Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Pokud je jméno „noha“ v 7. pádě množného čísla rozvito tvarem zájmena „ten“, bude správný tvar „těmi nohama“, nebo „těma nohama“? V Internetové jazykové příručce jsem tvar „těma“ nikde nenašla.
Klíčové slovo:
těma nohama
Odpověď:
Pro podstatná jména „ruce“, „nohy“, „oči“, „uši“, označují-li části těla, platí, že jsou v 7. p. mn. č. zakončena na ‑a. Pokud jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, budou také tyto výrazy zakončeny v 7. p. mn. č. na ‑a. Proto je náležité spojení „těma nohama“, stejně jako by bylo např „velkýma nohama“, „čtyřma nohama“ apod.
Poslední užití:
23.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí), sekce 3.1 – Ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, co je přísudkem ve větě „Je to jeho živobytí“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ve větě „Je to jeho živobytí“ je základní skladební dvojice „to je živobytí“ a samotný přísudek pak „je živobytí“. Jde o přísudek jmenný se sponou, který se skládá z určitého tvaru sponového slovesa „být“ a podstatného jména.
Poslední užití:
24.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Vysvětlete, zda je lepší mít hodně přátel(,) nebo jednoho blízkého přítele.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobných větných členů spojené souřadně v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
4.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jestli ve spojení „chudáčci děti byl_“ mám tvar přísudku řídit podle jména „chudáčci“ a napsat měkké i, nebo podle „děti“ a volit tvrdé y. Které řešení je prosím správně?
Klíčové slovo:
chudáčci děti; přívlastek shodný substantivní
Odpověď:
Někdy se setkáváme se spojením dvou podstatných jmen, která se shodují v pádě a čísle (nemusejí se vždy shodovat v rodě) a z nichž jedno je citově zabarvené jméno hodnotící. Toto hodnotící jméno má platnost substantivního shodného přívlastku. Je významově blízké přídavnému jménu a někdy je lze přídavným jménem také nahradit: „dobrák (= dobrý) člověk, chudák maminka, neřád kluk“ apod. Případné porušení shody v rodě (například právě ve spojení „chudáčci děti“) je zde motivováno emocionálně. Tvar přísudku v takových spojeních pak odpovídá tvaru řídícího jména. V uvedeném spojení je řídící výraz „děti“, namístě je tedy napsat „chudáčci děti byly“. Toto řešení je ještě zřejmější, uvedeme-li dané spojení v jednotném čísle: „chudáček dítě bylo“ (nikoli „byl“), „chudák maminka byla“ (nikoli „byl“).
Poslední užití:
17.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.