Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve spojení „analýza a studium nemůže/nemohou být...“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem a jednotlivá jména tohoto podmětu jsou v různém rodě, proto se přísudek musí shodovat s oběma složkami podmětu. Bude mít tedy tvar množného čísla: „analýza a studium nemohou být“. Pokud by tvar přísudku obsahoval příčestí, napsali bychom tvrdé y, protože součástí několikanásobného podmětu zde není jméno rodu mužského životného, např. „analýza a studium nemohly být“.
Poslední užití:
7.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Přísudek slovesný s fázovým slovesem
Konkrétní dotaz:
Jaký druh přísudku se vyskytuje ve větě „Voda už začíná být horká“? Jde o přísudek slovesný složený, nebo jmenný se sponou?
Klíčové slovo:
fázové sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom však přísudek v uvedené větě („začíná být horká“) vyhodnotili jako kombinaci přísudku slovesného složeného (fázové sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Začíná chodit“) a přísudku jmenného se sponou (resp. tzv. slovesně-jmenného; např. „Voda je horká“).
Poslední užití:
3.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 246; s. 248
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Jak mám určit přísudek ve větě „Jako malý chtěl být popelářem“? A o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
modální sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se popelářem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „chtěl být popelářem“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Mám napsat čárku před spojkou „a“ v následující větě? „V krátkých medailoncích vám představujeme v abecedním pořadí kandidáty, se kterými budete moci hovořit, seznámit se s jejich vizemi a plány(,) a také na místě diskutovat.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
1.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „stejně jako“ v následující větě? „Žena by měla být podrobena dalším vyšetřením(,) stejně jako její partner.“
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Jestliže je konstrukce se „stejně jako“ užita coby výrazový prostředek slučovacího poměru, nikoli jako prostředek srovnávání, píšeme mezi jednotlivými složkami několikanásobného větného členu čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
20.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 7 – Typ stejně jako, podobně jako
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s psaním i/y v následující větě? „Uvědomuji si, že se mohl_ stát chyby.“
Klíčové slovo:
chyby
Odpověď:
Podmětem vedlejší věty v uvedeném souvětí je podstatné jméno rodu ženského „chyby“. Proto je náležitý tvar s tvrdým y, tedy „mohly“.
Poslední užití:
21.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.3 Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Mohli bychom pokračovat“. Z kontextu ale vyplývá, že jde o samé ženy. Nemělo by tedy v přísudku být tvrdé y?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Jestliže nevyjádřený podmět „my“ odkazuje k ženám, je skutečně namístě napsat v přísudku tvrdé y: „Mohly bychom pokračovat.“
Poslední užití:
7.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Babička, pěstounka dítěte(,) se musela vypořádat...“?
Klíčové slovo:
přístavek
Odpověď:
Volné přístavkové spojení, které označuje stejnou skutečnost jako člen jemu předcházející, je třeba oddělit z obou stran čárkami.
Poslední užití:
23.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta splácet své/jeho závazky.“
Klíčové slovo:
svůj; jeho
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „závazky“ v této větě náleží „emitentovi“, nikoli podmětu „faktory“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno: „jeho závazky“. Z tohoto pravidla však existuje řada výjimek – jiné pojetí pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (splácet své/jeho závazky), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta, aby splácel své závazky“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „emitent“. Zvratné zájmeno je pak možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí, v pořádku jsou obě varianty („jeho závazky“ i „své závazky“).
Poslední užití:
25.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
V první větě souvětí je podmětem věty výraz označující počet
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, podle čeho řídit tvar přísudku v následujícím souvětí? „Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se bude/budou muset přestěhovat.“
Klíčové slovo:
procent
Odpověď:
Pokud je v první větě souvětí výraz označující počet (zde „dvacet devět procent“), je možné shodu v dalších větách souvětí (ať už hlavních, či vedlejších) řídit buď podle formy, tedy podle daného číselného výrazu („Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se bude muset přestěhovat“), nebo uplatnit shodu podle smyslu („Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se budou muset přestěhovat“). Obě řešení jsou tedy v pořádku. V rámci jednoho textu je dobré zachovat jednotnost a používat jen jednu z uvedených možností.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.