Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Vysvětlete, zda je lepší mít hodně přátel(,) nebo jednoho blízkého přítele.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobných větných členů spojené souřadně v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
4.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Moment, kdy se naše srdce, duše a příjmení spojily“.
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět sestávající ze jmen středního („srdce“, „příjmení“) a ženského rodu („duše“). Podle pravidel o přednosti rodů v přísudku napíšeme tvrdé y.
Poslední užití:
15.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka chodí do 6. třídy a dostala za úkol určit, co za větný člen je výraz „rád“ ve větě „Mám rád kočky“. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Samotné přídavné jméno „rád“ bývá ve větách typu „Rád plavu“ doplňkem, nicméně spojení „mít rád“ lze chápat i jako zvláštní, frazémový typ přísudku. Roli může hrát také to, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám rád kočky“. Primárně bychom tedy doporučovali chápat celé spojení „mít rád“ jako přísudek, avšak jaké řešení preferuje školská praxe, bohužel nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme daný jev konzultovat přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Shoda před i po několikanásobném větném členu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jak formulovat větu: „Při obléhání bylo město i klášter zničeno“, nebo „Při obléhání byly město i klášter zničeny“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větách s několikanásobným podmětem, v nichž přísudek předchází podmětu, máme dvojí možnost. Buď tvar přísudku řídíme oběma členy podmětu, nebo pouze bližším členem. V tomto případě tvoří několikanásobný podmět jméno rodu středního a mužského neživotného, takže pokud zvolíme první možnost, náležitý tvar přísudku zní „byly zbořeny“. Pokud zvolíme druhý způsob, řídíme přísudek slovem „město“, a náležitá podoba je pak „bylo zbořeno“. V této konkrétní větě je však poněkud problematická skutečnost, že přísudek je tvořen dvěma částmi, které jsou ve větě umístěny na různých místech. A přestože obě uvedená řešení jsou formálně v pořádku, u obou lze předpokládat jisté čtenářské nepohodlí: v prvním případě se čtenář může zarazit při spojení „byly město“ a v druhém při spojení „klášter zbořeno“. Nabízí se tedy ještě třetí možnost, a to větu přeformulovat a této situaci se úplně vyhnout, např. takto: „Město i klášter byly při obléhání zničeny.“
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jestli je správně věta „Úrok je 4 procenta“, nebo „Úrok jsou 4 procenta“. V rámci jednoho textu jsem se setkal s obojím.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Úrok jsou 4 procenta“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení 4 procenta, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Úrok je 4 procenta“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je možná obojí shoda (zde „úrok je 4 procenta“ i „úrok jsou 4 procenta“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „4 procenta jsou úrok“).
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.