Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Při korektuře edukačního programu jsem narazila na otázku na určení vedlejší věty a nevím si rady. Souvětí zní: „Jaký přišel, takový odešel.“ Jaká vedlejší věta je v tomto souvětí obsažena?
Klíčové slovo:
jaký – takový
Odpověď:
Řešení není jednoznačné, protože pojetí mluvnic se různí. V první řadě je třeba vyloučit vedlejší větu přísudkovou: ta rozvíjí jmennou část přísudku jmenného se sponou a sponové sloveso zůstává v hlavní větě, např. „Není takový, jaký byl před lety“. V souvětí „Jaký přišel, takový odešel“ však sponové sloveso není, oba přísudky jsou v tomto souvětí slovesné. Když si zájmena jaký a takový nahradíme jakýmkoli přídavným jménem (např. „Přišel oblečený, odešel oblečený“) a to se pokusíme určit jako větný člen, dojdeme k závěru, že se jedná o tzv. průvodní okolnost – tento typ příslovečného určení se ve školské praxi řadí pod příslovečné určení způsobu (tzv. v širším smyslu). Pokud se tedy jedná o text určený pro školskou praxi, určila by se vedlejší věta jako vedlejší věta způsobová, ve vysokoškolské praxi by se jednalo o vedlejší větu průvodních okolností. Druhým možným řešením je určit vedlejší větu jako doplňkovou. Sémanticky jsou obě pojetí srovnatelná, liší se však formálně tím, že doplněk jako větný člen reflektuje shodu jmen (on–jaký). Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, však nevíme, jak se k tomuto problému staví současná školská praxe, a proto tazatelům doporučujeme, aby se s dotazy týkajícími se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, obraceli na Asociace češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá volbou přivlastňovacího zájmena „vaší“ ve větě „Musíte jej přijmout za svůj coby přirozenou součást vaší existence“. Nemělo by zde stát spíš „své existence“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Při volbě zvratného přivlastňovacího zájmena je nutné zvážit, zda je daná věc přivlastňována podmětu, či nikoli. Ve větě „Musíte jej přijmout za svůj coby přirozenou součást své existence“ je podmětem nevyjádřené vy, jemuž je i přivlastněn výraz existence. Měli bychom zde tedy zvolit zvratné přivlastňovací zájmeno své.
Zvažované varianty:
Musíte jej přijmout za svůj coby přirozenou součást vaší existence.
Musíte jej přijmout za svůj coby přirozenou součást své existence.
Poslední užití:
20.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
V Internetové jazykové příručce jsem si přečetla, že když se k podmětu vztahují dva shodné přívlastky (např. Česká a německá strana), můžeme shodu řídit jednak podle rodu samotného podstatného jména v podmětu (tedy strana) a jednak podle pravidel několikanásobného podmětu, ač je zde jeden z podmětů vynechán a je zastoupen pouze shodným přívlastkem (tedy Česká a německá strana rozhodla nebo rozhodly o něčem). Když mám tedy spojení První a druhý armádní sbor tvořený divizemi, můžu uplatnit to samé pravidlo a psát buď „tvořený divizemi“, nebo „tvořené divizemi“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek
Odpověď:
Takové případy většinou jazykové příručky neprobírají, ale je možné je řešit analogicky k řešení takových vět, jakou uvádíte výše, tedy takových, v nichž je několikanásobný podmět tvořen stejnými podstatnými jmény rozvitými jinými přívlastky, kdy se obvykle první podstatné jméno vypouští (Česká a německá strana rozhodly/rozhodla o něčem). V tomto případě tedy opět máte na výběr, zda shodu řídit rody několikanásobného podmětu (První a druhý armádní sbor tvořené divizemi), nebo rodem podstatného jména v podmětu (První a druhý armádní sbor tvořený divizemi). V obou případech chápeme tvar množného čísla jako tvar základní.
Zvažované varianty:
První a druhý armádní sbor tvořené divizemi
První a druhý armádní sbor tvořený divizemi
Poslední užití:
3.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným Podmět předchází přísudku – oddíl 4, Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, když vidím někde ve formuláři napsáno „zadejte váš e-mail“. Myslím si správně, že by zde mělo stát „zadejte svůj e-mail“?
Klíčové slovo:
váš versus svůj
Odpověď:
Ano, v tomto případě by ve větě mělo stát zvratné přivlastňovací zájmeno svůj, protože výraz „e-mail“ je přivlastňován nevyjádřenému podmětu „vy“.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Mám tady před sebou článek, který pojednává o nějakých holkách, které se sešly a dělaly nějaký sport, hledaly pak jinou alternativu. A v následujícím řádku je pak přímá řeč: „Na mistrovství jsme zjistily, že to snad nějak půjde.“ Když je z kontextu jasné, že jde o dívky, má být v přísudku tvrdé y, že ano?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
U nevyjádřeného podmětu vždy záleží na kontextu. Pokud je z něj patrné, že se jedná o ženy, napíšeme v příčestí v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
10.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „k narozeninám“ ve větě „Přinesli dárek k narozeninám“?
Klíčové slovo:
přívlastek versus příslovečné určení
Odpověď:
V tomto případě se jedná o sporný větný člen. Spojení „k narozeninám“ je možné hodnotit buď jako přívlastek neshodný k předmětu dárek (jaký dárek – dárek k narozeninám), nebo jako příslovečné určení účelu závislé na přísudku přinesli. Pro první možnost hovoří především slovosled věty a skutečnost, že spojení můžeme přeformulovat do spojení shodného přívlastku a výrazu dárek (tj. dárek k narozeninám – narozeninový dárek). Druhá možnost se však vyloučit nedá (můžeme se zeptat, za jakým účelem přinesli dárek – k narozeninám). Obojí řešení tedy považujeme za možné.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je infinitiv začít ve větě „Rozhodli se začít“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Infinitiv začít je v této větě předmět závislý na přísudku rozhodli se.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Dělal spoustu chyb“. Jak v ní určím větné členy?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Výraz dělal je ve větě jednoduchý slovesný přísudek, „spoustu“ je předmět, který tento přísudek řídí. Výraz „chyb“ je pak přívlastek neshodný.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je výraz obchodních ve větě „Při splnění obchodních podmínek se k nám můžete přidat“?
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Jedná se o přívlastek shodný vážící se k přívlastku neshodnému „podmínek“, který je závislý na příslovečném určení podmínky „při splnění“.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký je větněčlenský rozbor věty „I přes počáteční potíže byla nejlepší“?
Klíčové slovo:
větný rozbor
Odpověď:
Ve větě „I přes počáteční potíže byla nejlepší“ je nevyjádřený podmět „ona“, přísudkem je spojení „byla nejlepší“ (jedná se o přísudek jmenný se sponou). „I přes potíže“ se určuje jako příslovečné určení přípustky (ve školské praxi někdy jako příslovečné určení způsobu v širokém smyslu). Výraz počáteční je přívlastek shodný navázaný na výrazu potíže z příslovečného určení.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.