Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se při uvádění rodových variant používá lomítko, např. student/ka. Občas se ale setkávám s hvězdičkou namísto lomítka, tj. student*ka. Smí se to?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: student/ka. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím hvězdičky namísto lomítka, jak také naznačuje váš dotaz. Její užití samozřejmě není zakázané. Tento znak má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka. Motivace pro užití hvězdičky vychází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Myslela jsem, že se v češtině přechyluje název pracovní funkce, pokud ji vykonává žena. Setkala jsem se však s dokumentem, kde bylo u podpisu ženy uvedeno „ředitel“, nikoliv „ředitelka“. Jak to tedy je?
Odpověď:
Pokud určitou pracovní funkci zastává žena, je vhodnější použít přechýlené pojmenování, v tomto případě „ředitelka“. O tom, proč tomu tak ve zmíněném dokumentu není, se můžeme jen dohadovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zvolit pouze slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můžeme ve smlouvě používat přechýlenou podobu „investorka“ pro označení ženy? Nebo tam musí být vždy „investor“?
Odpověď:
„Investorka“ je náležitě utvořená přechýlená podoba slova „investor“. Z jazykového hlediska jejímu užití ve smlouvě nic nebrání.
Poslední užití:
6.12.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.