Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak dětem ve škole učitelé vysvětlují koncovky sloves náležejících ke vzoru mazat, tedy že je správně „oni píší“ i „oni píšou“?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Bohužel vám nedokážeme vysvětlit zcela podrobně, jak jsou tvary daných sloves vysvětlovány v rámci školní výuky, neboť jazyková poradna není didaktické pracoviště. Ve stručnosti lze uvést, že výklad ke slovesům od vzoru mazat naleznete v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=500). Další informace můžete zkusit vyhledat např. v Základní mluvnici českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, nebo na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Poslední užití:
7.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo omítka? Je možné dělit jako omít-ka, tak i jako omí-tka?
Klíčové slovo:
omítka
Odpověď:
Slovo omítka se na konci řádku správně dělí jako omít-ka. Není-li jasná hranice slabiky, resp. na slabiky je možné dělit dvěma způsoby (tak jako v tomto případě), dává se přednost dělení na morfematickém švu – odtud kvůli kořeni -mít- a příponě -k/a uvedené dělení omít-ka.
Zvažované varianty:
omít-ka
omí-tka
Poslední užití:
16.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku; heslo omítka
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem mám zaplatit vyhotovení písemné odpovědi na jazykový dotaz?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Naše ekonomicko-technické oddělení vám zašle fakturu, kterou uhradíte, a následně obdržíte vypracované vyjádření (i s razítkem a podpisem) e-mailem a/nebo poštou.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat výraz kombucha: [kombuča], nebo [kombucha]?
Klíčové slovo:
kombucha
Odpověď:
Pokud bereme v úvahu výhradně původ výrazu kombucha, byla by namístě pouze výslovnost [kombuča]. Je totiž pravděpodobné, že poslední slabika slova souvisí s japonským označením pro čaj (písmeno „ch“ odráží přepis typický např. pro angličtinu). Jazykové zdroje navíc převážně uvádějí (buď jako jedinou, nebo jako hlavní) počeštěnou pravopisnou variantu kombuča. Např. Slovník spisovného jazyka českého nepočeštěnou formu kombucha označuje jen jako řídce užívanou. Z kodifikační příručky Výslovnost spisovné češtiny (1978) pak plyne, že grafická podoba kombucha je zastaralá, ovšem i tu doporučují autoři vyslovit jako [kombuča]. Analýza současného pravopisného i výslovnostního úzu však ukazuje, že v tomto ohledu došlo k výrazné změně, tj. v současnosti převažuje psaní kombucha, respektive výslovnost [kombucha], a to i u profesionálních mluvčích v médiích, u odborníků na zdravou výživu, u kuchařů atp. Domníváme se, že zvuková forma [kombucha] je nyní nejen vysoce frekventovaná, ale rovněž noremní; musíme zde ovšem v každém případě počítat s kolísáním. O tom se zmiňuje např. i lingvista Josef Šimandl v článku Morfologická problematika v jazykové poradně (3. část), publikovaném v časopise Naše řeč v roce 2000, jakož i v hesle -ucha ve Slovníku afixů užívaných v češtině (2016). Fakt, že se postupným vývojem přejaté slovo pravopisně i zvukově proměňuje, je přirozený proces, stejně tak nelze označit a priori za chybu, pokud výslovnost odráží grafickou stránku slova. Daný vývoj reflektuje pravděpodobně tu mimojazykovou skutečnost, že byl v určité době u nás tento nápoj známý (jako kombuča) a po jisté přestávce se o něm začalo znovu více hovořit, avšak místo již počeštěné formy kombuča (pro mnohé zcela neznámé) se začalo upevňovat „opětovně převzaté“ pojmenování kombucha. Daný název se tedy v současné češtině může vyslovit jako [kombuča] i jako [kombucha], k nedorozumění pravděpodobně ani v jednom případě nedojde.
Zvažované varianty:
[kombuča]
[kombucha]
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7580
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
K čemu je vlastně grafické znázornění vět? Už rok se to učíme, a nevíme, k čemu je to dobré.
Klíčové slovo:
větný rozbor
Odpověď:
Grafické znázornění vět slouží jako vizuální pomůcka pro pochopení vztahů ve větě a souvětí, k rozvíjení vizuálního myšlení. Pro podrobnější informace doporučujeme danou problematiku konzultovat s odborníkem na didaktiku.
Dotaz:
Dotazy z oblasti personalistiky
Konkrétní dotaz:
Mohu hovořit s někým, kdo má na starosti správu vašich počítačových systémů?
Klíčové slovo:
výpočetní technika
Odpověď:
Tyto činnosti spadají pod naše ekonomicko-technické oddělení, veškeré kontakty na pověřené osoby najdete na stránkách Ústavu pro jazyk český (ujc.cas.cz).
Dotaz:
Terminografie
Konkrétní dotaz:
Kdo v češtině vytváří zoologickou terminologii? Kdo jsou tvůrci? Lingvisté?
Klíčové slovo:
termín
Odpověď:
Tvorba terminologie je záležitostí tzv. terminografie. V této oblasti působí vždy odborníci daného oboru, s ohledem na potřeby odborné praxe. Uvedení odborníci mohou v určitých případech při vytváření terminologie spolupracovat s lingvisty.
Dotaz:
Překlad
Konkrétní dotaz:
Mám název kapely uvádět v českém textu s určitým členem (např. „the Beatles vystoupili“¨? Hraje v takovém případě roli skutečnost, zda jde o všeobecně, nebo naopak o méně známou kapelu? Setkala jsem se totiž s názorem, že u méně známých kapel je třeba určitý člen v češtině uvádět.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
V češtině se běžně názvy tohoto typu uvádějí bez členu. Skutečnost, zda je daná kapitola známá, či ne, zde žádnou roli nehraje.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v češtině vyslovit jméno Ronja známé z díla Astrid Lindgrenové Ronja, dcera loupežníka? Má být [roňa], nebo [ronja]?
Klíčové slovo:
Ronja
Odpověď:
Výslovnost tohoto jména, které vychází ze švédštiny, není pro češtinu nikde kodifikována. Podle našeho názoru připadají v úvahu obě zmíněné možnosti. Přímo na základě švédštiny, kde se hláska [ň] nevyskytuje, by tedy šlo o podobu [ronja], kombinaci hlásek [nj] je však možno počeštit, a vyslovovat tedy [roňa]. Ostatně v psané podobě existuje toto rodné jméno jak ve formě Ronja (či Ronia), tak i Roňa (podobně jako např. Soňa a Sonja/Sonia/Sonya; Táňa a Tanja/Tania/Tanya). Domníváme se, že rozdíl mezi oběma variantami není výrazný a pro mnohé posluchače nemusí být ani identifikovatelný. Přesto doporučujeme vybrat si (např. při čtení daného díla) jednu z nich a té se důsledně držet.
Zvažované varianty:
[roňa]
[ronja]
Poslední užití:
1.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Překlad
Konkrétní dotaz:
Pokud do češtiny překládáme názvy kapel, překládáme i určitý člen „the“? Nebo se s ním nakládá nějak jinak?
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
V češtině se určitý (ani neurčitý) člen neužívá, z angličtiny jej proto obvykle nepřekládáme, nemáme k dispozici patřičný ekvivalent. Pokud je třeba v překladu vyjádřit (ne)určitost daného substantiva, využije překladatel jiné jazykové prostředky. Toto je však problematika spadající do translatologie, oblasti, která přesahuje náplň činností jazykové poradny.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jaká je správná vazba sloves „manifestovat“ a „demonstrovat“. Myslím si, že správně by se mělo užívat spojení „manifestovat za něco“, ale „demonstrovat proti něčemu“. Přijde mi, že to ale lidé často chybně zaměňují a říkají či píšou také „manifestovat proti něčemu“ a „demonstrovat za něco“. Můžete mi prosím na tuto otázku odpovědět?
Klíčové slovo:
manifestovat; demonstrovat
Odpověď:
Pokud jde o sloveso „manifestovat“, slovníky vazeb považují za jedinou náležitou předložkovou vazbu pouze vazbu „manifestovat za něco“ („manifestovat za zrušení KSČ“). Vedle toho lze toto sloveso užívat i ve spojení s bezpředložkovým 4. pádem, tedy „manifestovat něco“ („manifestovat svou nespokojenost“). U slovesa „demonstrovat“ ve významu „vyjadřovat nespokojenost“ se ovšem připouští jak spojení s předložkou „proti“ („demonstrovat proti vládním opatřením“), tak s předložkou „za“ („demonstrovat za svobodu slova“). V praxi se hojně užívají obě varianty, přestože vámi navrhovaná vazba („demonstrovat proti“) je mnohem frekventovanější – v korpusu SYN v11 se sloveso „demonstrovat“ s předložkou „proti“ vyskytuje 3718x, zatímco s předložkou „za“ 1983x.
Poslední užití:
17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Informace jsem získala pomocí rozhovorů osob, které se staly pěstouny a v této pozici se nacházejí v současné době(,) nebo jejich péče již skončila.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje vedlejší věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 112
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Babička, pěstounka dítěte(,) se musela vypořádat...“?
Klíčové slovo:
přístavek
Odpověď:
Volné přístavkové spojení, které označuje stejnou skutečnost jako člen jemu předcházející, je třeba oddělit z obou stran čárkami.
Poslední užití:
23.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následující větě? „Obědváte či večeříte-li venku, kočky se zničehonic se vynoří, způsobně se usadí vedle vás(,) a čekají.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
24.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Syn má ve třetí třídě za úkol ke slovu stojný přidat předponu tak, aby vzniklo smysluplné přídavné jméno, a toto přídavné jméno doplnit vhodným podstatným jménem. Nevíme si s úkolem rady – kterou příponu je možné ke slovu stojný za těchto podmínek připojit?
Klíčové slovo:
-stojný, důstojný, obstojný, předstojný
Odpověď:
Smysluplné slovo vznikne, když k výrazu stojný přidáme předpony dů-: důstojný, ob-: obstojný, příp. před-: předstojný. Uvedená přídavná jména se dají doplnit např. podstatnými jmény pán (důstojný pán), angličtina (obstojná angličtina) a žláza (předstojné žlázy).
Poslední užití:
7.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta splácet své/jeho závazky.“
Klíčové slovo:
svůj; jeho
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „závazky“ v této větě náleží „emitentovi“, nikoli podmětu „faktory“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno: „jeho závazky“. Z tohoto pravidla však existuje řada výjimek – jiné pojetí pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (splácet své/jeho závazky), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta, aby splácel své závazky“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „emitent“. Zvratné zájmeno je pak možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí, v pořádku jsou obě varianty („jeho závazky“ i „své závazky“).
Poslední užití:
25.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.