Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace textu] -> [Informace o textu].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 4/37, položky: 61-80/733
Stav:
#13356
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo: generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď: Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Poslední užití: 14.10.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13355
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď: Ano, pokud se název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, v tomto případě tedy „módní kreslířka“.
Poslední užití: 4.10.2018
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13354
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo: pořadí rodových variant
Odpověď: V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Poslední užití: 27.1.2023
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13340
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo: hvězdička; asterisk
Odpověď: V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Poslední užití: 31.5.2022
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13245
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz: Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo: svůj; můj
Odpověď: Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití: 3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence přivlastňovacích zájmen

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13179
Užití:
1 1 0
Dotaz: Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz: Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo: s sebou
Odpověď: Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití: 5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#13152
Užití:
1 1 0
Dotaz: Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo: v ústavu; na ústavu
Odpověď: Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití: 9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#13064
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz: V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo: exponovat
Odpověď: Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití: 6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12954
Užití:
2 2 0
Dotaz: Úprava odstavců
Konkrétní dotaz: Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo: odstavec; přímá řeč
Odpověď: Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Poslední užití: 26.9.2024
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12876
Užití:
1 1 0
Dotaz: Úprava odstavců
Konkrétní dotaz: V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo: odstavec; přímá řeč
Odpověď: Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití: 20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.3 Odstavce (s. 31)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12871
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz: Jak vypadá pravopisná úprava plakátu (interpunkce, velikost počátečního písmene)? Je možné začínat jednotlivé řádky velkým počátečním písmenem a neukončovat je tečkou?
Klíčové slovo: výčet; plakát
Odpověď: Problematika úpravy plakátů není nikde normována. Můžeme vyjít z doporučení normy ČSN 01 6910, která řeší mj. pravopisnou úpravu výčtů. Podle této normy, jestiže jsou jednotlivé body výčtu vizuálně odlišeny a jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci řádku psát nemusí. O velikosti počátečního písmene se norma nezmiňuje, položky nevětného charakteru by však měly začínat malým počátečním písmenem. Nicméně na plakátech se setkáváme i s odlišnou pravopisnou úpravou a vzhledem ke specifické grafické úpravě bychom byli k velkým počátečním písmenům na začátcích řádků tolerantní.
Poslední užití: 14.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12857
Užití:
1 1 0
Dotaz: Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz: Končí text za pozdravem a oslovením (např. Dobrý den, pane Nováku) tečkou, nebo čárkou? Začíná poté text pod oslovením v dopise malým, nebo velkým písmenem?
Klíčové slovo: pozdrav; oslovení
Odpověď: Oslovení v dopise by mělo vždy končit čárkou (i když mu předchází pozdrav) a je součástí první věty dopisu. Následující text proto začíná malým písmenem.
Poslední užití: 24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 15.7 Oslovení (s. 48)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dopisy a grafická úprava písemností – Oslovení a závěrečný pozdrav – 1 Oslovení

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12834
Užití:
1 1 0
Dotaz: Členění čísel – obecné zásady
Konkrétní dotaz: Oddělují se trojice číselných řádů v peněžních částkách tečkou nebo mezerou?
Klíčové slovo: řády; peněžní částka
Odpověď: V textech administrativní povahy lze oddělovat trojice číselných řádů v peněžních částkách jak mezerou, tak tečkou. V ostatních případech doporučujeme oddělovat trojice číselných řádů jen mezerou.
Poslední užití: 25.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 9.1 Členění čísel (s. 24)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – sekce 1 Členění čísel

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12825
Užití:
1 1 0
Dotaz: Datum zapsané číselně
Konkrétní dotaz: Ve výroční zprávě se objevují data zapsaná jednomístně i dvoumístně. Měl by být zápis dat sjednocen? A jak je to s psaním mezer po tečkách?
Klíčové slovo: datum
Odpověď: V rámci jednoho textu by měl být zápis dat určitě sjednocen. Vzhledem k tomu, že se jedná o výroční zprávu, je přípustné zvolit jak jednomístný, tak dvoumístný zápis dat. Pokud zvolíte jednomístný zápis dat, např. 5. 6. 2019, 10. 12. 2019, budou se po tečkách psát vždy mezery bez ohledu na počet číslic v kalendářním dni či měsíci. Pokud zvolíte dvoumístný zápis, např. 05.06.2019, který je přípustný jako varianta v obchodní a úřední korespondenci, mezery se po tečkách psát nebudou.
Poslední užití: 16.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 9.5.1 Číselné vyjádření kalendářního data (s. 25)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12800
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jednoduchý podmět – j. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz: Narazil jsem na větu „Bylo podáno dostatek informací“. Neměl by být správný tvar přísudku „byl podán“? Nebo mohu chápat „dostatek“ jako příslovce, a volit tak tvar přísudku s -o?
Klíčové slovo: dostatek
Odpověď: Výraz „dostatek“ (zde ve funkci podmětu) je jméno rodu mužského neživotného a tomuto tvaru musí odpovídat i přísudek, který se s podmětem shoduje. Proto je náležité pouze znění „Byl podán dostatek informací“. Pokud bychom chtěli zachovat tvar přísudku zakončený na -o, museli bychom podstatné jméno „dostatek“ nahradit příslovcem „dostatečně“ (Bylo podáno dostatečně informací) nebo do funkce podmětu dosadit podstatné jméno rodu středního (např. Bylo podáno dostatečné množství informací).
Poslední užití: 4.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 1.1 – Podmět je rodu mužského

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12777
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz: V rámci reklamního spotu jsme použili větu „Zachraňujeme svět od studené vody“. Klientka nás upozornila, že vazba „zachránit/zachraňovat od“ není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou „před“ (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?
Klíčové slovo: zachraňovat
Odpověď: Vazba „zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho“ se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu „zachránit od někoho/něčeho“ 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou „před“ je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu „zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím“. Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou „před“: „Zachraňujeme svět před studenou vodou“.
Poslední užití: 11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Zkratky a značky
Kategorie: Tituly
Stav:
#12674
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podoba titulu
Konkrétní dotaz: Jak psát zkratku titulu profesor, pokud je uvedena v certifikátu či diplomu? Bude se psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?
Klíčové slovo: profesor
Odpověď: Vědecko-pedagogický titul profesor se zapisuje zkratkou prof., psanou s malým počátečním písmenem a ukončenou tečkou. S malým počátečním písmenem tak budeme tuto zkratku psát, i pokud je uvedena v certifikátu či diplomu v rámci určení, komu je dané ocenění věnováno. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.
Zvažované varianty:
prof. Prof.
Poslední užití: 2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1.3 Zkratky vědecko-pedagogických titulů

ID související odpovědi: #5715

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12404
Užití:
0 0 0
Dotaz: Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz: Dcera dostala za úkol napsat zprávu. Napsala ji v budoucím čase, ovšem paní učitelka tvrdí, že zpráva musí být formulována v minulém čase, čas budoucí se prý používá pro oznámení. Opravdu je to tak?
Klíčové slovo: zpráva; oznámení
Odpověď: Současné vědecké příručky věnované stylistice explicitně neuvádějí u žánru zprávy, že nemůže být formulována v budoucím čase, ani to z výkladu nevyplývá, viz např. Současná stylistika (M. Čechová, M. Krčmová, E. Minářová, Praha 2008). Pouze následující výklad věnovaný oznámení, kde je uvedeno, že oznámení má „obdobné charakteristické rysy jako zpráva, ale seznamuje s událostí, která teprve proběhne“ (s. 265), nepřímo naznačuje, že se zpráva týká události, která již proběhla či probíhá. I to je však spíše otázka interpretace a pojetí, protože nelze za součást definice zprávy považovat výklad věnovaný oznámení. Pokud by informace o kategorii času byla zcela zásadní, považovali bychom za pravděpodobnější, že by byla uvedena přímo v odstavci věnovaném zprávě. Oba útvary se výrazně neliší, většinou jsou také uváděny vedle sebe jako zpravodajské útvary příbuzné, se stejnou či podobnou funkcí. Rozdíl mezi nimi je tedy podle našeho názoru minimální, a proto se v běžné jazykové praxi hranice mezi oběma útvary stírají a za zprávu se považují v běžné, např. publicistické, praxi i informace o události, která teprve proběhne, viz např. informace o plánovaných pracovních cestách ústavních činitelů apod. V souvislosti s tímto rozvolněním je třeba také upozornit na rozdíl mezi terminologickým a neterminologickým užitím slova zpráva (např. informace o plánovaných budoucích událostech jako jedna ze zpráv ve zpravodajském pořadu) a na tzv. tiskové zprávy, které právě pod označením zpráva přinášejí často i informace o událostech, které mají teprve proběhnout. Přestože jsme si vědomi, že ve školské praxi se rozlišování mezi oběma útvary dosud dodržuje, považujeme to spíše za formální záležitost danou lpěním na tradičním, formálním pojetí, které už však není příliš v souladu se současnou komunikační praxí. Vzhledem k minimálnímu rozdílu v obou útvarech bychom proto nepovažovali použití budoucího času za důvod, proč text nemůže být považován za zprávu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Současná stylistika. Čechová – Krčmová – Minářová. 2008. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12397
Užití:
1 1 0
Dotaz: Desetinné číslo
Konkrétní dotaz: Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar počítaného předmětu po desetinném čísle v následující větě? „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let/roku.“
Klíčové slovo: desetinné číslo; 0,5 roku
Odpověď: Tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba dané věty je tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 roku“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let.“ Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití: 6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12338
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Je přípustná vazba „účtovat o něčem“?
Klíčové slovo: účtovat
Odpověď: Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „účtovat“ vazbu „účtovat něco“, případně (expresivně) „účtovat s někým/něčím“. Vazba „účtovat o něčem“ se ve slovnících nevyskytuje, proto doporučujeme se jí ve spisovném projevu vyhnout.
Poslední užití: 8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.