Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmeny ve větě „Začněte si spořit na své/vaše sny“. Jaké zájmeno mám použít?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „vy“ a „sny“ patří podmětu. Náležitá podoba věty je tedy „Začněte si spořit na své sny“.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít ve větě „Splňte si svá/vaše přání“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „vy“ a „přání“ patří podmětu. Náležitá podoba věty je tedy „Splňte si svá přání“.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké zájmeno použít ve spojení „ohodnocení mé/své práce“. Poradíte?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Bez zapojení do větného kontextu nelze správnost užití zájmen posoudit. Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratného zájmena „svůj“. Záleží tedy na tom, kdo je ve větě podmětem. Zvratné přivlastňovací zájmeno použijeme v případě, že podmětem věty je zájmeno „já“, kupř. „Jsem spokojen s ohodnocením své práce“ – já jsem spokojen a práce je moje. Naopak ve větě „Vedoucí se ujal ohodnocení mé práce“ je však třeba užít zájmeno nezvratné, protože i když je práce stále moje, podmětem věty je „vedoucí“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s tvarem zájmena ve větě „Odpovím po svém/mém návratu“.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujete-li podmětu, je třeba užít zvratné zájmeno „svůj“. Podmětem věty je nevyjádřené zájmeno „já“ a „návrat“ je „můj“. Náležitá podoba je tedy „Odpovím po svém návratu“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Vytvořila jsem větu, ale nejsem si jistá, jestli jsem použila správné zájmeno. Věta zní takto: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat vašich cílů.“ Jde mi o to zájmeno „vašich“.
Klíčové slovo:
jejich
Odpověď:
Zájmeno „vašich“ zde skutečně není užito správně. Výraz „cíle“ se vztahuje k „podnikatelům“ z první části hlavní věty, nikoli k zájmenu „vy“ z vedlejší věty vložené. Namístě je proto přivlastňovací zájmeno „jejich“: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat jejich cílů.“ Případně můžete přivlastňovací zájmeno zcela vypustit, nedorozumění zde nehrozí: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat cílů.“
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Volám přímo z vyučování. Probíráme s žáky příslovečná určení a narazili jsme na větu „Voda mu sahala po kolena“. Spojení „po kolena“ bych osobně určila jako příslovečné určení míry, ale nešlo by to pojmout také jako příslovečné určení místa? Někteří žáci to tak určili a mně to dává smysl: Voda mu sahala kam? Po kolena.
Klíčové slovo:
po kolena
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto jevům přistupuje současná školská praxe. Dotazy školního rázu proto doporučujeme směřovat spíše na Asociaci češtinářů. Spojení „po kolena“ bychom primárně také určili jako příslovečné určení míry. I příslovečné určení místa je však zcela jistě přijatelné, jelikož hranice mezi druhy příslovečných určení jsou mnohdy neostré. Např. Vladimír Šmilauer ve své Novočeské skladbě k této problematice píše: „Při určování druhu příslovečného určení [je] třeba míti na mysli, že se z původního významu místního nebo časového vyvíjejí významy další, a to v různém stupni, takže někde je kolísání mezi dvěma významy, event. má příslovečné určení význam dvojí.“ V jedné z rozsáhlých tabulek předložkových vazeb, v níž Šmilauer zachycuje předložky původně místního významu, je uveden i příklad „Zabořoval se až po kolena do čerstvého hnoje“. Z našeho hlediska jsou tedy obě interpretace v pořádku.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (vyd. 1969)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Automatismy mi nenaskakovaly“? Hraje v tom roli, že jsem muž?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se řídí pouze podmětem, jímž je v tomto případě slovo „automatismy“. Vaše osoba je zastoupena zájmenem „mi“, které ve větě plní roli předmětu, a na shodu přísudku s podmětem proto nemá žádný vliv. Jelikož jsou „automatismy“ jméno rodu mužského neživotného, je v přísudku třeba napsat ypsilon: „Automatismy mi nenaskakovaly.“
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Rodiče vykopli/y děti“?
Klíčové slovo:
rodiče
Odpověď:
Teoreticky připadají v úvahu dvě řešení – bez znalosti kontextu totiž nelze jednoznačně určit, které slovo je v roli podmětu, tedy kdo koho vykopl. Pakliže jsou podmětem věty „rodiče“, bude v přísudku měkké i, protože „rodiče“ jsou jméno rodu mužského životného. Pokud jsou podmětem „děti“, bude v přísudku ypsilon, protože „děti“ jsou v množném čísle rodu ženského.
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Úplně jsem se zamotal do pravidel psaní i/y. Bude rozdíl v i/y ve slově „Jirkovi/y“ u vět „Jirkovi se fotky vydařily“ a „Jirkovy fotky se vydařily“? Pokud ano, tak proč?
Klíčové slovo:
Jirkovy fotky
Odpověď:
Ano, v první větě musí být měkké i a ve druhé ypsilon. V první větě jde o jméno ve 3. pádě. Jméno je mužského životného rodu a pravidelně ho skloňujeme podle vzoru „předseda“ – ve 3. pádě mu proto přísluší zakončení -ovi. V případě slova „Jirkovy“ ve druhé větě se však jedná o přivlastňovací přídavné jméno, které rozvíjí výraz „fotky“; a protože jsou „fotky“ rodu ženského, je namístě tvrdé y: „Jirkovy fotky“. Kdyby byla řeč např. o Jirkových bratrech, kteří jsou rodu mužského životného, bylo by třeba napsat měkké i: „Jirkovi bratři“. Přivlastňovací přídavná jména skloňujeme podle vzorů „otcův“ a „matčin“. U mužského vzoru „otcův“ bohužel neslyšíme, zda je na konci měkké i, nebo tvrdé y, nicméně jelikož mají oba vzory („otcův“ a „matčin“) stejné koncovky, můžeme si vypomoct ženským vzorem, u nějž je rozdíl mezi i a y slyšet: „matčiny fotky“ > „Jirkovy fotky“, „matčini bratři“ > „Jirkovi bratři“.
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek neshodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Syn měl určit větné členy ve větě „Lucinka se zadívala mezi stromy na zahradě“. Spojení „na zahradě“ určil jako příslovečné určení místa, ale paní učitelka to označila za chybu, prý to může být jedině přívlastek neshodný. Je řešení skutečně tak jednoznačné?
Klíčové slovo:
na zahradě
Odpověď:
Předně vás musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto úlohám přistupuje současná školská praxe. Primárně bychom však spojení „na zahradě“ také určili jako přívlastek neshodný, rozvíjející výraz „stromy“. Pro toto řešení svědčí i slovosled věty. Jelikož však v češtině máme slovosled volný, nelze teoreticky vyloučit ani interpretaci, že se spojení „na zahradě“ vztahuje ke slovesu „zadívala se“ (při neutrálním slovosledu „Lucinka se na zahradě zadívala mezi stromy“) – pak by se skutečně jednalo o příslovečné určení místa. Toto řešení je však spíše hypotetické a málo pravděpodobné, protože zvolený slovosled by byl výrazně příznakový.
Poslední užití:
29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.