Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace textu] -> [Informace o textu].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/36, položky: 1-20/702
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13554
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Posílám e-mail kolegům a kolegyním. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo: ahoj; dobrý den
Odpověď: Na tuto otázku nelze poskytnout jednoduchou odpověď, do volby vhodné formy pozdravu, ale též oslovení se totiž promítají pragmatické faktory. Obecně lze říci, že čím je komunikace oficiálnější, formálnější, tím spíše se užívá zdvořilejší oslovení, a to i tehdy, když si s některými z adresátů tykáme. V takových případech bychom doporučili kontaktovou formuli „Vážené kolegyně, vážení kolegové“ nebo familiárnější „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“. V běžné, každodenní, méně oficiální a méně formální komunikaci s kolegy však považujeme za vhodný i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž není v současné e-mailové korespondenci nijak neobvyklý, a vyloučit samozřejmě nelze ani vámi zmiňovanou kombinaci pozdravů „Dobrý den / Ahoj“, přikláněli bychom se však raději k jejich spojení pomocí spojky „a“: „Dobrý den a ahoj“.
Poslední užití: 26.8.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13542
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Je vhodnější použít pozdrav „Dobrý den“, nebo adresáty oslovit v dopise informujícím o vánoční nabídce?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: V dopisové korespondenci nadále doporučujeme užívat tradiční formu navázání kontaktu, tj. oslovení. (Naproti tomu v e-mailové komunikaci se běžně můžeme setkat s pozdravem, oslovením i jejich kombinací, všechny tyto typy kontaktových formulí jsou většinově považovány za zdvořilé.)
Poslední užití: 15.11.2017
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13541
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Posíláme dopisy do firem, ale konkrétní adresáty neznáme. Můžeme použít pozdrav „Dobrý den“? Nebo by bylo lepší oslovení „Vážení představitelé firmy“? Ale co když si dopis přečte někdo, kdo není v jejím vedení? Co třeba „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: V této situaci jistě můžete zvolit neutrální oslovení „Vážená paní, vážený pane“, chcete-li však být konkrétnější, doporučujeme oslovení typu „Vážené zástupkyně a vážení zástupci firmy“. Pozdrav „Dobrý den“ se sice užívá při kontaktu s neznámým či nekonkrétním adresátem, ale v e-mailové korespondenci. V dopise je vhodné nadále užívat oslovení.
Poslední užití: 28.2.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13534
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Mohu použít místo oslovení pozdrav „dobrý den“, když píšu méně oficiální e-mail?
Odpověď: Z článku H. Mžourkové a K. Dvořákové „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, jenž vyšel v roce 2023 v časopisu Slovo a slovesnost, vyplývá, že samotný pozdrav se užívá jednak při komunikaci s neznámým adresátem, jednak v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Vaše řešení je tedy zcela v pořádku.
Poslední užití: 2.6.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13533
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Když píšu e-maily, začínám je oslovením (Vážený pane Nováku; Vážený pane inženýre). Většina e-mailů, co dostávám, však začíná pozdravem „Dobrý den“. Tak teď nevím – nedělám to špatně?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Oslovení adresáta e-mailu je naprosto v pořádku, nedopouštíte se žádného prohřešku. V oficiální e-mailové komunikaci se však vedle tradiční formy oslovení (např. Vážený pane Nováku) užívá i spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé. Samotný pozdrav pak nachází uplatnění zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy).
Poslední užití: 10.11.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13532
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Je chyba začínat e-mailovou korespondenci spojením pozdravu a jména, např. „Dobrý den, Aleno“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: V tomto případě je namístě mluvit spíše o (ne)vhodnosti užití než o chybě. Ačkoliv se můžeme s kombinací pozdravu a rodného jména v e-mailech setkat stále častěji (pravděpodobně vlivem angličtiny), tato kontaktová formule může působit na některé adresáty nezdvořile. V oficiální, formální komunikaci proto považujeme za vhodnější použít kombinaci pozdravu s oslovením ve formě příjmení (Dobrý den, paní Nováková) či samotné oslovení (Vážená paní Nováková).
Poslední užití: 10.2.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13531
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: V dopisech se setkávám s pozdravem „Dobrý den“, ale v šedesátých letech jsme se učili, že se dopis začíná oslovením, např. „Vážený pane“. Je dnes pozdrav na začátku dopisu normální?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: I když se lze setkat s pozdravem na začátku dopisu stále častěji (patrně vlivem e-mailové komunikace), hodnotíme takové užití jako méně formální. V oficiální komunikaci je nadále vhodné použít oslovení, např. „Vážený pane Nováku“.
Poslední užití: 23.11.2018
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13530
Užití:
4 4 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Lze v dopise nebo v e-mailu používat pozdrav, nebo je vhodnější adresáta či adresáty oslovit?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Objevuje se i samotný pozdrav bez oslovení, zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití: 16.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Oslovení a závěrečný pozdrav

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13529
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: V současné e-mailové komunikaci se vedle tradičního oslovení (Vážený pane Nováku) běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku). Obě tyto kontaktové formule jsou většinově vnímány jako zdvořilé a vhodné pro oficiální komunikaci. Zároveň však platí, že čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“.
Poslední užití: 13.9.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13528
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití: 12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13524
Užití:
2 2 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití: 17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13523
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití: 5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13522
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy „Dobrý den, pane Nováku“, nebo musím použít oslovení „Vážený pane Nováku“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu „dobrý den“ s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití: 14.3.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13517
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Pro potřeby naší firmy vytváříme slovník genderově neutrálních pojmenování osob. Například slovo pracovník nahrazujeme slovem pracující, u některých pojmenování však nevíme, jak genderově neutrální podobu utvořit. Jak bychom měli nazývat třeba zaměstnance?
Klíčové slovo: genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď: Pro některá pojmenování osob lze použít zpodstatnělá přídavná jména jako pracující či vedoucí. Nutno ovšem dodat, že jako tzv. genderově neutrální mohou fungovat jen v některých tvarech (srov. 1. p., č. j., r. muž. i žen.: vedoucí, ale 2. p., č. j., r. muž.: vedoucího vs. 2. p., č. j., r. žen.: vedoucí). V případě slova zaměstnanec přichází v úvahu opis, např. zaměstnaná osoba.
Poslední užití: 18.4.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13513
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Píšu dopis a nejsem si jistá, zda mám nejprve oslovit ženu (Evo a Adame), nebo muže (Adame a Evo). Můžete mi poradit?
Odpověď: Z jazykového hlediska jsou obě varianty přijatelné, nicméně při oslovování bývají tradičně na prvním místě uváděny ženy (Vážené paní, vážení pánové; Vážené dámy, vážení pánové apod.), a proto bychom se přiklonili k variantě „Evo a Adame“.
Poslední užití: 29.1.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz: Firma, která pro nás připravuje cedulky na dveře, navrhla následující zápis jména a vysokoškolského titulu: „Jana Nováková, Mgr.“ Já jsem ale zvyklá, že se píše buď „Mgr. Jana Nováková“ nebo „Nováková Jana, Mgr.“ Co je správně?
Klíčové slovo: Mgr.
Odpověď: Na různých vizitkách, cedulkách apod. se akademické tituly běžně uvádějí před rodným jménem a příjmením, doporučujeme proto zvolit variantu „Mgr. Jana Nováková“. Jiná řešení sice nelze považovat za nesprávná, ale jsou značně neobvyklá. S magisterským titulem umístěným až za rodným jménem a příjmením a po čárce se můžeme setkat např. v různých seznamech.
Poslední užití: 23.4.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13491
Užití:
1 1 0
Dotaz: Desetinné číslo
Konkrétní dotaz: Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo: desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď: Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů 8,5 milionu
Poslední užití: 9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13470
Užití:
1 1 0
Dotaz: Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz: Kam se v odvolání umisťuje místo a datum odeslání?
Klíčové slovo: odvolací údaje; místo a datum
Odpověď: Místo a datum odeslání se umisťují na samostatný řádek mezi adresy a předmět odvolání. Mohou být umístěny jak vlevo, tak vpravo.
Poslední užití: 22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48); Příloha C (s. 64–65)
Jazykový zdroj: Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 3.7.3 Odvolání (s. 130)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13469
Užití:
1 1 0
Dotaz: Poštovní adresa
Konkrétní dotaz: Pokud píšu odvolání na soud, kde bude umístěna adresa odesilatele a kde bude adresa soudu?
Klíčové slovo: adresa; odesilatel; umístění; odvolání
Odpověď: V odvolání se stejně jako v ostatních dopisech občanů právnickým osobám umisťují obě adresy nahoru od levé svislice. Na prvním místě stojí adresa odesilatele, pod adresou odesilatele se uvádí adresa adresáta.
Poslední užití: 22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům (s. 54)
Jazykový zdroj: Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 3.7.3 Odvolání (s. 130)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#13427
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence předložek
Konkrétní dotaz: Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo: o svátek; o svátku
Odpověď: Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití: 15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.