Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Kolega použil v článku záměrně slovo kultura zapsané s kvantitou, a to v podobě kultúra. Já bych dala přednost psaní kultůra. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně tu bylo ou, což ale ve slově kultura není pravda. Jak máme slovo psát?
Klíčové slovo:
kultúra; kultůra
Odpověď:
Informace není přesná, ů píšeme ve slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). Pokud by se slovo kultura v češtině zapisovalo s kvantitou, pak by byla náležitá varianta kultúra. V tomto případě jde však o něco jiného. Kodifikovaná pravopisná podoba kultura (s krátkým u) je v článku záměrně zapsána nepřesně. Protože nejde o spisovnou podobu slova, je v takovýchto případech tolerovatelná jak varianta kultúra, tak i varianta s ů: kultůra. Doklady z praxe ukazují, že příležitostně se objevují obě možnosti.
Zvažované varianty:
kultúra
kultůra
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo týdnem? Je správně tý-dnem, nebo týd-nem?
Klíčové slovo:
týdnem
Odpověď:
Slovo týdnem se na konci řádku správně dělí takto: týd-nem. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny) nebo je-li pro současné uživatele nezřetelný (slovo týden vzniklo jako složenina z týž + den), pak doporučujeme dělit mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení týd-nem.
Zvažované varianty:
tý-dnem
týd-nem
Poslední užití:
16.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se médium (s é), nebo medium (s e)?
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Podstatné jméno médium píšeme s dlouhým -é-, a to jak ve významu „veřejné sdělovací prostředky“, tak ve významu „zprostředkující činitel, prostředek, látka, která je nositelem určitých vlastností“.
Zvažované varianty:
médium
medium
Poslední užití:
30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo prvouka? Je správné dělit prvo-uka?
Klíčové slovo:
prvouka
Odpověď:
Slovo prvouka se na konci řádku správně dělí takto: pr-vo-uka. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu, odtud dělení prvo-uka (-o- je spojovací morfém, -uk- je kořen druhé části složeniny). Nedělíme také dvouslabičná slova ani části složenin, jejichž první slabiku tvoří samohláska, odtud nemožnost dělit *prvo-u-ka, ale jedině prvo-uka. (Možnost dělit mezi pr- a -vo- (tj. pr-vouka) je pak dána zřejmou slabičnou hranicí na naznačeném místě.)
Zvažované varianty:
prvo-uka
prvou-ka
Poslední užití:
18.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod c) + Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo elektrokolo? Je možné dělit elekt-rokolo?
Klíčové slovo:
elektrokolo
Odpověď:
Slovo elektrokolo se na konci řádku správně dělí takto: elek-t-ro-ko-lo. Pokud ve skupině tří souhlásek (zde -ktr-) není zřetelný morfematický šev, je možné dělit více způsoby. Odtud tedy možnost dělit jak elekt-rokolo, tak i elek-trokolo.
Zvažované varianty:
elekt-rokolo
elek-trokolo
Poslední užití:
19.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis základní číslovky číslicí (typ od 13 let)
Konkrétní dotaz:
V textu mám spojení „získal pozemek o 27 000 m²“. Měla by se mezi značkou pro metr čtvereční a číselnou hodnotou psát mezera?
Klíčové slovo:
číslice; značka; m²; metr čtvereční
Odpověď:
Značky se od číselné hodnoty oddělují mezerou, číslo a značka se zároveň umísťují na stejný řádek. Náležitý je tedy zápis s mezerou, tj. „pozemek o 27 000 m²“.
Zvažované varianty:
27 000 m²
27 000m²
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – 3 Značky ve spojení s číselnými hodnotami
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo hezounku?
Klíčové slovo:
hezounku
Odpověď:
Slovo hezounku se na konci řádku správně dělí takto: he-zoun-ku. Je‑li přítomen morfematický šev, dělíme na švu. -Oun- je slovotvorná přípona, -k- je také slovotvorná přípona, odtud tedy dělení he-zoun-ku.
Zvažované varianty:
hezou-nku
hezoun-ku
Poslední užití:
3.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
U podpisu pod článkem mám uvedené spojení „Jana Nováková, t. č. vedoucí prodejny“. Jak by se měla správně zapisovat ona zkratka spojení „toho času“? Je správný zápis s tečkami a mezerou, nebo by se to mělo psát bez mezery?
Klíčové slovo:
toho času
Odpověď:
Spojení „toho času“ můžeme zkrátit vytvořením tzv. grafické zkratky. Ta se obvykle tvoří tak, že se vypíšou první písmena či charakteristická počáteční skupina písmen slov daného spojení , pokud možno tak, aby zkratka končila souhláskou. Za slovem takto zkráceným se píše tečka, po níž pak následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka. Z výše uvedených pravidel vyplývá, že spojení „toho času“ je možné zkrátit ve formě „t. č.“, tedy s tečkami za počátečními písmeny obou zkrácených slov a s mezerami za tečkami. Tato podoba dané zkratky je uvedena i v rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a v Internetové jazykové příručce. IJP uvádí jako náležitou také podobu „tč.“, spadající mezi tzv. složené a sloučené grafické zkratky.
Zvažované varianty:
t. č.
tč.
t.č.
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Vyrábíme nápis na výlohu pro jednoho lékaře, celý text je psán verzálkami, a to včetně akademických titulů. Pan lékař nám ale tvrdí, že zkratku titulu doktora všeobecného lékařství lze napsat pouze v podobě „MUDr.“, nikoli ve formě „MUDR.“ se všemi písmeny velkými. Jak to tedy má být?
Klíčové slovo:
verzálky
Odpověď:
Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky, tedy i zkratky akademických titulů. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. MUDR.).
Zvažované varianty:
MUDr.
MUDR.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.1 Zkracování slov a psaní zkratek
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
19.1 Zkratky čistě grafické (s. 300)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz týkající se zkratek slovních spojení typu „akciová společnost“ a „společnost s ručením omezeným“. V obchodním rejstříku jsou tyto zkratky velmi často uvedeny chybně. Dočetl jsem se, že v textech právního charakteru by se měla zachovávat podoba zkratky uvedená v obchodním rejstříku, a to i chybná. Jak mám ale postupovat v případě, kdy se mi v textu sejde více společností s danými zkratkami, přičemž některé z nich jsou zapsány dle pravopisných pravidel, ale jiné nikoli? Mohu v takovém textu všechny zkratky sjednotit a napsat je pravopisně správně?
Klíčové slovo:
akciová společnost; společnost s ručením omezeným; a. s.; s. r. o.
Odpověď:
Dle pravidel českého pravopisu se spojení „akciová společnost“ zkracuje jako „a. s.“ a „společnost s ručením omezeným“ jako „s. r. o.“ nebo „spol. s r. o.“. V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že jsou dané zkratky zapsány v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezer po tečkách nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak. Pokud vámi popisovaný text tedy není právní povahy, doporučovali bychom všechny zkratky u společností sjednotit dle pravopisných zásad.
Poslední užití:
14.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
V jistém zákoně jsem se setkal se spojením „elektronicky nebo listinně“. Je slovo „listinně“, které zde má mít význam ‚v listinné podobě‘, utvořené náležitě? A mělo by se psát s jedním -n-, nebo se dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
listinně; dvě n
Odpověď:
Příslovce listinně je utvořeno od přídavného jména listinný, které se píše s dvěma -n-. Ta v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci, náležitý je tedy zápis listinně se dvěma -nn-. Samotné slovo listinně uvádí Slovník spisovného jazyka českého jako možnou podobu příslovce odvozeného od přídavného jména listinný. Příslovce listinně se v praxi užívá výrazně méně častěji než varianty slovních spojení s adjektivem listinný, jak ukazují data z Českého národního korpusu, konkrétně z korpusu současné psané češtiny SYN, verze 10. Ten zaznamenává pouze 24 výskytů příslovce listinně, adjektivum listinný v něm však má přes 8000 výskytů a např. spojení „v listinné podobě“ téměř 1100 výskytů. Protože se ale jedná o náležitě utvořené slovo, nemělo by být užití příslovce listinně problematické.
Zvažované varianty:
listinně
listině
Poslední užití:
29.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 1 – Psaní dvou n
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Ve vysílání České televize o reformátorovi Martinu Lutherovi se objevila výslovnost typu [lutra], [lutrovi]. Domnívám se, že správně je pouze [lutera], [luterovi]. Schvalujete takovou praxi?
Klíčové slovo:
Luther
Odpověď:
Skloňování i výslovnost příjmení německého původu zakončených na -er v češtině v řadě případů kolísá (srov. výklad v Internetové jazykové příručce). Pokud jde přímo o jméno Martin Luther, na základě současného úzu jednoznačně upřednostňujeme užívání podob typu Luthera [lutera], Lutherovi [luterovi] atp. Varianty s vypuštěným -e- pokládáme za značně příznakové a archaické (např. v 19. století však byly časté). Pokud je v určitých typech textů (pořadů) relevantní důvod pro jejich uplatnění, např. kvůli evokaci historické atmosféry, nelze je ani dnes označit z jazykového hlediska za nesprávné. Je tedy vždy na posouzení a zodpovědnosti autorů textu/pořadu, kterou z variant zvolí; ÚJČ nemůže jazykové projevy v ČT předem ovlivnit. Obě dvě možnosti výslovnosti jsou pak uvedeny např. v příručce Čteme je správně? (2004).
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis2, bod c
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaké je správné pořadí jmen přírodovědce Mendla: Gregor Johann Mendel, nebo obráceně Johann Gregor Mendel? Setkávám se s oběma variantami.
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že se často vyskytují obě možnosti. Mendel byl pokřtěn jako Johann a jméno Gregor přijal až později v klášteře, jde tedy o řeholní, nikoli křestní jméno. Můžeme se setkat i s tím, že je uvedeno pouze jedno z nich (případně se mohou vyskytovat jejich české ekvivalenty, tj. Řehoř a Jan). Stanovení „správného“ pořadí jednotlivých jmen však nespadá do kompetence jazykovědců. Podle dat z Českého národního korpusu začala cca po roce 2000 stoupat frekvence posloupnosti: řádové jméno, křestní jméno, příjmení, která se předtím takřka neobjevovala (tuto variantu, tj. Gregor Johann Mendel, zvolili např. i autoři Biografického slovníku z Historického ústavu AV ČR); v současnosti zřejmě dokonce mírně převažuje. Je však nutno dodat, že existují i opačné případy, kdy se pevně vžilo pořadí křestní jméno, řádové jméno, příjmení (srov. např. Jan Anastáz Opasek, vlastním jménem Jan Opasek), a že u řady jiných řeholníků se křestní jméno, respektive příjmení často vůbec neuvádí.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat příjmení Mendel, patřící známému přírodovědci: [mendl], nebo [mendel]?
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
U vlastních jmen je třeba počítat s vyšší mírou kolísání a častějším výskytem dublet než u jmen obecných. Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel či právě Mendel) se ve výslovnosti objevují buď bez samohlásky [e], nebo s ní ([richtr] a [richter], [šlégl] a [šlégel], [mendl] a [mendel]). V těchto případech nelze stanovit jednoznačné doporučení, z hlediska výslovnostních pravidel je obojí podoba možná, lze vycházet z rodinné tradice a přání nositele, pokud je známo. Konkrétně u příjmení přírodovědce Mendela uvádí příručka Čteme je správně? obě možnosti, přičemž jsme ověřili, že v současnosti si podoby [mendl] a [mendel] konkurují pravděpodobně výrazněji, než tomu bylo v minulosti, kdy převládala první z nich (ta ovšem převažuje i nyní).
Zvažované varianty:
[mendl]
[mendel]
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Víme, že podle IJP se píše jen toustovač, ale že se může psát toust i toast. Jak je to s variantou toastovač? Můžeme ji užívat?
Klíčové slovo:
toustovač
Odpověď:
Pojmenování přístroje není přejímka z angličtiny, ale bylo odvozeno příponou z počeštěné varianty toust (srov. dávkovač, odpuzovač, topinkovač, osvěžovač, rozprašovač). To, že pravopisná podoba toastovač není v IJP uvedena, neznamená, že je slovo utvořeno nesprávně a že byste ho neměli užívat. IJP uvádí stejnou pravopisnou podobu jako NASCS, tato podoba vychází z uživatelské praxe. Doklady užití ukazují, že zatímco podstatné jméno toust/toast se stále užívá v obou variantách (podle syn v 9 je původní podoba toast dokonce frekventovanější), u toustovače/toastovače je situace jiná – počeštěná varianta toustovač je 3x frekventovanější než toastovač (1212 : 418). Pokud nechcete v textu volit podoby toust a toustovač, ale toast a toastovač, je to v pořádku.
Zvažované varianty:
toustovač
toastovač
Poslední užití:
17.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně falešné vidové dvojice vymýtit, vymítat. Obě slovesa se objevují v textu o odstranění násilí ve dvou po sobě následujících větách. Myslím, že nepůsobí dobře, když se těsně u sebe objevují slova vymýtit násilí a vymítání strachu. Vím, že každé z nich má jiný základ, proto se píšou s rozdílným í/ý, ale nelíbí se mi ta rozdílnost. Nejde to nějak vyřešit? Může se třeba sjednotit psaní í/ý?
Klíčové slovo:
vymítat; vymýtit
Odpověď:
Přestože jsou si obě slova určitým způsobem blízká, jde o dvě rozdílná slovesa. Liší se jak pravopisem, tak významem.
Vymýtit znamená ‚vykácet, vysekat‘, např. vymýtit porost mezi pražci. V přeneseném významu vyjadřuje význam ‚odstranit, vyhubit, vyhladit něco nežádoucího‘: vymýtit korupci, vymýtit zlo, násilí.
Vymítat je varianta slovesa vymetat. Užívá se v přeneseném významu ‚vyhánět; dělat pořádek v nějakém prostředí‘. Uplatňuje se často ve spojeních vymítat ďábla, zlé duchy, démony, čerty, zlo, strach.
To, že se v textu objevují obě slovesa a že se každé z nich píše s jiným í/ý, nepředstavuje žádný čtenářský problém. Jestliže máte pocit, že jejich blízkost nepůsobí dobře, můžete jedno z nich nahradit vhodným synonymem, popř. sdělení úplně přeformulovat.
Zvažované varianty:
vymítat
vymýtit
vymítit
vymýtat
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 4.2 Mýtit a vymítat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 4.2 Mýtit a vymítat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Petr Kaderka: Vymýtit/vymítat – falešná vidová dvojice? Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 2 – Drobnosti. Dostupné na: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7679
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
188 vymítám, abych vymýtil
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou text z období 1. republiky, ve kterém je psáno gabriolet. Myslím si, že jde o neznalost, že se tak slovo nikdy nepsalo. Poradíte?
Klíčové slovo:
kabriolet
Odpověď:
Souhlasíme, nejpravděpodobněji jde o omyl pisatele, popř. o vliv nesprávné výslovnosti (obdobně jako se občas můžeme setkat s výslovností [balgón]). Žádný z výkladových slovníků češtiny podobu gabriolet nezachycuje. Náležitá podoba je kabriolet, v Příručním slovníku jazyka českého je zaznamenán i původní zápis cabriolet, který se zpočátku užíval i v češtině. Slovo je přejato z francouzského výrazu cabriolet. Pro psaní g není žádný jazykový důvod, náležitá výslovnost je s počátečním k.
Zvažované varianty:
kabriolet
gabriolet
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat název projektu, jde o soubor určitých obrazů, ikon. Máme psát ikonotheka, ikonothéka, nebo nějak jinak?
Klíčové slovo:
ikonotéka
Odpověď:
Skupina th v přejatých slovech latinského původu se v češtině zjednodušila, pokud byste použili název ikonothéka/ikonotheka, působil by zastarale, stejně jako třeba zápis these, pathologie, esthetika. Doporučujeme zápis ikonotéka, obdobně jako píšeme slova vinotéka, bibliotéka, pivotéka.
Zvažované varianty:
ikonotéka
ikonothéka
ikonotheka
Poslední užití:
12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Odděluje se čárkou přívlastková konstrukce ve větě „Příjemce dodá informaci na formuláři(,) uvedeném v příloze“?
Klíčové slovo:
uvedený
Odpověď:
Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Připravujeme pořad o různých zdravotních problémech, jeden z dílů tohoto pořadu se týká rekta. Všechny názvy se rýmují, proto bychom chtěli tento díl nazvat „rectum non perfectum“. Je možné takto název užít a máme psát slova s „k“ (rektum, perfektum), nebo s „c“ (rectum, perfectum)?
Klíčové slovo:
rektum non perfektum; rectum non perfectum
Odpověď:
V uměleckých textech je možné psát slova úzce odborná počeštěně, popř. naopak volit u výrazů počeštěných původní pravopisnou podobu. Pravopisnou podobu rektum (konečník) zachycuje vedle NASCS a IJP už i SSJČ, najdeme ji rovněž ve Velkém lékařském slovníku. Původní latinská podoba je rectum. Obě možnosti platí i pro výraz perfektum – v latině perfectum. Záleží tedy na vašem rozhodnutí, které z možností dáte přednost.
Poslední užití:
16.6.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.