Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, podle čeho mám řídit tvar přívlastku „vycházející/ho“ ve větě „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející/ho snad z nitra země“.
Klíčové slovo:
přívlastek postponovaný
Odpověď:
Syntakticky vzato je možné postponovaný přívlastek vztáhnout jak k „síle“, tak k „příboji“. Domníváme se však, že příliš nedává smysl, aby příboj vycházel z nitra země, a proto přívlastek doporučujeme vztáhnout spíše k „síle“: „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející snad z nitra země“.
Zvažované varianty:
vycházející
vycházejícího
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na i/y v přísudku v následujícím souvětí: „Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt.“ Já tam intuitivně cítím měkké i, protože za tím projektem stojí živí lidé, ale kolegové prosazují ypsilon.
Klíčové slovo:
několikanásobný nevyjádřený podmět
Odpověď:
Pravdu mají kolegové. V druhé větě souvětí („přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt“) je nevyjádřený podmět, který však můžeme rekonstruovat z první věty: jde o několikanásobný podmět tvořený výrazy „spolek“, „město“ a „centrum“. Protože mezi nimi není jméno rodu mužského životného, je třeba v přísudku napsat tvrdé y. To, že za projektem ve skutečnosti stojí živí lidé, na tvar přísudku nemá vliv, řídíme se zde čistě gramatickým rodem jmen. Pro úplnost dodáváme, že kromě tohoto řešení přichází v úvahu řídit shodu pouze jménem „spolek“ („Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázal připravit projekt“). Dvojí řešení plyne z dvojího možného pohledu na věc: buď uplatníme hledisko významové („spolek“, „město“ a „centrum“ jsou významově rovnocenné a tvoří několikanásobný podmět), nebo formální (podmětem je striktně vzato pouze jméno v 1. pádě, tedy „spolek“).
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na preferenci pisatele.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmeny ve větě „Začněte si spořit na své/vaše sny“. Jaké zájmeno mám použít?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „vy“ a „sny“ patří podmětu. Náležitá podoba věty je tedy „Začněte si spořit na své sny“.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Magistrát i městské části by mohly povolit“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět složený ze jména rodu mužského neživotného („magistrát“) a jména rodu ženského („části“). V přísudku je proto třeba napsat tvrdé y. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by bylo součástí několikanásobného podmětu jméno rodu mužského životného, např. „starosta“.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jaké i/y zvolit v přísudku ve větě „Mohli bychom během podzimu vyrážet na různé akce“. Pro upřesnění: říká to muž ženě.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Podmětem je nevyjádřené zájmeno „my“. Jelikož jde o bezrodé zájmeno, musíme při volbě i/y znát kontext, vědět, kdo je zájmenem „my“ zastoupen. Jde-li o muže a ženu, musí být v přísudku měkké i, protože podle pravidla o přednosti rodů má mužský životný rod přednost před ženským. Tvrdé y by bylo namístě pouze v případě, že by šlo o samé ženy.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Mám dilema, jak v jedné větě řešit shodu přísudku s podmětem. Věta zní: „Množství (objem) musí být dostatečné/dostatečný.“ Autor textu shodu řídil podle bližšího výrazu „objem“, ale já nevím, jestli mu ty závorky jaksi neubírají na důležitosti a jestli by se shoda neměla řídit spíš výrazem „množství“.
Klíčové slovo:
přístavek v závorce
Odpověď:
Výraz „objem“ bychom v tomto případě hodnotili jako přístavek, jehož oslabená větněčlenská pozice je graficky znázorněna závorkami. Ve větách s přístavkem platí obecné pravidlo, že tvar přísudku je určován podmětem. Tím je ve větě výraz „množství“ a shodu řídíme podle něj: „Množství (objem) musí být dostatečné.“
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Dárky by se neměly vracet“? Záleží na tom, jestli větu pronáší muž, nebo žena?
Klíčové slovo:
dárky
Odpověď:
Na tom, kdo větu pronáší, nezáleží. Tvar přísudku určuje podmět a tím je v tomto případě slovo „dárky“. Jde o jméno rodu mužského neživotného, a v přísudku je proto třeba napsat tvrdé y.
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Jak mám přistupovat ke shodě přísudku s podmětem ve větě „Ratolesti si mohly hrát“, v níž slovo „ratolesti“ zastupuje „děti“?
Klíčové slovo:
ratolesti
Odpověď:
„Ratolesti“ jsou jméno ženského rodu, a v přísudku je proto potřeba napsat ypsilon. To by však v přísudku bylo i v případě, že by byly explicitně zmíněny „děti“, protože slovo „děti“ je v množném čísle formálně také rodu ženského.
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
v důsledku
Odpověď:
Příslovečné určení příčiny/důsledku může být do věty vloženo volně a pak se odděluje čárkou (čárkami) nebo také těsně a pak se čárkou (čárkami) neodděluje. Volba interpunkčního řešení závisí na významu věty a také na subjektivním vnímání pisatele.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.