Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Buddhova? Musí dvě -dd- zůstat pohromadě, a pokud ano, pak mají stát na konci řádku, nebo na začátku řádku následujícího? Nebo se musí od sebe oddělit?
Klíčové slovo:
Buddhova
Odpověď:
Slovo Buddhova se na konci řádku správně dělí takto: Budd-ho-va. Pokud po zdvojených souhláskách následuje další souhláska (zde -dd- + -h-), dělíme až po zdvojené souhlásce – odtud tedy dělení Budd-ho-va.
Zvažované varianty:
Budd-ha
Bu-ddha
Bud-dha
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod c)
Dotaz:
Konkrétum vs. abstraktum
Konkrétní dotaz:
Je slovo vláda ve frázi „za vlády Lucemburků“ abstraktum? Mně přijde, že když jsou tam přímo zmíněni Lucemburkové, tak je to konkrétní.
Klíčové slovo:
vláda
Odpověď:
Slovo vláda má podle Slovníku spisovné češtiny několik významů, ale pro tuto otázku jsou podstatné první dva: 1. ‚nejvyšší výkonný orgán státní moci, sbor ministrů s předsedou‘ (s příklady jako „předseda vlády“; „sestavit, jmenovat vládu“; „jednalo se o tom ve vládě“) a 2. ‚řízení státu, země, moc‘ („vzít vládu do svých rukou“; „za vlády Karla IV.“).
V prvním významu lze vládu chápat jako konkrétum, protože obvykle označuje skupinu reálně existujících osob. To však není případ formulace „za vlády Lucemburků“. Tu bychom mohli parafrázovat jako „v období, kdy byli u moci Lucemburkové“ – jde tu tedy o druhý uvedený význam. V něm slovo vláda neoznačuje skupinu osob, je zřetelně abstraktum.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo rozteklo? Dělí se správně roztek-lo, nebo rozte-klo?
Klíčové slovo:
rozteklo
Odpověď:
Slovo rozteklo se na konci řádku správně dělí takto: roz-tek-lo. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Jelikož -tek- je kořen a -l- přípona příčestí činného, dělíme správně roztek-lo.
Zvažované varianty:
roztek-lo
rozte-klo
Poslední užití:
30.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Značky jednotek
Konkrétní dotaz:
Píše se tečka za značkami měrných jednotek? Budeme např. za jednotkami cm, m psát tečku?
Klíčové slovo:
měrné jednotky; cm, m
Odpověď:
Za značkami, které označují matematické, fyzikální, astronomické a další jednotky, se tečka nepíše, náležité je tedy psaní cm pro centimetr a m pro metr.
Zvažované varianty:
cm
cm.
m
m.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo setkání? Dělili jsme se-tkání, ale klient požaduje opravu na set-kání. Co je správně?
Klíčové slovo:
setkání
Odpověď:
Slovo setkání se na konci řádku dělí správně takto: se-tká-ní. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Ve slově setkání je předpona se- a kořen -tk-, odtud tedy uvedené dělení se-tkání.
Zvažované varianty:
se-tkání
set-kání
Poslední užití:
9.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo církví? Dělí se správně cír-kví, nebo círk-ví?
Klíčové slovo:
církví
Odpověď:
Slovo církví se na konci řádku správně dělí takto: cír-kví i círk-ví. V případě skupiny tří souhlásek (zde -rkv-) v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Pokud ovšem morfematický šev není zřetelný, tak jako v tomto případě, je možné dělit více způsoby, odtud tedy uvedené dělení cír-kví i círk-ví.
Zvažované varianty:
cír-kví
círk-ví
Poslední užití:
27.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo bouchne?
Klíčové slovo:
bouchne
Odpověď:
Slovo bouchne se na konci řádku správně dělí takto: bouch-ne. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Ve tvaru bouchne je bouch- kořen a -ne- kmenotvorná přípona, odtud tedy uvedené dělení bouch-ne.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo vždycky?
Klíčové slovo:
vždycky
Odpověď:
Slovo vždycky se na konci řádku správně dělí takto: vždyc-ky. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy uvedené dělení: vždyc-ky.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dělení podle slabik ve výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo bouchat? Dělí se správně bou-chat, nebo bouch-at?
Klíčové slovo:
bouchat
Odpověď:
Slovo bouchat se na konci řádku správně dělí takto: bou-chat. Uplatní se zde dělení podle evidentní a jednoznačné slabičné hranice: bou-chat.
Zvažované varianty:
bou-chat
bouch-at
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 1 Základní pravidla dělení slov, bod e)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo nejnavštěvovanější? Dělí se správně nejnav-štěvovanější, nebo nejna-vštěvovanější?
Klíčové slovo:
nejnavštěvovanější
Odpověď:
Slovo nejnavštěvovanější se na konci řádku správně dělí takto: nej-na-vště-vo-va-něj-ší. Na prvním řádku tedy bude nejna- a na druhém -vštěvovanější. Je‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu: -na- je předpona, -vštěv- kořen.
Zvažované varianty:
nejnav-štěvovanější
nejna-vštěvovanější
Poslední užití:
10.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo navštěvovaný
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo otevřenou? Dělí se správně ote-vřenou, nebo otev-řenou?
Klíčové slovo:
otevřenou
Odpověď:
Slovo otevřenou se na konci řádku správně dělí takto: ote-vře-nou. Na prvním řádku tedy bude ote- a na druhém -vřenou. Je‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu: ote- je předpona (vokalizovaná podoba předpony ot-, která je, historicky motivovanou, variantou předpony od-) a -vř- je kořen.
Zvažované varianty:
ote-vřenou
otev-řenou
Poslední užití:
10.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo otevřený
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
V současnosti se velká písmena dávají podle angličtiny i tam, kdy je čeština nemá. Je to pro mě jako rána mezi oči.
Odpověď:
Je pravda, že vliv angličtiny se promítá i do oblasti psaní velkých písmen, kdy někteří uživatelé přejímají cizí výrazy i se způsobem zápisu, jenž nemusí být v souladu s českými pravidly. Jelikož se pravidla angličtiny a češtiny v tomto směru liší, je třeba se v českých textech řídit pravidly českými.
Dotaz:
Stížnost týkající se výuky češtiny
Konkrétní dotaz:
Doufám, že se nedožiju toho, že se zruší měkké i a ypsilon. Studentům to dělá čím dál větší potíže.
Odpověď:
Rozlišování i/y je tradiční součástí českého jazyka a k jeho zrušení v dohledné době určitě nedojde. V každém jazyce existují pravidla, která se děti musejí naučit.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi doplňování zakončení -ová k ukrajinským jménům zakončeným na -ov.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. U jmen zakončených na -ov se přechylovací přípona -ov/á připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba zakončená na -ovová.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Proč se cizí jména przní přechylováním? Je na to nějaký zákon?
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se nepřechýlená příjmení typu Jana Novák nemají skloňovat.
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Pokud si Češka zvolí příjmení v nepřechýlené podobě, které je zároveň zakončeno na souhlásku, např. Jana Novák, její příjmení by skutečně nemělo být skloňováno, tj. Šel jsem tam s Janou Novák. Je však nutno doplnit, že tato podoba není dosud ustálená, noremní a že na mnoho uživatelů češtiny působí rušivě.
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Když v textu uvádím webovou adresu, mám ji uvést s protokolem https na začátku, nebo je třeba začít s www?
Klíčové slovo:
webová adresa
Odpověď:
Tato otázka není jazyková, nespadá tedy do problematiky, kterou jazyková poradna běžně řeší. Obecně lze říci, že v úzu psaní webových adres kolísá a na jejich počátku se objevuje jak http, tak https nebo www, běžně se však adresy zapisují i bez těchto znaků, např. prirucka.ujc.cas.cz.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu výklad ke slovu průvodce?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Přes Internetovou jazykovou příručku lze vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého, ty obsahují výklad významu daného slova i související doklady.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je slovník vazeb dostupný online?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení existuje pouze v tištěné podobě. On-line lze slovesné vazby vyhledávat ve Valenčním slovníku českých sloves (též VALLEX 3.0) na adrese https://ufal.mff.cuni.cz/vallex/3.0/, popřípadě lze přes Internetovou jazykovou příručku vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu, s jakou předložkou se pojí slovo průvodce?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Z tištěných publikací vám dále můžeme doporučit Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. Doklady k užití slova průvodce (i patřičné vazby) uvádějí i výkladové slovníky, konkrétně Slovník spisovného jazyka českého a Slovník spisovné češtiny.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.