Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název stromu tis (např. tis červený)? V Internetové jazykové příručce je uvedena výslovnost [ťis], ale na Moravě se setkávám pouze s podobou [tys].
Klíčové slovo:
tis
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o slovo domácího původu, doporučujeme vyslovovat [ťis]. Kombinace písmen -ti- se čte jako [ty] pouze v přejatých výrazech. Máte pravdu, že někteří uživatelé češtiny vyslovují [tys] s počátečním [t], nikoli s [ť], avšak nedomníváme se, že by tento jev souvisel např. s moravskými nářečími, lze se s ním setkat zcela jistě i v Čechách.
Zvažované varianty:
[ťis]
[tys]
Poslední užití:
31.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2013). Fonetická problematika v jazykové poradně. Naše řeč, 96, s. 61–77.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovují slova typu „povinnost“ či „denní“, v nichž se píší za sebou dvě „n“?
Klíčové slovo:
povinnost; denní
Odpověď:
Ortoepická kodifikace doporučuje ve spojeních dvou stejných souhlásek v kořeni slova nebo na méně zřetelných morfologických švech zjednodušenou výslovnostní podobu, tj. např. slovo „povinnost“ se tak vysloví jako [povinost]. Zdvojená výslovnost je přijatelná pouze ojediněle, a to ve zvlášť pečlivé výslovnosti např. při recitaci, navíc ještě zejména u knižních, básnických nebo zřídka užívaných slov. Ve slovech typu „denní“ se sice píší rovněž dvě písmena „n“ za sebou, avšak odpovídají souhláskové kombinaci [nň], nikoli skupině [nn]. Z příkladu „činně“ [čiňe] uvedeného v ortoepické kodifikaci lze vysoudit (podrobněji viz Štěpánová, V. 2019. Vývoj kodifikace české výslovnosti. Praha: Academia, s. 166), že i zde se za základní spisovnou považuje zjednodušená podoba, tj. „denní“ [deňí]; plná výslovnost [denňí] by pak připadala v úvahu zřejmě pouze výjimečně ve zvlášť pečlivém stylu.
Zvažované varianty:
[povinost]
[povinnost]
[deňí]
[denňí]
Poslední užití:
21.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 45–46
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – spojení dvou stejných souhlásek
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje tvar 7. pádu množného čísla slova „muzeum“? Bude tam mezi samohláskami vloženo [j]?
Klíčové slovo:
muzei
Odpověď:
Jednoduchá odpověď na Váš dotaz, jak se vyslovují v češtině slovní tvary typu muzei, neexistuje. Reálná výslovnost je značně variabilní (v závislosti na konkrétním mluvčím, slově, hláskovém okolí atp.). Tvar muzei lze určitě vyslovit „explicitně“ jako [muzeji] a jistě to není chybné, pro většinu posluchačů pravděpodobně ani nijak nápadné/rušivé (pokud [j] není přespříliš zdůrazněné/vyražené). Na druhou stranu je ovšem časté [j] v podstatě nevyslovit, avšak v artikulaci za sebou jdoucích vokálů [e] a [i] (respektive mezi kterýmkoli vokálem a [i], přičemž na jejich pořadí nezáleží) se zcela přirozeně vyskytne jakýsi „přechodový“ prvek, který je zvukově nejbližší právě [j]. Je pak velmi těžké stanovit hranici, kdy už jde o „regulérní“ [j] a kdy ještě ne. V publikaci Výslovnost spisovné češtiny (1978) je tato problematika zmíněna na s. 41 (§ 47). Jsou tu však použity formulace jako „čteme obvykle“, „se vyslovuje někdy třené [j], jindy spíše neslabičné [i̯]“, což přesně odráží realitu. S jistotou pak lze jen potvrdit, že jako nevhodnou hodnotíme hyperkorektní výslovnost s rázem, tj. [muzeʔi], s níž se také můžeme občas v praxi setkat.
Zvažované varianty:
[muzeji]
[muzei]
Poslední užití:
4.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině má vyslovovat název obchodu COOP?
Klíčové slovo:
COOP
Odpověď:
Výslovnost názvů firem (zde jde konkrétně o označení skupiny spotřebních družstev) není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost např. v reklamě. Domníváme se, že vžitá česká výslovnost je [koop], případně [koʔop] (podobně jako např. výraz „kooperace“ lze vyslovit jak bez rázu [kooperace], tak s ním [koʔoperace]), což odpovídá tomu, že daný název zjevně vychází z anglického výrazu „cooperative“. Nad rámec dotazu doplňme, že z hlediska českého pravopisu není důvod zapisovat tento druh pojmenování velkými písmeny, neboť nejde o iniciálovou zkratku.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Je příjmení Yazigee ukrajinského původu?
Klíčové slovo:
Yazigee
Odpověď:
Toto konkrétní jméno nezachycují žádné nám dostupné fonetické ani onomastické příručky, jediným možným informačním zdrojem je internet. Je možné, že podoba Yazigee je alternativní formou zápisu příjmení Yaziji, Yazigi atp. arabského či tureckého původu. Tyto informace bohužel nemůžeme nijak relevantně ověřit, nicméně vzhledem k hláskovému/písmennému skladu daného příjmení bychom ukrajinský původ z jazykového hlediska vyloučili.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit příjmení Yazigee?
Klíčové slovo:
Yazigee
Odpověď:
Pro výslovnost jmen, která jsou evidentně cizího původu, platí, že se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Protože výslovnost vlastních jmen se nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je nutno zjistit zvukovou podobu konkrétního jména nejlépe u jeho samotného nositele. Zde situaci navíc komplikuje fakt, že není jasné, z jakého jazyka primárně vycházet. Vzhledem k tomu, že toto konkrétní jméno nezachycují žádné nám dostupné fonetické ani onomastické příručky, jediným možným informačním zdrojem je internet. Je možné, že podoba Yazigee je alternativní formou zápisu příjmení Yaziji, Yazigi atp. (arabského či tureckého původu), jehož do češtiny adaptovaná výslovnost by pravděpodobně byla [jazidží]. Tyto informace však bohužel nemůžeme nijak relevantně ověřit.
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je stále přípustný pouze ten hranolek, nebo i ta hranolka? Myslím si, že je nepopiratelný fakt, že pro označení pokrmu mnozí mluvčí češtiny ženský rod používají.
Klíčové slovo:
hranolka
Odpověď:
Příručky dlouhou dobu uváděly pouze hranolek v rodě mužském neživotném, a to s ohledem na původ slova, který odkazuje k malému hranolu. Nicméně při označování pokrmu, kdy se obvykle užívá množné číslo, je dnes původ slova hranolek již pravděpodobně zastřený a většina mluvčích jej tak zřejmě v komunikaci nevnímá. Stejně tak souhlasíme s tím, že se výraz hranolka v ženském rodě v úzu prosazuje čím dál více, a to i ve formálních textech – v SYN v11 je v množném čísle 1297 dokladů na tvary ženského rodu a 4425 dokladů na tvary mužského rodu, poměr tvarů ženského rodu a tvarů mužského rodu je tedy přibližně 1 : 4, přičemž jde o texty kontrolované korektory. Ve významu ‚pokrm z brambor‘ tak lze podle našeho názoru podobu hranolka v rodě ženském používat již rovnocenně vedle podoby hranolek v rodě mužském, a to i ve spisovných projevech.
Zvažované varianty:
hranolek
hranolka
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hranolka
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Obsahuje kartotéka Novočeského lexikálního archivu lístky jen z beletrie?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Lístkové výpisky uvedené kartotéky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura.
Poslední užití:
13.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu Novočeský lexikální archiv?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Kartotéka lexikálního archivu je přístupná na stránce Příručního slovníku jazyka českého (https://psjc.ujc.cas.cz), neboť daný slovník vznikal právě na základě tohoto excerpčního materiálu.
Poslední užití:
13.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.