Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Pochází slovo holt z němčiny, nebo se jedná o slovo domácí?
Klíčové slovo:
holt
Odpověď:
Slovo holt (‚zkrátka a dobře, inu, tedy, ovšem‘) bylo přejato z německého halt (‚inu, zrovna‘), které pochází ze středohornoněmeckého, respektive starohornoněmeckého halt (‚víc, spíš‘), jehož původ není jasný.
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je slovo barva přejaté, nebo domácí?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Slovo barva (též v podobě barba) se vyskytovalo již ve staré češtině ve 14. století. Jedná se však o výpůjčku ze středohornoněmeckého varwe, případně ze starohornoněmeckého far(a)wa (dnes Farbe).
Poslední užití:
9.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo nosorožec? Souvisí s nosem, nebo se slovesem nosit (protože dané zvíře nosí roh)?
Klíčové slovo:
nosorožec
Odpověď:
Nosorožec vznikl podle Českého etymologického slovníku jako kalk podle německého Nashorn (Nase = nos; Horn = roh). Německý výraz pro nosorožce patrně vznikl rovněž jako kalk, a to z latinského rhīnocerus, které pochází z řeckého rhīnókerōs (rhīs = nos; kéras = roh).
Poslední užití:
31.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám problém se slovem, které se několikrát objevuje v nově formulovaných stanovách společenství vlastníků. Jde o slovo neusnášeníschopný. Považuji to za logický nesmysl, protože to je vlastně shromáždění schopné neusnášení. Vstávají mi vlasy hrůzou, považuji to za logický nesmysl. Jsem přesvědčený, že takové slovo do spisovné češtiny nepatří. Se slovem usnášeníschopný problém nemám.
Klíčové slovo:
neusnášeníschopný
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že slovo neusnášeníschopný je problematické, souhlasíme i s argumenty, které uvádíte. Slova nelze tvořit mechanicky, nápodobou jiných výrazů, v tomto případě navíc poněkud nelogickou nápodobou. Přídavné jméno usnášeníschopný se užívá poměrně běžně a je zachyceno v IJP. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: schopný usnášení – usnášeníschopný (podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence). Pokud potřebujeme vyjádřit zápor, vycházíme z dvouslovného základního vyjádření, např. neschopný práce = práceneschopný. Slovo neusnášeníschopný tedy odpovídá vyjádření schopný neusnášení. Záporka by však v tomto případě měla být u přídavného jména schopný (neschopný). Výsledné spřažené adjektivum by tedy bylo usnášeníneschopný. Za vhodnější však považujeme víceslovné vyjádření shromáždění není schopné usnášení, popř. je nezpůsobilé usnášení.
Poslední užití:
13.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Studentka použila v práci výraz kolemseperoucí, utvořený podle slova kolemjdoucí. V IJP jsem takovou spřežku nenašla. Jaký máte názor na vhodnost?
Klíčové slovo:
kolem se peroucí
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná. Zatímco výraz kolemjdoucí se užívá běžně a je zachycen už v SSJČ, v tomto případě jde o příležitostně vytvořený výraz. Vhodnost jeho užití se váže na kontext, v němž je slovo užito. V určitém typu textu (např. beletristickém) může sloužit k oživení, ale v běžných spisovných textech doporučujeme volit psaní zvlášť: kolem se peroucí (lidé), popř. slovosled (lidé) peroucí se kolem.
Zvažované varianty:
kolemseperoucí
kolem se peroucí
Poslední užití:
19.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.