Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Může Ústav pro jazyk český zajistit, aby Parlament České republiky odhlasoval, že nepřechylovat ženská příjmení je nečeské a odporuje to jazykovému systému?
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nezahajuje legislativní jednání a předmětem jeho činnosti nejsou podněty k vytváření zákonů. Česká republika navíc nemá jazykový zákon, Pravidla českého pravopisu, doporučení v mluvnicích a dalších zdrojích poučení o jazyce, které pracovníci ÚJČ vytvářejí, nejsou závazná v legislativním smyslu, mají pouze doporučující charakter, závazná jsou jen pro školy.
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký online překladač, který češtinu převede do fonetického zápisu?
Klíčové slovo:
transkripce
Odpověď:
Co je nám známo, podobná aplikace není k dispozici. Na stránce Fonetického ústavu FF UK je k dispozici pouze tabulka pro fonetickou transkripci IPA (https://fonetika.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/104/2016/05/IPA2015.pdf).
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nám v rámci závěrečných zkoušek dovoluje užívat výkladové slovníky. Můžeme pro školní výuku používat například Slovník spisovné češtiny?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ano, Slovník spisovné češtiny je svou koncepcí zaměřen i jako pomůcka pro školní vyučování, což deklaruje už svým rozšířeným názvem Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vedle toho lze nahlížet i do nově vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, ten prozatím (k červnu 2023) zveřejnil hesla s náslovím A–G.
Poslední užití:
27.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.