Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Je Slovník spisovné češtiny aktuální, respektive novější než Slovník spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Ano, Slovník spisovné češtiny vznikl později (1. vydání 1978, 2. vydání (opravené a doplněné) 1994, 3. vydání (opravené) 2003, 4. vydání (totožné se 3.), další vydání: 2004, 2005, 2009) než starší Slovník spisovného jazyka českého (ten nejprve vyšel ve čtyřech svazcích, a to mezi lety 1960–1971, jeho druhé, nezměněné, osmisvazkové vydání bylo v roce 1989). Slovník spisovné češtiny je také aktuální kompletní výkladový slovník. V současné době je také připravován a od roku 2017 zveřejňován Akademický slovník současné češtiny.
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Co se ve Slovníku spisovného jazyka českého označuje křížkem?
Klíčové slovo:
značka
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého se křížkem označují výrazy hodnocené jako zastaralé (tj. slova a slovní spojení, která podle tvůrců slovníku označují jevy a předměty odkazující k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci).
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Znamená zastaralý a archaický totéž?
Klíčové slovo:
historie
Odpověď:
V nejširším pojetí ano. Teorie spisovného jazyka a stylistika však v rámci archaismů (tj. zastaralých jazykových prostředků v širším slova smyslu) rozlišuje tzv. historismy (tj. výrazy označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí) a zastaralé jazykové prostředky (tj. prostředky vyšlé z běžného současného užívání). Více informací najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/ARCHAISMUS).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
K čemu odkazují zkratky „dř.“ a „zast.“ užité ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsou zkratkou „dř.“ označována slova a spojení, která se vztahují k zanikajícím či zcela zaniklým jevům, typickým pro některé z dřívějších historických období, nebo která označují předměty dnes už neužívané. Zkratka „zast.“ je v SSJČ užívána u slov, která označovala jevy a předměty, které např. odkazovaly k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci (proto je užita např. u spojení „měšťanská škola“).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Může Ústav pro jazyk český zajistit, aby Parlament České republiky odhlasoval, že nepřechylovat ženská příjmení je nečeské a odporuje to jazykovému systému?
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nezahajuje legislativní jednání a předmětem jeho činnosti nejsou podněty k vytváření zákonů. Česká republika navíc nemá jazykový zákon, Pravidla českého pravopisu, doporučení v mluvnicích a dalších zdrojích poučení o jazyce, které pracovníci ÚJČ vytvářejí, nejsou závazná v legislativním smyslu, mají pouze doporučující charakter, závazná jsou jen pro školy.
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký online překladač, který češtinu převede do fonetického zápisu?
Klíčové slovo:
transkripce
Odpověď:
Co je nám známo, podobná aplikace není k dispozici. Na stránce Fonetického ústavu FF UK je k dispozici pouze tabulka pro fonetickou transkripci IPA (https://fonetika.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/104/2016/05/IPA2015.pdf).
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nám v rámci závěrečných zkoušek dovoluje užívat výkladové slovníky. Můžeme pro školní výuku používat například Slovník spisovné češtiny?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ano, Slovník spisovné češtiny je svou koncepcí zaměřen i jako pomůcka pro školní vyučování, což deklaruje už svým rozšířeným názvem Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vedle toho lze nahlížet i do nově vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, ten prozatím (k červnu 2023) zveřejnil hesla s náslovím A–G.
Poslední užití:
27.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Kolik nových slov je zapsáno do Internetové jazykové příručky za rok?
Klíčové slovo:
neologismus
Odpověď:
Abychom mohli na danou otázku odpovědět, je nejprve třeba specifikovat, co je míněno doplňováním nových hesel. Ne všechna nová heslová slova v IJP jsou totiž zároveň „novými slovy“, slovy nově utvořenými (např. od základů existujících českých slov) nebo přejatými z jiných jazyků, tedy neologismy. Ptáte-li se na počet všech nově přidaných slov (hesel) do Internetové jazykové příručky (IJP), pak se bude naše odpověď rok rod roku lišit. Slovníková část IJP je totiž rozšiřována výběrově. Nově do příručky přidáváme slova, která jsou běžně užívána (a nelze je tedy z jejich povahy označit za neologismy), ale která nebyla z koncepčních důvodů do IJP zařazena již dříve. To se týká například adjektivních podob již zveřejněných substantiv nebo nově publikovaných zeměpisných názvů, které byly v dřívějších letech do IJP doplňovány systematicky. Další hesla byla zařazena v rámci konkrétních projektů. Například v roce 2021 bylo při práci na projektu TAČR do IJP doplněno přes 2 000 hesel, zejména neologismů. Do IJP jsou také zařazována slova, pro jejichž zachycení a popis vzniká aktuální potřeba, obvykle jde o výrazy spjaté s aktuální situací. (Tak tomu bylo např. v roce 2020, kdy byla během pandemie do IJP zařazena hesla jako koronavirus, covid-19 nebo PES).
Poslední užití:
20.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.