Dotaz:
V první větě souvětí je podmětem věty výraz označující počet
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, podle čeho řídit tvar přísudku v následujícím souvětí? „Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se bude/budou muset přestěhovat.“
Klíčové slovo:
procent
Odpověď:
Pokud je v první větě souvětí výraz označující počet (zde „dvacet devět procent“), je možné shodu v dalších větách souvětí (ať už hlavních, či vedlejších) řídit buď podle formy, tedy podle daného číselného výrazu („Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se bude muset přestěhovat“), nebo uplatnit shodu podle smyslu („Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se budou muset přestěhovat“). Obě řešení jsou tedy v pořádku. V rámci jednoho textu je dobré zachovat jednotnost a používat jen jednu z uvedených možností.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jaké zájmeno volit v následující větě. „Pomáháme lidem dojít svého/jejich poslání“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj; jejich
Odpověď:
Uvedená věta je zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce („dojít svého/jejich poslání“). Zhuštěním však často vznikají věty, které mohou být nepřehledné, nejednoznačné. Konkrétně ve vašem případě si konkuruje podmět věty („my“) a předmět („lidé“). Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „poslání“ v této větě patří „lidem“, nikoli „nám“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno „jejich“. Jiné pojetí však pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací, která se projeví, když větu rozvedeme: „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je ve zhuštěné konstrukci přijatelné i užití zvratného zájmena „svého“. V obou případech je však možné, že čtenáře volba toho či onoho zájmena zarazí. Užití zvratného zájmena navíc může zapříčinit významovou nejednoznačnost („Pomáháme lidem dojít svého poslání.“ – Jde o „naše“ poslání, nebo poslání „lidí“?). Pro lepší porozumění by bylo ideální větu rozvít již zmiňovaným způsobem (vedlejší větou): „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Ve vedlejší větě je pak volba (zvratného) zájmena jednoznačná, protože „poslání“ je přivlastňováno nevyjádřenému podmětu, kterým jsou „lidé“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měl bych správně napsat „Sepisuji moji závěť“ a „Toto odkazuji mojí manželce“, nebo „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je „závěť“ i „manželka“ přivlastňována. V obou případech je tedy namístě užít zájmeno „svůj“: „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda mám v jedné větě použít zvratné, nebo nezvratné zájmeno. Věta zní „Vypadá jako svá/její matka“. Můžete mi prosím poradit, které zájmeno je správně?
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Základní, poněkud zjednodušené pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě užít přivlastňovací zájmeno zvratné. Z tohoto pravidla však existují výjimky, protože ve skutečnosti se lze setkat s celou řadou větných typů (včetně vaší věty), v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. Zde můžeme mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která je pomocí různých jazykových prostředků (elipsa, nominalizace) zhuštěna tak, že není na první pohled patrná. Dotazovanou větu můžeme rozvést např. takto: „Vypadá tak, jako vypadá její matka.“ Proto bychom v tomto případě volili nezvratné zájmeno „její“. To potvrzuje i úzus – na základě dat Českého národního korpusu navíc zjišťujeme, že zvratné zájmeno „svůj“ bývá v takových větách užíváno výhradně ve spojení s výrazem „vlastní“: „Vypadá jako svá vlastní matka.“
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Hodnotili bychom přísudek ve větě „Můžete obdivovat krásy...“ jako tzv. slovesný složený?
Klíčové slovo:
přísudek slovesný složený; způsobové sloveso
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je přísudek slovesný složený, který se skládá ze dvou slovesných tvarů – z určitého tvaru způsobového slovesa „moci“ a z infinitivu plnovýznamového slovesa „obdivovat“.
Poslední užití:
22.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Odkazování k podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Řekněte nám o vás něco více“, nebo „Řekněte nám o sobě něco více“?
Klíčové slovo:
o vás; o sobě
Odpověď:
Jestliže zájmeno označuje vztah k osobě nebo věci, která je v dané větě podmětem, je namístě užít zájmeno zvratné. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „vy“ a na tento podmět je odkazováno. Správná podoba věty je proto „Řekněte nám o sobě něco více“. Existují však kontexty, kdy zájmeno odkazuje na širší množinu osob než samotný podmět, v nich by pak bylo namístě zájmeno „vás“, např. „Petře, máte velkou rodinu, řekněte nám o vás (= o celé rodině) něco více.“
Poslední užití:
4.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní zájmena, s. 184.
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Jako děti jsme si hrávaly na písku“. Podle mě je v přísudku chyba – neměl by být správně tvar „hrávali“, jestliže nevyjádřený podmět je „my všichni“?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
Ve větě „Jako děti jsme si hrávali na písku“ napíšeme v přísudku měkké i, jestliže jde o nevyjádřený podmět typu „my všichni“. Pouze pokud by z kontextu bylo zřejmé, že podmětem jsou samé ženy, bylo by namístě napsat tvrdé y: „Jako děti jsme si [my ženy] hrávaly na písku“. Ovšem v každém případě je třeba řídit shodu podmětem (tj. „my“), nikoli doplňkem (tj. „jako děti“).
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Na novoročním přání máme obrázek dětí a pod ním větu, která se k tomuto obrázku vztahuje. Věta zní „Jsme tu [my učitelé], aby byli/byly lepší než my“. Nevíme, jestli za nevyjádřený podmět vedlejší věty považovat „děti“ a volit v přísudku tvrdé y, nebo spíše „chlapce a dívky“, tudíž dát přednost měkkému i. Můžete nám poradit?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Protože nevyjádřený podmět vyplývá z věcného kontextu, ani jedna z navrhovaných variant není chybná. Záleží na tom, zda chce pisatel zdůraznit, že jde o „děti“, nebo zda upřednostní jakožto podmět „chlapce a dívky“. Z důvodu významové jednoznačnosti však doporučujeme spíše variantu s tvrdým y, opačný případ může vyznít také tak, že „chlapci a dívky“ či „děti“ jsou nevyjádřeným podmětem věty hlavní: „Jsme tu [my děti], aby byli [oni, tj. někdo jiný než děti na obrázku] lepší než my.“ Z varianty „Jsme tu, aby byly lepší než my“ je tak zřejmější, že děti na obrázku jsou kontextovým podmětem vedlejší věty.
Poslední užití:
21.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s přivlastňovacím zájmenem v následující větě? „Jejich cílem je získat informace, které mohou využít v jejich / ve svůj prospěch.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve vedlejší větě je nevyjádřený podmět (oni) a tomuto podmětu je „prospěch“ přivlastňován. Jestliže přivlastňujeme podmětu, je namístě užít zájmeno zvratné. Pokud bychom použili zájmeno „jejich“ („v jejich prospěch“), znamenalo by to, že mluvíme o prospěchu ještě někoho jiného, než jsou „oni“ v podmětu. Náležité znění věty je tedy „Jejich cílem je získat informace, které mohou využít ve svůj prospěch“.
Poslední užití:
3.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Najdeme zde vše, ať už význam cizích slov(,) nebo aktuální informace“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
3.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.