Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem tiskovou zprávu, kde v nadpisu stojí „chtěl/chtěla“. Média mě ale upozornila, že budou místo lomítka používat hvězdičku (chtěl*chtěla). Podle mě to ale není pravopisně správně, a navíc může hvězdička přece naznačovat cenzuru. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, vámi užitý zápis „chtěl/chtěla“ je tedy zcela v pořádku. Stále častěji se však setkáváme s nahrazováním lomítka hvězdičkou, a to i v různých médiích. Tento znak má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka. Motivace pro užití hvězdičky vychází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy (např. „student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a navíc se hvězdička tradičně užívá v jiných významech – vedle zápisu vulgárních výrazů (do p*dele apod.), na který pravděpodobně narážíte ve svém dotazu, může být užita například při uvádění roku narození (* 1990). Lze tedy předpokládat, že někomu může užití hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Firma, která pro nás připravuje cedulky na dveře, navrhla následující zápis jména a vysokoškolského titulu: „Jana Nováková, Mgr.“ Já jsem ale zvyklá, že se píše buď „Mgr. Jana Nováková“ nebo „Nováková Jana, Mgr.“ Co je správně?
Klíčové slovo:
Mgr.
Odpověď:
Na různých vizitkách, cedulkách apod. se akademické tituly běžně uvádějí před rodným jménem a příjmením, doporučujeme proto zvolit variantu „Mgr. Jana Nováková“. Jiná řešení sice nelze považovat za nesprávná, ale jsou značně neobvyklá. S magisterským titulem umístěným až za rodným jménem a příjmením a po čárce se můžeme setkat např. v různých seznamech.
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů
8,5 milionu
Poslední užití:
9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Kam se v odvolání umisťuje místo a datum odeslání?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Místo a datum odeslání se umisťují na samostatný řádek mezi adresy a předmět odvolání. Mohou být umístěny jak vlevo, tak vpravo.
Poslední užití:
22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48); Příloha C (s. 64–65)
Jazykový zdroj:
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3.7.3 Odvolání (s. 130)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Pokud píšu odvolání na soud, kde bude umístěna adresa odesilatele a kde bude adresa soudu?
Klíčové slovo:
adresa; odesilatel; umístění; odvolání
Odpověď:
V odvolání se stejně jako v ostatních dopisech občanů právnickým osobám umisťují obě adresy nahoru od levé svislice. Na prvním místě stojí adresa odesilatele, pod adresou odesilatele se uvádí adresa adresáta.
Poslední užití:
22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům (s. 54)
Jazykový zdroj:
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3.7.3 Odvolání (s. 130)
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Chceme se poradit, jak máme v rámci genderově korektního vyjadřování zaznamenávat rodové varianty. Máme rozepisovat „sousedé a sousedky“, používat zápis s lomítkem „kandidát/ka“, nebo něco jiného?
Odpověď:
Obě uvedené možnosti (jak užití spojky, tak zápis s lomítkem) jsou zcela v pořádku. Jako další řešení se nabízí například opisné vyjádření (kandidující osoba). Existuje samozřejmě více jazykových prostředků, které můžete pro genderově senzitivní vyjadřování využít, při jejich volbě je však potřeba vzít v úvahu konkrétní text, jeho cíl apod.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme různé reklamní texty a jedna klientka se na nás obrátila s požadavkem na genderovou vyváženost. Nelíbily se jí totiž formulace typu „kandidáti získají“ nebo „pokud máte fajn souseda, přihlaste ho do soutěže“. Je nutné, abychom všude vyjmenovávali „kandidáti a kandidátky“, „sousedi a sousedky“ apod.? Samozřejmě nechceme ženy vylučovat.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Doplnění přechýlených názvů osob nepovažujeme za nutné. V češtině funguje tzv. generické maskulinum, které umožňuje vyjadřovat se úsporně, název osoby v mužském rodě totiž může zahrnovat jak muže, tak ženy. Na druhou stranu může být někdy výhodné doplnit přechýlené názvy osob a tím zdůraznit zapojení žen – že i ony mohou kandidovat, mohou být přihlášeny do soutěže apod. Je tedy potřeba vzít v úvahu cíl textu i komu je určen. (K tomu je však nutno dodat, že různí lidé samozřejmě mohou ve vztahu k výše popsaným jazykovým prostředkům zastávat odlišné, více či méně silné názory.)
Poslední užití:
14.2.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V dotaznících používáme pro uvádění rodových variant lomítko (např.: „Použil/a byste tento výraz?“). Všiml jsem si však, že se poslední dobou v různých dotaznících objevuje namísto lomítka hvězdička. Máme ji také používat (a psát tedy např.: „Použil*a byste tento výraz?“)?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se tradičně užívá pro signalizaci rodových variant lomítko, jistě jej tedy můžete i nadále používat. Máte však pravdu, že někdy bývá nahrazováno hvězdičkou, a to na základě představy, že lomítko zaznamenává dvě varianty (použil/a tedy znamená buď použil, nebo použila), kdežto hvězdička naznačuje zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární, pro niž je volba koncovky závislá na gramatickém rodu problematická). Domníváme se však, že tato interpretace hvězdičky ještě není všeobecně známá a přijímaná.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravuji překlad, v němž se objevují spojení typu „členky a členové týmu“. Nejsem si jistá, zda by pořadí jmen nemělo být opačné, tedy „členové a členky týmu“. Která varianta je podle vás vhodnější?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že při uvádění rodových variant je frekventovanější umístění jména v mužském rodě na první pozici, doporučujeme vám upřednostnit variantu „členové a členky týmu“. (Výjimku tvoří oslovení, kde je z hlediska etikety považováno za vhodnější uvádět na prvním místě ženy.) Nikde však není ustanoveno, v jakém pořadí by měla být jména rodu mužského a rodu ženského uváděna, a proto považujeme i opačné pořadí (členky a členové týmu) za přijatelné.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V popisu projektu jsme používali slova senior a klient pro zahrnutí mužů i žen, např.: „Budeme se snažit nacházet řešení pro nejpalčivější problém, se kterým se na nás senioři obracejí, a tím je osamělost.“ Projekt nám byl vrácen k přepracování s tím, že máme užívat zápis typu senioři*ky, abychom zahrnuli i ženy. Je to opravdu nutné?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
Z čistě jazykového hlediska není navržená úprava nezbytná – v češtině se totiž běžně užívá tzv. generické maskulinum, název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Otázkou však zůstává, zda navržená úprava nevychází z nějakých (interních) pokynů pro jazykovou úpravu projektové dokumentace, které je vhodné, či dokonce nutné dodržet. K tomu je však třeba dodat, že zápis typu senioři*ky není zcela neproblematický. Užití hvězdičky pro signalizaci variant totiž není ve společnosti stále všeobecně známé a přijímané, obvykle se v této funkci užívá lomítko: senioři/seniorky. (To však někdy bývá nahrazováno hvězdičkou na základě představy, že omezuje uvedené alternativy – senioři/seniorky = buď senioři, nebo seniorky –, kdežto hvězdička má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit.) Problematické také je, že na rozdíl od lomítka bývají za hvězdičku připojovány různé části slov bez zcela jasných pravidel.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem máme zapracovat do předpisů naší vysoké školy genderově senzitivní vyjadřování? Setkala jsem se užitím lomítka (student/ka) a s pojmenováním osob v mužském rodě (student), přičemž v tomto případě bylo v poznámce pod čarou uvedeno, že se jedná o generické maskulinum, které zahrnuje i ženy.
Odpověď:
Nejsme si vědomi toho, že by existovalo nějaké závazné nařízení ustanovující, které jazykové prostředky se v souvislosti s genderově vyváženým vyjadřováním mají v předpisech používat. Takové nařízení či doporučení si však mohou vysoké školy (případně jejich fakulty apod.) vytvořit samy – a některé je opravdu vytvářejí. Záleží tedy na vás, zda budete uvádět rodové varianty přes lomítko (student/ka) či zvolíte ještě nějaké jiné inkluzivní jazykové prostředky, např. zpodstatnělá přídavná jména (studující). Samozřejmě se také můžete rozhodnout užívat generické maskulinum (a třeba to i nějak okomentovat v poznámce pod čarou), to však nelze považovat za prostředek genderově senzitivního vyjadřování.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji vizitky pro policii, ale nejsem si jistá, zda mám přechylovat názvy funkcí u žen. Někdo trvá na tom, aby na vizitce bylo napsáno např. „styčná důstojnice“, někdo tvrdí, že je lepší užívat pro ženy i muže název funkce „styčný důstojník“. Z praxe vím, že se při oslovování hodností užívá třeba „paní plukovnice“, ale nikdo neříká „paní majorka“, pouze „paní major“. Na vizitkách budou hodnosti uvedeny v podobě zkratek, to není problém, jen jsem chtěla naznačit, jak je daná situace komplikovaná. Přiklonili byste se tedy k přechýleným, nebo nepřechýleným názvům funkcí na vizitkách?
Klíčové slovo:
důstojnice
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na vizitce uvedeno jméno ženy, považujeme za vhodnější uvést přechýlenou podobu názvu funkce (např. styčná důstojnice). A to i přesto, že některé přechýlené podoby mohou působit poněkud nezvykle, neboť se teprve dostávají do užívání. Tak tomu bylo ostatně i v minulosti např. u slova ministryně, s nímž se v dnešní době setkáváme zcela běžně a nepůsobí nadále příznakově.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Na internetu se v životopisu Dany Drábové píše, že je druhá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Myslím, že to je nesmysl, dotyčná by měla být označena jako první předsedkyně, neboť před ní zastával tuto funkci muž – předseda. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
předsedkyně
Odpověď:
Problém s uvedením odpovídající řadové číslovky plyne z užití podstatného jména rodu ženského – předsedkyně. Takové užití je ovšem náležité, neboť pokud hovoříme o ženě, a navíc uvádíme i její vlastní jméno, je vhodné zvolit přechýlenou podobu názvu funkce, kterou dotyčná zastává. Ve spojení s konkrétní ženou totiž není užití tzv. generického maskulina (v dotazu reprezentovaného slovem předseda) namístě. Označení Dany Drábové jakožto předsedkyně je tedy zcela náležité.
Spojení druhá předsedkyně však nabízí několik možných interpretací. Zaprvé může řadová číslovka v kombinaci se slovem předsedkyně popisovat, kolikátá osoba v pořadí vykonává předsednickou funkci, a to nezávisle na pohlaví jejích předchůdců či předchůdkyň. To znamená, že Dana Drábová by mohla být druhou osobou v pořadí, jíž byla svěřena tato funkce. Zadruhé může daná číslovka ve spojení s přechýlenou podobou názvu funkce vyjadřovat, kolikátá žena v pořadí zastává danou funkci. Sdělení bychom tedy mohli interpretovat tak, že před Danou Drábovou vykonávala funkci předsedkyně ještě jedna žena (a neznámý počet mužů). Zatřetí může číslovka zpřesňovat, kterou předsednickou funkci osoba zastává – v některých institucích totiž působí první a druhý předseda (či samozřejmě předsedkyně), druhý z nich může například toho prvního v určitých situacích zastoupit. Pokud bychom se chtěli této víceznačnosti vyhnout, museli bychom zvolit jinou formulaci. Samotná změna číselné hodnoty, již navrhujete, problém neřeší.
Pro úplnost dodejme, že podobně problematická by byla situace, kdy bychom hovořili o muži – např. druhém předsedovi Janu Novákovi. I v tomto případě bychom mohli uvažovat o třech možných interpretacích: Jan Novák by mohl být buď druhou osobou ze všech, které historicky vykonávaly předsednickou funkci, nebo druhým mužem v této funkci, či z hlediska hierarchického uspořádání několika předsednických funkcí jednou z osob, které je vykonávají. Ovšem vzhledem k rozšíření generického maskulina v češtině (ale i na základě našich znalostí o světě) lze předpokládat, že by se většina uživatelů a uživatelek češtiny přiklonila k prvnímu významu. Interpretace spojení druhá předsedkyně bude pravděpodobně vzbuzovat větší nejistotu – ostatně i váš dotaz je toho důkazem.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme imatrikulační listy, na nichž je uvedena formulace typu: „Jan Novák se stává řádným studentem gymnázia.“ Přemýšlím, zda bychom v případě nastupujících dívek neměli formulaci upravit: „Jana Nováková se stává řádnou studentkou gymnázia.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
S navrženou úpravou souhlasíme, ve spojení s vlastním jménem dívky je namístě použít přechýlenou podobu studentka (a samozřejmě i jí odpovídající tvar shodného přívlastku).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena, za vhodnější tedy považujeme označení „módní kreslířka“. Pokud autorka preferuje nepřechýlenou podobou názvu profese, lze jejímu přání vyhovět (pakliže tomu nebrání např. jednotné zpracování textu či jiné rozumné důvody). Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Poslední užití:
27.1.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.