny uvádí jako typický příklad spojení „dlouhé(,) černé vlasy“, které lze chápat oběma způsoby a v závislosti na pojetí buď psát, nebo nepsat čárku. Obdobným případem je i spojení „dlouhý(,) žlutý prut“. Spojení „žlutý bambusový prut“ už lze chápat pouze jako přívlastek postupně rozvíjející.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké zájmeno použít ve spojení „ohodnocení mé/své práce“. Poradíte?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Bez zapojení do větného kontextu nelze správnost užití zájmen posoudit. Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratného zájmena „svůj“. Záleží tedy na tom, kdo je ve větě podmětem. Zvratné přivlastňovací zájmeno použijeme v případě, že podmětem věty je zájmeno „já“, kupř. „Jsem spokojen s ohodnocením své práce“ – já jsem spokojen a práce je moje. Naopak ve větě „Vedoucí se ujal ohodnocení mé práce“ je však třeba užít zájmeno nezvratné, protože i když je práce stále moje, podmětem věty je „vedoucí“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky u přívlastků v následující větě? „Rozhodčí byli připraveni na náročný hlavní sobotní program.“
Klíčové slovo:
přívlastek postupně rozvíjející
Odpověď:
Složky postupně rozvíjejícího přívlastku se čárkami neoddělují (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar ukazovacího zájmena ten, tento v přívlastku
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu z dětské knížky: „Na svých cestách navštívil ty nejúžasnější místa, země a města.“ Je tady zájmeno „ty“ použito správně?
Klíčové slovo:
ten
Odpověď:
Zájmeno se vztahuje k několikanásobnému předmětu, jehož členy jsou v množném čísle a různého rodu. V takových případech máme dvě možnosti: buď tvar ukazovacího zájmena řídíme podle nejbližšího jména (v tomto případě jde o slovo „místa“, které je středního rodu, a namístě je tudíž tvar „ta místa“), anebo uplatníme pravidlo o přednosti rodů: v této větě jsou dvě jména rodu středního („místa“ a „města“) a jedno rodu ženského („země“), přičemž ženský rod má podle pravidel přednost před rodem středním. Druhou možností je tedy skutečně tvar „ty nejúžasnější místa, země a města“, na nějž jste se dotazovala.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Nachází se v této větě doplněk? „Hodil svému pejskovi červený gumový míček.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Ve větě se doplněk nenachází. „Pejskovi“ je příslovečné určení prospěchu, „míček“ předmět a slova „svému“, „červený“ a „gumový“ jsou shodné přívlastky.
Poslední užití:
20.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat větněčlenský rozbor věty „Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin“?
Klíčové slovo:
přístavek – větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými výrazy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Doporučujeme tedy větu rozebrat takto: „náš milovaný“ – přívlastek postupně rozvíjející; „syn Jan Novák“ – podmět; „chlouba naší rodiny“ – přístavek; „spáchal“ – přísudek; „zločin“ – předmět.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Konferenci pořádaly Česká advokátní komora a epravo.cz“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Několikanásobný podmět se skládá ze jmen rodu ženského (Česká advokátní komora) a středního (epravo.cz). V přísudku bude tudíž tvrdé y. Vzhledem k tomu, že přísudek stojí před podmětem, můžete navíc shodu řídit pouze podle složky několiknásobného podmětu, která stojí přísudku nejblíže (což je ve vašem případě Česká advokátní komora). V pořádku je tedy i věta „Konferenci pořádala Česká advokátní komora a epravo.cz“.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného