Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Můžete nám poradit, jak máme oslovit ženu zastávající funkci sekretáře? Když napíšeme „Vážená paní sekretářko“, připomíná nám to nějakou asistentku, přitom dotyčná zastává v podstatě ředitelskou funkci. Nebylo by tedy lepší použít oslovení „Vážená paní sekretáři“?
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „sekretář“ je „sekretářka“. Zachycuje ji i Nový akademický slovník cizích slov, jenž uvádí pro dané slovo na prvním místě význam ‚úředník, funkcionář, pracovník vyřizující agendu něj. instituce, organizace, popř. významné osoby, tajemník‘, ale i ‚státní sekretář – ministr (např. v USA) nebo náměstek ministra‘. Sekretář/ka tak nemusí označovat jen osobu na asistentské pozici. Doporučujeme vám tedy zvolit oslovení „Vážená paní sekretářko“. Naopak druhé navrhované řešení „Vážená paní sekretáři“ nedoporučujeme, neboť v pojmenování osoby nestandardně spojuje slova rodu ženského a mužského.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme napsat „k rukám plukovníka Jany Novákové“, nebo „k rukám plukovnice Jany Novákové“? Jaká je v češtině zvyklost?
Odpověď:
V češtině je obvyklé pojmenovávat ženy vykonávající různé funkce, mající různé tituly apod. přechýlenými podobami pojmenování. Platí to i pro vojenské hodnosti, doporučujeme vám tedy zvolit variantu „k rukám plukovnice Jany Novákové“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jak mám pojmenovat ženu zastávající funkci (ministerského) rady? Slovo „radová“ má pro mě nežádoucí konotace, tak mě napadlo, zda bych nemohl použít spojení „paní rada“, podobně jako se v minulosti používalo „paní doktor“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „rada“ je „radová“ (srov. též podoby „mistrová“ či „krejčová“), doporučili bychom vám tedy zvolit tuto podobu. Co se nežádoucích konotací slova „radová“ týče, patrně narážíte na jeho starší význam ‚manželka rady‘. Tento význam zachycuje Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1957, avšak Slovník spisovného jazyka českého z let 1960–1971 u slova „radová“ uvádí i význam ‚titul ženy v hodnosti nebo funkci rady‘. Nadto je pojmenování „radová“ v současnosti rozšířené. Naproti tomu sousloví „paní rada“ nedoporučujeme, neboť nevhodně spojuje slova rodu ženského a mužského a v praxi se (zcela nepřekvapivě) objevuje jen okrajově.
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V názvu našeho klubu používáme slovo „patrioti“. Členkám klubu, kterých je více než mužů, se to však nelíbí. Tvrdí, že dané slovo označuje jen muže. Jak to vidíte?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Výraz „patrioti“ v názvu klubu je použit jako tzv. generické maskulinum – pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Proto je užití daného výrazu z jazykového hlediska v pořádku. Nicméně pokud členky klubu nejsou s jeho názvem spokojeny a přejí si zdůraznit svou přítomnost, můžete jim vyjít vstříc např. přidáním přechýlené podoby (patrioti a patriotky). Rozhodnutí je na vás.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „v Karlíně“, nebo „na Karlíně“? Často slýchám spojení s předložkou „na“, ale docela mi to vadí.
Klíčové slovo:
na Karlíně; v Karlíně
Odpověď:
Faktem je, že předložka „na“ se v současné době dosti prosazuje na úkor předložky „v“. Ve spojení s městskou částí „Karlín“ však ve spisovných textech stále významně převažuje předložka „v“: v korpusu SYN v12 nalezneme 16 211 dokladů spojení „v Karlíně“ oproti pouhým 42 dokladům spojení „na Karlíně“. Doporučujeme proto užívat spojení s předložkou „v“.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo odmítá uvádět na průkazkách přechýlené podoby názvů povolání „soudní tlumočnice“ a „soudní překladatelka“, máme tam tedy napsáno např. „Jana Nováková, soudní tlumočník“. Naopak na razítkách podle nařízení ministerstva zmíněné přechýlené podoby jsou. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
tlumočnice; překladatelka
Odpověď:
Obecné doporučení zní následovně: Zastává-li určitou funkci či pracovní pozici žena (a vyjadřujeme-li se o konkrétní ženě), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu. V souladu s tím bychom se přikláněli k pojmenování v ženském rodě – soudní tlumočnice, soudní překladatelka. Nicméně je možné, že existuje nějaký (vnitřní) předpis, který užívání nepřechýlených pojmenování na průkazkách upravuje (podobně jako je tomu dle vašeho vyjádření v případě razítek).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi přechýlená podoba „pedagožka“. Mohu používat označení „pedagog“, i když mluvím o ženě?
Klíčové slovo:
pedagožka
Odpověď:
Postoje ke konkrétním přechýleným podobám (ostatně jako k jiným jazykovým prostředkům) mohou být samozřejmě subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „pedagožka“.
Poslední užití:
24.1.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.