Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Smlouvu je možné vypovědět bez udání důvodu, a to písemnou(,) nebo ústní formou.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V knize Oty Pavla jsem narazila na větu „Prošek měl dlouhý, žlutý bambusový prut“. Je tam ta čárka správně? Jde skutečně o několikanásobný přívlastek? Není to spíš přívlastek postupně rozvíjející?
Klíčové slovo:
několikanásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek
Odpověď:
Hranice mezi několikanásobným a postupně rozvíjejícím přívlastkem není vždy ostrá. Základní mluvnice češtiny uvádí jako typický příklad spojení „dlouhé(,) černé vlasy“, které lze chápat oběma způsoby a v závislosti na pojetí buď psát, nebo nepsat čárku. Obdobným případem je i spojení „dlouhý(,) žlutý prut“. Spojení „žlutý bambusový prut“ už lze chápat pouze jako přívlastek postupně rozvíjející.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Parataxe
Konkrétní dotaz:
Ráda bych s vámi poradila ohledně poměru ve větě, kterou jsem našla v učebnici Český jazyk 8 od Frause. Věta zní takto: „Dave měl na sobě jenom tričko a šortky, a tak uhnul z cesty a vyšplhal tři nebo čtyři metry vzhůru ke skalnímu převisu.“ Zajímá mě poměr mezi slovy „tři nebo čtyři“. Příručka této učebnice tvrdí, že se jedná o poměr slučovací. Zásady psaní čárky a poměrů jsou mi jasné. Nechápu však, proč by v tomto případě mělo jít o poměr slučovací. Poměr vylučovací je mezi větami, jejichž obsahy se navzájem vylučují. Mezi větnými členy pak platí stejné pravidlo, je to tak? Dave přeci vyšplhal buď 3, nebo 4 metry, takže se to vzájemně vylučuje. Proč se tedy nejedná o poměr vylučovací?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého se o spojce „nebo“ dočteme toto: „(ve větách netázacích) spojuje věty nebo větné členy, z nichž jen jeden platí, jejichž významy se navzájem (v různé míře) vylučují; někdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost, popř. má význam prostě slučovací“. Vidíme tedy, že spojka „nebo“ má škálu významů, jejíž relativně pevné body lze seřadit takto: platí jen jeden člen > eventuálnost > prosté slučování (např. ve větě „Děti nebo vojsko platí polovic“). Jak to tak bývá, mezi jednotlivými případy (oněmi pevnými body) nejsou jasné hranice. Ve vašem případě („tři nebo čtyři metry“) jde však vcelku jasně o význam eventuálnosti („vyšplhal tři, eventuálně čtyři metry“) – tedy o případ, kdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost. Sice tedy nejde o typický slučovací poměr, ale je dost dobře možné, že klíč k učebnici takto daný poměr označil, jelikož nejde ani o „neoslabený vylučovací poměr“. Hodně záleží na školské terminologii a praxi, kterou však Ústav pro jazyk český jakožto nedidaktické pracoviště nezná.
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se s Vámi poradila ohledně poměru ve větě, kterou jsem našla v učebnici Český jazyk 8 od Frause. Věta: „Dave měl na sobě jenom tričko a šortky, a tak uhnul z cesty a vyšplhal tři nebo čtyři metry vzhůru ke skalnímu převisu.“ Zajímá mě poměr mezi slovy „tři nebo čtyři“. Příručka této učebnice tvrdí, že se jedná o poměr slučovací. Zásady psaní čárky a poměrů jsou mi jasné. Nechápu však, proč by v tomto případě mělo jít o poměr slučovací. Poměr vylučovací je mezi větami, jejichž obsahy se navzájem vylučují. Mezi větnými členy pak platí stejné pravidlo, je to tak? Dave přeci vyšplhal buď 3, nebo 4 metry, takže se to vzájemně vylučuje, pokud by vyšplhal pouze metry 3. Proč se tedy nejedná o poměr vylučovací?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Vzhledem k Vaší otázce je instruktivní definice jednoho z významů (totiž toho, o který tu jde) spojky „nebo“ ve Slovníku spisovného jazyka českého: „(ve větách netázacích) spojuje [spojka nebo] věty nebo větné členy, z nichž jen jeden platí, jejichž významy se navzájem (v různé míře) vylučují; někdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost, popř. má význam prostě slučovací“ (zvýraznění je moje). Z toho je dobře vidět, že spojka nebo má škálu významů, jejíž relativně pevné body lze seřadit takto: platí jen jeden člen > eventuálnost > prosté slučování (např. ve větě „Děti nebo vojsko platí polovic“). Jak to tak bývá, mezi jednotlivými případy (oněmi pevnými body) nejsou jasné hranice. Ve vašem případě (tři nebo čtyři metry) jde však podle našeho názoru vcelku jasně o význam eventuálnosti (vyšplhal tři, eventuálně čtyři metry) – o případ, kdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost. Jakkoliv tedy nejde přímo o slučovací poměr, je dost dobře možné, že klíč k učebnici takto daný poměr označil, jelikož nejde o „neoslabený vylučovací poměr“. Záleží hodně na školské terminologii a praxi. Jak jsem se pokusil naznačit, s realitou významů a vztahů vyjádřitelných spojkou „nebo“ je to ve skutečnosti složitější.
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Odpověď:
Složky několikanásobného přívlastku oddělujeme čárkou (čárkami), jsou-li spojeny beze spojek nebo souřadicími spojkami v poměru jiném než slučovacím. V ostatních případech je čárkou neoddělujeme.
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Samci mají velmi řídkou nebo žádnou hřívu“? Jedná se o zeugma?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta je v pořádku, o zanedbání dvojí vazby nejde. Vyjádření tohoto typu formulace tímto způsobem je zažité a přípustné.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
V Internetové jazykové příručce jsem si přečetla, že když se k podmětu vztahují dva shodné přívlastky (např. Česká a německá strana), můžeme shodu řídit jednak podle rodu samotného podstatného jména v podmětu (tedy strana) a jednak podle pravidel několikanásobného podmětu, ač je zde jeden z podmětů vynechán a je zastoupen pouze shodným přívlastkem (tedy Česká a německá strana rozhodla nebo rozhodly o něčem). Když mám tedy spojení První a druhý armádní sbor tvořený divizemi, můžu uplatnit to samé pravidlo a psát buď „tvořený divizemi“, nebo „tvořené divizemi“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek
Odpověď:
Takové případy většinou jazykové příručky neprobírají, ale je možné je řešit analogicky k řešení takových vět, jakou uvádíte výše, tedy takových, v nichž je několikanásobný podmět tvořen stejnými podstatnými jmény rozvitými jinými přívlastky, kdy se obvykle první podstatné jméno vypouští (Česká a německá strana rozhodly/rozhodla o něčem). V tomto případě tedy opět máte na výběr, zda shodu řídit rody několikanásobného podmětu (První a druhý armádní sbor tvořené divizemi), nebo rodem podstatného jména v podmětu (První a druhý armádní sbor tvořený divizemi). V obou případech chápeme tvar množného čísla jako tvar základní.
Zvažované varianty:
První a druhý armádní sbor tvořené divizemi
První a druhý armádní sbor tvořený divizemi
Poslední užití:
3.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným Podmět předchází přísudku – oddíl 4, Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládáme vánoční přání: „Přejeme Vám veselé, klidné svátky a dobrý a úspěšný rok 2018.“ Nějak se mi to nelíbí, nebyla by lepší následující varianta? „Přejeme Vám veselé, klidné svátky a dobrý, úspěšný rok 2018.“
Odpověď:
Žádná z uvedených variant není chybná, stylisticky obratnější se nám však jeví druhá varianta s jednou spojkou a.
Zvažované varianty:
Přejeme Vám veselé, klidné svátky a dobrý a úspěšný rok 2018.
Přejeme Vám veselé, klidné svátky a dobrý, úspěšný rok 2018.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 124
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.