Dotaz:
Po číslovce tisíc
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „před dvěma tisíci let“, nebo „před dvěma tisíci lety“?
Klíčové slovo:
tisíc; dva tisíce let
Odpověď:
Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak spojení „před dvěma tisíci let“, tak „před dvěma tisíci lety“.
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Kamarádka byla požádána, aby ve své bakalářské práci nepoužívala formulace typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“, prý by měla v souladu s genderovou korektností uvádět i přechýlené podoby, tedy „v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“. Je to nutné? V textu je pak spousta takových výrazů (studentů/studentek, respondentů/respondentek...), když to čtu, není mi to vůbec příjemné.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Vyjádření typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“ je z jazykového hlediska zcela v pořádku, je v něm totiž užito tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum běžně užíváno. Zároveň se však rozšiřují i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského („v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné (ostatně tento aspekt sama tematizujete ve svém dotazu). Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. slovesná podstatná jména (namísto tvarů „studentů/studentek“ tvar „studujících“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V textu jsem se setkal se zápisem tvarů mužského a ženského rodu pomocí hvězdičky, např. „je na pisateli*ce“ či „jedni/y“. Jaký je váš názor na užívání hvězdičky?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „je na pisateli/pisatelce“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce uvádíme kategorie „žena“ a „muž“ a potřebujeme ještě nazvat nějak kategorii pro osoby, které se jako žena či muž neidentifikují (např. nebinární osoby). Jak máme tuto kategorii nazvat – „ostatní“ nebo třeba „různé“? Nebo je pro tuto kategorii v češtině etablovaný jiný výraz?
Odpověď:
V různých formulářích začíná být přidávána k dvojici možností „muž“ a „žena“ jako třetí možnost „jiné“. Tvar tohoto adjektiva se přitom může lišit v závislosti na formulaci otázky či názvu kategorie (např. je-li kategorie nazvána „genderová identita“, nabízí se užít tvar „jiná“).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu dotazníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je toto pořadí v pořádku? Běžně se setkávám s tvary mužského rodu na prvním místě.
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V praxi se při uvádění rodových variant obvykle používá na prvním místě tvar rodu mužského (spokojený/spokojená). Výhoda tohoto pořadí spočívá v tom, že nezřídka umožňuje zkrácený způsob zápisu (odpověděl/a, manažer/ka, ale pouze vědec/vědkyně). Opačné pořadí však není vyloučené, zvláště chceme-li zdůraznit zastoupení žen, obracet se v textu především na ženy apod. Pokud má autorka dotazníku takový či podobný záměr, nelze toto řešení odmítat.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Koriguji standardizovaný dotazník, u něhož respondent vybírá z předem daných odpovědí. Tyto odpovědi mají nevětný charakter, autorka přesto u jednotlivých odpovědí píše počáteční velké písmeno. Je to správně?
Klíčové slovo:
dotazník
Odpověď:
Pravopisnou úpravu dotazníku jazykové ani typografické příručky neřeší, nicméně je možné vyjít z obecných pravidel platících pro zápis výčtů, které mají ke grafické podobě standardizovaného dotazníku poměrně blízko. Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem. Domníváme se, že toto doporučení je vhodné aplikovat i pro případ nevětných odpovědí v dotazníku. Naopak větné položky bychom doporučovali začínat velkým počátečním písmenem a ukončovat tečkou. V rámci jednotlivých výčtů, pokud se v nich střídají položky povahy nevětné a větné, je přitom vhodné zápis sjednotit.
Poslední užití:
26.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail kolegům a kolegyním. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo:
ahoj; dobrý den
Odpověď:
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoduchou odpověď, do volby vhodné formy pozdravu, ale též oslovení se totiž promítají pragmatické faktory. Obecně lze říci, že čím je komunikace oficiálnější, formálnější, tím spíše se užívá zdvořilejší oslovení, a to i tehdy, když si s některými z adresátů tykáme. V takových případech bychom doporučili kontaktovou formuli „Vážené kolegyně, vážení kolegové“ nebo familiárnější „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“. V běžné, každodenní, méně oficiální a méně formální komunikaci s kolegy však považujeme za vhodný i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž není v současné e-mailové korespondenci nijak neobvyklý, a vyloučit samozřejmě nelze ani vámi zmiňovanou kombinaci pozdravů „Dobrý den / Ahoj“, přikláněli bychom se však raději k jejich spojení pomocí spojky „a“: „Dobrý den a ahoj“.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jaké oslovení bych měl zvolit v korespondenci s jazykovou poradnou? Velmi často používaný a poněkud familiární a neosobní pozdrav „Dobrý den“ byste jistě nedoporučili. Jak tedy – „Vážená poradno“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při písemném styku s jazykovou poradnou se nabízí zvolit neutrální kontaktovou formuli „Vážená paní, vážený pane“, konkrétnější formu oslovení „Vážené jazykovědkyně, vážení jazykovědci“ nebo třeba „Vážené pracovnice a (vážení) pracovníci jazykové poradny“ či neformálnější variantu „Vážená (jazyková) poradno“. V e-mailové komunikaci lze navíc použít i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž se v současnosti běžně užívá při komunikaci s neznámým, nekonkrétním adresátem. Stručně řečeno, pro navázání kontaktu s naší jazykovou poradnou žádnou speciální formulaci nepotřebujete.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější použít pozdrav „Dobrý den“, nebo adresáty oslovit v dopise informujícím o vánoční nabídce?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V dopisové korespondenci nadále doporučujeme užívat tradiční formu navázání kontaktu, tj. oslovení. (Naproti tomu v e-mailové komunikaci se běžně můžeme setkat s pozdravem, oslovením i jejich kombinací, všechny tyto typy kontaktových formulí jsou většinově považovány za zdvořilé.)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posíláme dopisy do firem, ale konkrétní adresáty neznáme. Můžeme použít pozdrav „Dobrý den“? Nebo by bylo lepší oslovení „Vážení představitelé firmy“? Ale co když si dopis přečte někdo, kdo není v jejím vedení? Co třeba „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V této situaci jistě můžete zvolit neutrální oslovení „Vážená paní, vážený pane“, chcete-li však být konkrétnější, doporučujeme oslovení typu „Vážené zástupkyně a vážení zástupci firmy“. Pozdrav „Dobrý den“ se sice užívá při kontaktu s neznámým či nekonkrétním adresátem, ale v e-mailové korespondenci. V dopise je vhodné nadále užívat oslovení.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu použít místo oslovení pozdrav „dobrý den“, když píšu méně oficiální e-mail?
Odpověď:
Z článku H. Mžourkové a K. Dvořákové „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, jenž vyšel v roce 2023 v časopisu Slovo a slovesnost, vyplývá, že samotný pozdrav se užívá jednak při komunikaci s neznámým adresátem, jednak v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Vaše řešení je tedy zcela v pořádku.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když píšu e-maily, začínám je oslovením (Vážený pane Nováku; Vážený pane inženýre). Většina e-mailů, co dostávám, však začíná pozdravem „Dobrý den“. Tak teď nevím – nedělám to špatně?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Oslovení adresáta e-mailu je naprosto v pořádku, nedopouštíte se žádného prohřešku. V oficiální e-mailové komunikaci se však vedle tradiční formy oslovení (např. Vážený pane Nováku) užívá i spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé. Samotný pozdrav pak nachází uplatnění zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Je chyba začínat e-mailovou korespondenci spojením pozdravu a jména, např. „Dobrý den, Aleno“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V tomto případě je namístě mluvit spíše o (ne)vhodnosti užití než o chybě. Ačkoliv se můžeme s kombinací pozdravu a rodného jména v e-mailech setkat stále častěji (pravděpodobně vlivem angličtiny), tato kontaktová formule může působit na některé adresáty nezdvořile. V oficiální, formální komunikaci proto považujeme za vhodnější použít kombinaci pozdravu s oslovením ve formě příjmení (Dobrý den, paní Nováková) či samotné oslovení (Vážená paní Nováková).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
V dopisech se setkávám s pozdravem „Dobrý den“, ale v šedesátých letech jsme se učili, že se dopis začíná oslovením, např. „Vážený pane“. Je dnes pozdrav na začátku dopisu normální?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
I když se lze setkat s pozdravem na začátku dopisu stále častěji (patrně vlivem e-mailové komunikace), hodnotíme takové užití jako méně formální. V oficiální komunikaci je nadále vhodné použít oslovení, např. „Vážený pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Lze v dopise nebo v e-mailu používat pozdrav, nebo je vhodnější adresáta či adresáty oslovit?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Objevuje se i samotný pozdrav bez oslovení, zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití:
16.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se vedle tradičního oslovení (Vážený pane Nováku) běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku). Obě tyto kontaktové formule jsou většinově vnímány jako zdvořilé a vhodné pro oficiální komunikaci. Zároveň však platí, že čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“.
Poslední užití:
13.9.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití:
12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití:
17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: