Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz k následující formulaci: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Je srozumitelná? Nemělo by v ní být užito ještě slovo „následně“ – „... od terénní pečovatelky a následně dělnice...“?
Odpověď:
Původní formulaci lze interpretovat dvěma způsoby: 1. Slučovací spojka „a“, spojující dva názvy povolání po předložce „od“, může naznačovat, že Petra na počátku své pracovní kariéry vykonávala dvě povolání současně, pracovala tedy jako pečovatelka a zároveň jako dělnice. 2. Vzhledem k výčtu několika povolání může spojka „a“ sloužit jako prostředek pro vyjádření následnosti, Petra tedy byla nejdříve pečovatelkou a poté dělnicí. (Pro první i druhou interpretaci pak platí, že dále k souběhu povolání nedocházelo, Petra pracovala až později jako telefonní manipulantka a ještě později jako pracovnice bižuterie.) Pokud vložíte do formulace slovo „následně“, popsanou víceznačnost tím odstraníte, bude zcela jasné, že se Petra věnovala vyjmenovaným povoláním postupně: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a následně dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Nad rámec vašeho dotazu však dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodnější pomocí předložky „přes“ připojit již druhou jmenovanou pracovní pozici. Za smysluplnější totiž považujeme uvést první pracovní pozici po předložce "od", další pozice vyjmenovat po předložce "přes" a poslední z nich připojit pomocí předložky "po". Dále navrhujeme použít pro poslední pracovní pozici bezpředložkové spojení „pracovnici jablonecké bižuterie“. V případě přijetí našich návrhů by měla daná formulace tuto podobu: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“ Domníváme se, že toto vyjádření vyvolává představu chronologického výčtu povolání silněji než původní formulace – jediná pracovní pozice po předložce „od“ signalizuje, že se jedná o první povolání, předložka „přes“ naznačuje, že následovalo několik dalších, a spojení „až po“ uvozuje poslední povolání. Nicméně pokud byste chtěla být zcela explicitní, bylo by možné výraz „následně“ (ale třeba i „poté“, „později“ apod.) použít i v námi navrhované variantě: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a následně telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak bych měla oslovit manažerku prodeje Mgr. Janu Novákovou?
Odpověď:
Oslovování se neřídí striktními pravidly, nicméně obecně se doporučuje oslovovat (vyšší) pracovní funkcí, pokud ji daná osoba vykonává, dále vysokoškolským titulem, pokud dotyčný či dotyčná žádnou (vyšší) funkci nezastává, a příjmením, pokud tato osoba nemá ani pracovní funkci, ani vysokoškolský titul. Za přijatelné považujeme též užít v oslovení název pracovní pozice. Ve vašem případě tak přicházejí v úvahu tři možnosti oslovení: vysokoškolským titulem (paní magistro), příjmením (paní Nováková), případně pracovní pozicí (paní manažerko).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Je možné použít v e-mailové komunikaci se zákazníkem rodné jméno, např. „Dobrý den, Josefe“, nebo je nutné použít příjmení, např. „Dobrý den, pane Nováku“? S kolegyní rozesíláme reklamní nabídky e-shopu a neshodneme se, které řešení je správné.
Odpověď:
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zákazníkem a e-shopem nejsou nikde stanovena, jedná se tak spíše o otázku konvence. V praxi se sice setkáváme s kombinací pozdravu „Dobrý den“ a oslovení rodným jménem (např. „Josefe“), avšak lze předpokládat, že k této méně formální kontaktové formuli budou příjemci textu zaujímat různorodé postoje, včetně těch negativních. Při jejím hodnocení může hrát roli například věk. Vzhledem k tomu, že je spojení pozdravu a rodného jména v češtině poměrně novým jazykovým prostředkem, budou ho starší uživatelé jazyka vnímat jako méně zdvořilý či nezdvořilý spíše než zástupci mladší generace. Při volbě kontaktové formule je třeba přihlédnout také k celkovému stylu e-mailu – pokud je formulován (velmi) formálně, oficiálně, jistě bude vhodnější zvolit oslovení příjmením („Dobrý den, pane Nováku“, či dokonce „Vážený pane Nováku“), avšak je-li jeho stylizace z hlediska vyjadřované formálnosti či oficiálnosti uvolněnější, může být oslovení rodným jménem považováno za přijatelné. Nicméně na hodnocení přijatelnosti mohou mít vliv i další faktory, a to nejen objektivní (zvolený komunikační kanál, věk ad.), ale i subjektivní (zkušenosti a očekávání adresáta, jeho aktuální nálada aj.).
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem při korektuře na větu: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a celkové zpracování.“ Nějak se mi to spojení pomocí spojky „a“ nelíbí, nemám tam raději napsat „a také“?
Odpověď:
Daná formulace je potenciálně interpretačně problematická, ať už obsahuje slovo „také“, či nikoliv. Není totiž zcela jasné, zda daný krok umožnil zlepšit (zkvalitnit, usnadnit apod.) celkové zpracování, nebo zda vůbec umožnil samotné celkové zpracování, které dříve nebylo možné, proveditelné. Druhou interpretaci však považujeme za velmi nepravděpodobnou, neboť pokud se manipulace s materiálem pouze zlepšuje, tj. nevyrábí se nový materiál apod., lze předpokládat, že již dříve došlo k nějakému jeho zpracování či využití. Z toho důvodu nepovažujeme za nutné formulaci upravovat, nicméně ani dodání slova „také“ nevylučujeme: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a také celkové zpracování.“ Pokud byste si přála sdělení zexplicitnit, můžete do něj doplnit vhodný infinitiv, např.: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a zkvalitnit celkové zpracování.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo „ani I“
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.