Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, jaký tvar má mít přídavné jméno „blízký“ ve větě „byli pozváni umělci, organizace a sdružení, blízcí něčemu“. Je tvar „blízcí“ v pořádku, nebo by měl mít podobu „blízká“ podle nejbližšího jména „sdružení“?
Klíčové slovo:
přívlastek a několikanásobný podmět
Odpověď:
Tento typ shody není v mluvnicích uspokojivě popsán. Pokud se však má přívlastek vztahovat ke všem členům několikanásobného podmětu, doporučujeme řídit shodu mužským životným rodem, tedy stejně jako v případě řešení shody přísudku s několikanásobným podmětem. Tvar „blízká“ (podle slova „sdružení“), by mohl budit dojem, že se přívlastek vztahuje pouze ke „sdružení“, nikoli k celému několikanásobnému podmětu.
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jakými větnými členy jsou výrazy „odborné“ a „popularizační“ ve větě „Měli tam knihy, a to odborné i popularizační“?
Klíčové slovo:
přístavek vysvětlovací
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Celé spojení „odborné i popularizační“ bychom nicméně určili jako přístavek (v některých mluvnicích uváděný též jako tzv. komplexní větný člen). Konkrétně jde o vysvětlovací přístavek, který bývá uvozen spojkovými výrazy typu „a to“, „totiž“, „tj.“ a podobně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.4 – Vysvětlující přístavek (uvozený výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.)
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
V textu pro školní časopis o závodě a jeho výsledcích jsem se zarazila nad větou „Kvalitní výkon podala první Petra Dvořáková, stejně jako druhá/druhé Marie Nováková s Janou Novotnou...“ Jde o to, že na druhém místě se umístily dvě dívky a já si nejsem jistá, jestli se číslovka „druhá/druhé“ vztahuje jen k Marii Novákové, nebo i k Janě Novotné.
Klíčové slovo:
shoda číslovky s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Tento typ shody není v mluvnicích uspokojivě popsán, avšak analogicky ke konstrukcím typu „otec s matkou“, v nichž je možné řídit tvar přísudku buď prvním členem („přišel otec s matkou“), nebo s celou konstrukcí zacházet jako s několikanásobným podmětem a tvar přísudku řídit oběma členy („přišli otec s matkou“), bychom připustili obojí řešení, tedy „stejně jako druhá Marie Nováková s Janou Novotnou“ i „stejně jako druhé Marie Nováková s Janou Novotnou“. Opřít se lze např. i o analogii vžitého spojení „svatí/svatý Cyril a Metoděj“, u něhož jsou v úzu doložené oba způsoby: „přišli svatí Cyril a Metoděj“ i „přišli svatý Cyril a Metoděj“. Vaše věta se od tohoto typu liší tím, že členy několikanásobného podmětu jsou spojeny podřadně pomocí předložky „s“; přestože formálně je možné zvolit obojí způsob, jak jsme popsali výše, v tomto konkrétním případě bychom z důvodu přehlednosti doporučili zvolit spíše shodu s blíže stojícím jménem, tedy „stejně jako druhá Marie Nováková s Janou Novotnou“.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením větného členu. Čím je ve větě „Petr je nejlepší z nás“ spojení „z nás“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení zřetele
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení zřetele. (Konkrétněji příslovečné určení zřetelově srovnávací – viz např. Příruční mluvnice češtiny.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 464 (odst. 694)
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větným rozborem u vět typu „Je možno otevřít dveře“ a „Lze otevřít dveře“. Jde o věty jednočlenné?
Klíčové slovo:
lze; je možno
Odpověď:
Nikoli, v obou případech jde o věty dvojčlenné, podmětem je infinitiv „otevřít“. Ve větě „Je možno otevřít dveře“ je přísudek jmenný se sponou („je možno“). Druhá věta je skladebně poněkud neobvyklá, protože v roli přísudku vystupuje samotné příslovce „lze“ bez sponového slovesa (to se objevuje pouze v minulém a budoucím čase: „bylo lze“, „bude lze“). O tomto typu se mluvnice příliš nezmiňují; více se můžete dočíst například ve Šmilauerově Novočeské skladbě (kap. o přísudku jmenném, typ „hrůza pomyslit“), případně v Nauce o českém jazyku od téhož autora (kap. o přísudku, typ III. – přísudek neslovesný). Výrazy „lze“ a „nelze“ tedy můžeme popsat jako přísudky neslovesné či jmenné (historicky jde o podstatné jméno, jehož ustrnulý tvar získal příslovečnou povahu).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 270 (odst. 9-48 e, typ "Co je platno?"); s. 271 (odst. 9-49 III-3, typ "Hrůza pomyslit")
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 168 (odst. 496-b-aa, substantivum klesající v příslovce)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y má být v přísudku ve větě „Kraj a knihovna uspořádaly...“? Kolegyně tvrdí, že měkké, ale mně se to nezdá.
Klíčové slovo:
kraj a knihovna
Odpověď:
Členy několikanásobného podmětu jsou jména rodu mužského neživotného („kraj“) a ženského („knihovna“). Namístě je proto tvrdé y. Měkké i bychom napsali pouze v případě, že by alespoň jedním z členů několikanásobného podmětu bylo jméno rodu mužského životného, např. „Kraj a jeho zastupitelé uspořádali...“
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jak je to s přísudkem ve větách typu „Maminky s tatínky přišly/i“. Jaké i/y je zde správně?
Klíčové slovo:
maminky s tatínky
Odpověď:
Jde o zvláštní situaci, v níž jsou složky několikanásobného podmětu významově rovnocenné, ale formálně nikoli. Nahlížet na ni lze dvojím způsobem. Buď shodu řídíme pouze podle jména v prvním pádě (zde „Maminky s tatínky přišly“), nebo obě složky považujeme za regulérní několikanásobný podmět a uplatňujeme obvyklé pravidlo pro shodu přísudku s několikanásobným podmětem („Maminky s tatínky přišli“). Obě varianty jsou rovnocenné. V případech, kdy přísudek stojí před podmětem, je však obvyklejší shoda podle bližšího jména: „[Na schůzku] přišly maminky s tatínky“.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3 – Několikanásobný podmět s předložkou s (otec s matkou)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s tvarem přídavného jména ve větě „Zasíláme Vám osvědčení podnikatele vydané dne...“. Má zde být „vydané“, nebo „vydaného“?
Klíčové slovo:
osvědčení vydané
Odpověď:
Přídavné jméno „vydané“ rozvíjí podstatné jméno „osvědčení“, ve větě má funkci přívlastku shodného. A protože „osvědčení“ je ve větě použito ve čtvrtém pádě a přívlastek se s řídícím jménem musí shodovat, musí být ve čtvrtém pádě i přídavné jméno. Správně je tedy znění „Zasíláme vám osvědčení podnikatele vydané dne...“. Kdybyste použila tvar „vydaného“, rozvíjela byste jméno „podnikatel“, což po významové stránce pochopitelně nedává smysl.
Zvažované varianty:
osvědčení podnikatele vydané dne
osvědčení podnikatele vydaného dne
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, podle čeho mám řídit tvar přívlastku „vycházející/ho“ ve větě „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející/ho snad z nitra země“.
Klíčové slovo:
přívlastek postponovaný
Odpověď:
Syntakticky vzato je možné postponovaný přívlastek vztáhnout jak k „síle“, tak k „příboji“. Domníváme se však, že příliš nedává smysl, aby příboj vycházel z nitra země, a proto přívlastek doporučujeme vztáhnout spíše k „síle“: „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející snad z nitra země“.
Zvažované varianty:
vycházející
vycházejícího
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmenem ve větě „Po snídani nastoupíme s našimi/svými průvodci do autobusu“. Mám zde použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné zájmeno. Z tohoto pravidla však existuje celá řada výjimek. Je-li například podmět v množném čísle, je třeba posoudit, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. Ve vaší větě je nevyjádřený podmět „my“, jímž může být myšlen jak celý kolektiv zájezdu, tak třeba jen několik jednotlivců. V prvním případě je namístě užít zvratné zájmeno „svými“, v druhém spíše „našimi“. Dále je vhodné zmínit skutečnost, že volbou nezvratného přivlastňovacího zájmena můžeme zdůraznit vlastnický poměr: do autobusu nastoupíme právě s „našimi“ průvodci, nikoli například s průvodci jiné skupiny. Obě zájmena zde tedy mají opodstatnění, záleží na tom, co přesně chcete vyjádřit.
Zvažované varianty:
s našimi průvodci
se svými průvodci
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.