Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak bych měla oslovit manažerku prodeje Mgr. Janu Novákovou?
Odpověď:
Oslovování se neřídí striktními pravidly, nicméně obecně se doporučuje oslovovat (vyšší) pracovní funkcí, pokud ji daná osoba vykonává, dále vysokoškolským titulem, pokud dotyčný či dotyčná žádnou (vyšší) funkci nezastává, a příjmením, pokud tato osoba nemá ani pracovní funkci, ani vysokoškolský titul. Za přijatelné považujeme též užít v oslovení název pracovní pozice. Ve vašem případě tak přicházejí v úvahu tři možnosti oslovení: vysokoškolským titulem (paní magistro), příjmením (paní Nováková), případně pracovní pozicí (paní manažerko).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Je možné použít v e-mailové komunikaci se zákazníkem rodné jméno, např. „Dobrý den, Josefe“, nebo je nutné použít příjmení, např. „Dobrý den, pane Nováku“? S kolegyní rozesíláme reklamní nabídky e-shopu a neshodneme se, které řešení je správné.
Odpověď:
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zákazníkem a e-shopem nejsou nikde stanovena, jedná se tak spíše o otázku konvence. V praxi se sice setkáváme s kombinací pozdravu „Dobrý den“ a oslovení rodným jménem (např. „Josefe“), avšak lze předpokládat, že k této méně formální kontaktové formuli budou příjemci textu zaujímat různorodé postoje, včetně těch negativních. Při jejím hodnocení může hrát roli například věk. Vzhledem k tomu, že je spojení pozdravu a rodného jména v češtině poměrně novým jazykovým prostředkem, budou ho starší uživatelé jazyka vnímat jako méně zdvořilý či nezdvořilý spíše než zástupci mladší generace. Při volbě kontaktové formule je třeba přihlédnout také k celkovému stylu e-mailu – pokud je formulován (velmi) formálně, oficiálně, jistě bude vhodnější zvolit oslovení příjmením („Dobrý den, pane Nováku“, či dokonce „Vážený pane Nováku“), avšak je-li jeho stylizace z hlediska vyjadřované formálnosti či oficiálnosti uvolněnější, může být oslovení rodným jménem považováno za přijatelné. Nicméně na hodnocení přijatelnosti mohou mít vliv i další faktory, a to nejen objektivní (zvolený komunikační kanál, věk ad.), ale i subjektivní (zkušenosti a očekávání adresáta, jeho aktuální nálada aj.).
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem při korektuře na větu: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a celkové zpracování.“ Nějak se mi to spojení pomocí spojky „a“ nelíbí, nemám tam raději napsat „a také“?
Odpověď:
Daná formulace je potenciálně interpretačně problematická, ať už obsahuje slovo „také“, či nikoliv. Není totiž zcela jasné, zda daný krok umožnil zlepšit (zkvalitnit, usnadnit apod.) celkové zpracování, nebo zda vůbec umožnil samotné celkové zpracování, které dříve nebylo možné, proveditelné. Druhou interpretaci však považujeme za velmi nepravděpodobnou, neboť pokud se manipulace s materiálem pouze zlepšuje, tj. nevyrábí se nový materiál apod., lze předpokládat, že již dříve došlo k nějakému jeho zpracování či využití. Z toho důvodu nepovažujeme za nutné formulaci upravovat, nicméně ani dodání slova „také“ nevylučujeme: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a také celkové zpracování.“ Pokud byste si přála sdělení zexplicitnit, můžete do něj doplnit vhodný infinitiv, např.: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a zkvalitnit celkové zpracování.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na internetu jsem narazila na zápis rodových variant s hvězdičkou: (hledáme) metodiky*čky. To je nějaký nový způsob genderově korektního psaní? Dříve se přece vypisovala označení pro muže a ženy přes lomítko: (hledáme) metodiky/metodičky.
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se používalo a nadále i používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: metodik/metodička, učitel/ka, odborný pracovník / odborná pracovnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se zezačátku objevoval především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, odtud se však postupně šíří jakožto jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka i do dalších textů. Motivace pro užití hvězdičky vchází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy (metodici/metodičky = buď metodici, nebo metodičky), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít formulaci „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“? Nemělo by tam být psáno spíše něco jako „zástupci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Zoo Brno jednali“, když spolu hovořili lidé?
Odpověď:
Formulace „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“ je zcela v pořádku, jedná se o metonymické vyjádření, s nímž se v praxi běžně setkáváme, viz „vláda jednala o vyhlášení nouzového stavu “, „Univerzita Karlova vydala prohlášení“, „město Třeboň schválilo rozpočet na další rok“ apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu na monografii o Karlu Gottovi odkazovat též pomocí spojení „Gottova monografie“?
Odpověď:
Spojení „Gottova monografie“ lze interpretovat dvěma způsoby. Za základní považujeme interpretaci, že se jedná o ‚monografii, jejímž autorem je (Karel) Gott‘. V určitém kontextu by však mohl přicházet v úvahu i význam ‚monografie o (Karlu) Gottovi‘, viz např. „Publikace o Karlu Gottovi nabízí deset studií od autorů z různých oborů. Gottova monografie tak představuje pestrou mozaiku pohledů na osobní život i kariéru tohoto zpěváka.“ Chcete-li se však vyhnout (potenciálním) interpretačním obtížím na straně příjemců textu, bylo by bezpečnější zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně vojenských hodností. Popisujeme život generála (v historických souvislostech) a nejsme si jisti, zda k dotyčnému můžeme odkazovat jakožto ke generálovi i v době, kdy ještě tuto hodnost neměl. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Při vytváření životopisných textů lze jistě referovat k osobám pomocí jejich hodností, titulů či funkcí. Podobně jako můžeme napsat či říci, že „paní profesorka Nováková se narodila v Neratovicích“, přestože v době příchodu na svět samozřejmě nemohla mít vědecko-pedagogický titul, můžeme používat označení generál i pro dobu, kdy daná osoba měla nižší hodnost. Neplatí to však bezvýjimečně, někdy je třeba vzít v potaz (větný) kontext. Kupříkladu formulace typu „v roce 1960 získal generál plukovnickou hodnost“ může být pro recipienty textu interpretačně problematická, a proto by bylo vhodné vyjádřit danou informaci jinak.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací; ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Poslední užití:
12.3.2025
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.