Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem dopis, v němž bylo užito oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“. Je to v pořádku? Proč tam nejsou příznivci a příznivkyně nebo sympatizanti a sympatizantky?
Odpověď:
V oslovení se pro označení adresátů a adresátek běžně používá analogických forem, založených na významové souřadnosti a signalizujících ekvivalentní vztah k oslovovaným. Některá pojmenování osob užívaná při oslovování mají tentýž slovotvorný základ, např. „Vážené kolegyně, vážení kolegové“, „Milí čtenáři a milé čtenářky“, jiná nikoliv: „Vážené dámy, vážení pánové“, „Milé sestry, milí bratři“ apod. V oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“ jsou však zvolena pojmenování o různých slovotvorných základech, přestože od slova příznivec lze snadno utvořit přechýlenou podobu – její absence, respektive nahrazení této přechýlené podoby významově blízkým slovem tak na sebe může strhávat zbytečnou, nežádoucí pozornost. (Podobně můžeme samozřejmě uvažovat i o dvojici sympatizant–sympatizantka.) Část uživatelů češtiny tedy může hodnotit kombinaci výrazů příznivci a sympatizantky negativně, zatímco jiná část uživatelů češtiny může vzhledem k významové blízkosti slov příznivec a sympatizant (stejně jako jejich přechýlených podob příznivkyně a sympatizantka) považovat tuto kombinaci za přijatelnou. Jako problematická se nám jeví též volba různých přívlastků (milí vs. vážené), která může vést k úvahám o společenském postavení adresátů a adresátek a o (nerovném) vztahu či přístupu pisatele k nim. Otázkou tak zůstává, co vedlo tvůrce dopisu k dané formě oslovení – zda bylo jeho záměrem signalizovat nějaké rozdíly mezi adresáty a adresátkami, zda se ve snaze o jazykově pestré vyjádření chtěl vyhnout opakování slovotvorných základů či chtěl oslovení nějak ozvláštnit.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „v Karlíně“, nebo „na Karlíně“? Často slýchám spojení s předložkou „na“, ale docela mi to vadí.
Klíčové slovo:
na Karlíně; v Karlíně
Odpověď:
Faktem je, že předložka „na“ se v současné době dosti prosazuje na úkor předložky „v“. Ve spojení s městskou částí „Karlín“ však ve spisovných textech stále významně převažuje předložka „v“: v korpusu SYN v12 nalezneme 16 211 dokladů spojení „v Karlíně“ oproti pouhým 42 dokladům spojení „na Karlíně“. Doporučujeme proto užívat spojení s předložkou „v“.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo odmítá uvádět na průkazkách přechýlené podoby názvů povolání „soudní tlumočnice“ a „soudní překladatelka“, máme tam tedy napsáno např. „Jana Nováková, soudní tlumočník“. Naopak na razítkách podle nařízení ministerstva zmíněné přechýlené podoby jsou. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
tlumočnice; překladatelka
Odpověď:
Obecné doporučení zní následovně: Zastává-li určitou funkci či pracovní pozici žena (a vyjadřujeme-li se o konkrétní ženě), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu. V souladu s tím bychom se přikláněli k pojmenování v ženském rodě – soudní tlumočnice, soudní překladatelka. Nicméně je možné, že existuje nějaký (vnitřní) předpis, který užívání nepřechýlených pojmenování na průkazkách upravuje (podobně jako je tomu dle vašeho vyjádření v případě razítek).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi přechýlená podoba „pedagožka“. Mohu používat označení „pedagog“, i když mluvím o ženě?
Klíčové slovo:
pedagožka
Odpověď:
Postoje ke konkrétním přechýleným podobám (ostatně jako k jiným jazykovým prostředkům) mohou být samozřejmě subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je vhodnější užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „pedagožka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný akcionář“, přechýlená podoba „jediná akcionářka“ mě tahá za uši. Mohu používat spojení „jediný akcionář“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
akcinonářka
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná akcionářka“.
Dotaz:
Po číslovce tisíc
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „před dvěma tisíci let“, nebo „před dvěma tisíci lety“?
Klíčové slovo:
tisíc; dva tisíce let
Odpověď:
Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak spojení „před dvěma tisíci let“, tak „před dvěma tisíci lety“.
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Kamarádka byla požádána, aby ve své bakalářské práci nepoužívala formulace typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“, prý by měla v souladu s genderovou korektností uvádět i přechýlené podoby, tedy „v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“. Je to nutné? V textu je pak spousta takových výrazů (studentů/studentek, respondentů/respondentek...), když to čtu, není mi to vůbec příjemné.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Vyjádření typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“ je z jazykového hlediska zcela v pořádku, je v něm totiž užito tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum běžně užíváno. Zároveň se však rozšiřují i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského („v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné (ostatně tento aspekt sama tematizujete ve svém dotazu). Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. slovesná podstatná jména (namísto tvarů „studentů/studentek“ tvar „studujících“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu sebepoznávacího deníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je třeba toto pořadí zachovat i u jiných tvarů (např. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), nebo mohu pořadí obrátit, abych zkrátila zápis (např. Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?)?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Pokud je nejprve uveden tvar v rodě ženském a po lomítku následuje tvar v rodě mužském, doporučujeme vám v rámci jednoho textu použít pro zápis rodových variant pomocí lomítka jednotné řešení, tzn. zachovat dané pořadí i u dalších tvarů (tj. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), přestože to může text prodloužit.
Zvažované varianty:
Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?
Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V textu jsem se setkal se zápisem tvarů mužského a ženského rodu pomocí hvězdičky, např. „je na pisateli*ce“ či „jedni*y“. Jaký je váš názor na užívání hvězdičky?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „je na pisateli/pisatelce“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Poslední užití:
7.2.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.