Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Vysvětlete, zda je lepší mít hodně přátel(,) nebo jednoho blízkého přítele.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobných větných členů spojené souřadně v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
4.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Moment, kdy se naše srdce, duše a příjmení spojily“.
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět sestávající ze jmen středního („srdce“, „příjmení“) a ženského rodu („duše“). Podle pravidel o přednosti rodů v přísudku napíšeme tvrdé y.
Poslední užití:
15.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka chodí do 6. třídy a dostala za úkol určit, co za větný člen je výraz „rád“ ve větě „Mám rád kočky“. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Samotné přídavné jméno „rád“ bývá ve větách typu „Rád plavu“ doplňkem, nicméně spojení „mít rád“ lze chápat i jako zvláštní, frazémový typ přísudku. Roli může hrát také to, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám rád kočky“. Primárně bychom tedy doporučovali chápat celé spojení „mít rád“ jako přísudek, avšak jaké řešení preferuje školská praxe, bohužel nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme daný jev konzultovat přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Shoda před i po několikanásobném větném členu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jak formulovat větu: „Při obléhání bylo město i klášter zničeno“, nebo „Při obléhání byly město i klášter zničeny“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větách s několikanásobným podmětem, v nichž přísudek předchází podmětu, máme dvojí možnost. Buď tvar přísudku řídíme oběma členy podmětu, nebo pouze bližším členem. V tomto případě tvoří několikanásobný podmět jméno rodu středního a mužského neživotného, takže pokud zvolíme první možnost, náležitý tvar přísudku zní „byly zbořeny“. Pokud zvolíme druhý způsob, řídíme přísudek slovem „město“, a náležitá podoba je pak „bylo zbořeno“. V této konkrétní větě je však poněkud problematická skutečnost, že přísudek je tvořen dvěma částmi, které jsou ve větě umístěny na různých místech. A přestože obě uvedená řešení jsou formálně v pořádku, u obou lze předpokládat jisté čtenářské nepohodlí: v prvním případě se čtenář může zarazit při spojení „byly město“ a v druhém při spojení „klášter zbořeno“. Nabízí se tedy ještě třetí možnost, a to větu přeformulovat a této situaci se úplně vyhnout, např. takto: „Město i klášter byly při obléhání zničeny.“
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jestli je správně věta „Úrok je 4 procenta“, nebo „Úrok jsou 4 procenta“. V rámci jednoho textu jsem se setkal s obojím.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Úrok jsou 4 procenta“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení 4 procenta, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Úrok je 4 procenta“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je možná obojí shoda (zde „úrok je 4 procenta“ i „úrok jsou 4 procenta“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „4 procenta jsou úrok“).
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku v následující větě? „Úřad X ani ministerstvo Y neuzavřel_ smlouvu...“
Klíčové slovo:
úřad a ministerstvo
Odpověď:
Několikanásobný podmět uvedené věty se skládá ze jména rodu mužského neživotného (úřad) a jména rodu středního (ministerstvo). Náležitým tvarem přísudku je tedy „neuzavřely“ s tvrdým y.
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku v následující větě: „Zkušenost a skutečnost vedla/vedly k...“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
zkušenost a skutečnost
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu ženského v j. č. (zkušenost a skutečnost), a zároveň zde přísudek stojí až za podmětem, proto je náležitý tvar přísudku v množném čísle a s tvrdým y, tedy: „vedly“.
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda mám do informačního textu napsat spojení „zpravodaj města Řevnic“, nebo „zpravodaj města Řevnice“. Co je správně? Zdá se mi, že druhá varianta může mylně svádět k závěru, že se naše město jmenuje „ta Řevnice“, a nikoli „ty Řevnice“.
Klíčové slovo:
zpravodaj města Řevnic(e)
Odpověď:
Z jazykového hlediska je správně obojí. V druhém případě vlastní jméno zůstává v tzv. nominativu jmenovacím, což je prostředek, který zvlášť oceníme např. u cizích jmen, která mohou mít problematické skloňování. Užít jej však můžeme bez obav i v případě jmen domácích; jde však o prostředek novější a v některých případech je vhodné přihlédnout i k zažité tradici: např. obvykle říkáme Magistrát hlavního města Prahy, nikoli Magistrát hlavního města Praha (byť je i tento způsob z jazykového hlediska v pořádku – oba způsoby jsou v současné době rovnocenné). Ve vašem případě jistě může hrát roli i to, co sám zmiňujete, tedy že při užití nominativu jmenovacího nelze jednoznačně určit gramatické číslo jména obce. Jste-li si vědom, že toto v praxi činí potíže, snadno se jim vyhnete zvolením prvního způsobu, v rámci nějž skloňujeme celé spojení: „zpravodaj města Řevnic“.
Zvažované varianty:
zpravodaj města Řevnic
zpravodaj města Řevnice
Poslední užití:
2.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Běžní obyvatelé i tamní skupiny jsou velmi citlivé/citliví na gesta“. Řídí se přísudek „obyvateli“, nebo „skupinami“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Přísudek je třeba řídit oběma členy několikanásobného podmětu, přičemž přednost má vždy jméno mužského životného rodu („obyvatelé“). Přísudek by tedy měl mít podobu „jsou citliví“: „Běžní obyvatelé i tamní skupiny jsou velmi citliví na gesta“. Jiný případ by nastal, kdyby přísudek několikanásobnému podmětu předcházel; pak můžete (ale nemusíte) tvar přísudku řídit pouze podle bližšího členu: „Na gesta jsou velmi citlivé tamní skupiny i běžní obyvatelé.“
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Všeobecný podmět
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý tvarem přísudku ve větě „Měli/y tam tu poznámku od včerejška“. Už jsem dlouho ze školy a nemůžu si vybavit, čím se i/y v přísudku řídí. Hraje v tom roli ta „poznámka“?
Klíčové slovo:
oni
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se vždy řídí podmětem (shoda přísudku s podmětem). Slovo „poznámka“ je ve větě předmětem, a na tvar přísudku tudíž nemá vliv. Pokud není z kontextu zřejmé, kdo je podmětem (např. samí muži, muži i ženy, samé ženy), půjde v tomto případě o tzv. podmět všeobecný (s významem „oni, lidé“) a v přísudku napíšeme měkké i: „Měli tam tu poznámku od včerejška.“
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 10 – Podmět všeobecný
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s tvarem slova „pronajímaný“ ve větě. Dotyčná pasáž zní: „přehled smluvních vztahů k nebytovým prostorům a nemovitostem pronajímaným/pronajímaných jiným právnickým a fyzickým osobám“.
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Slovo „pronajímaný“ zde plní funkci přívlastku shodného, a proto se musí v pádě shodovat s řídícím podstatným jménem. Z kontextu je zřejmé, že předmětem pronájmu jsou zde „nebytové prostory a nemovitosti“; ty jsou ve 3. pádě, a proto musí být ve 3. pádě i slovo „pronajímaný“: „k nebytovým prostorům a nemovitostem pronajímaným“. Kdybychom použili tvar 2. pádu („pronajímaných“), mohlo by se zdát, že se slovo vztahuje ke „smluvním vztahům“, což je pochopitelně z významového hlediska nesmysl. Obecně: pokud si nejste jistá, jaký tvar má přívlastek shodný v pozici za řídícím jménem mít, obvykle pomůže, když dané přídavné jméno předsunete před jméno – zde „k pronajímaným nebytovým prostorům a nemovitostem“. Při takovém slovosledu je totiž správný tvar nabíledni.
Poslední užití:
1.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá zájmenem ve větě „Zavři oči a postupně vnímej různé části svého/tvého těla“. Které zájmeno je správně?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Podmětem věty je zájmeno „ty“ a této osobě se zároveň přivlastňují části těla. Namístě je proto zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaké i/y mám napsat v přísudku ve větě „Umělce uvítaly/i výbuchy smíchu a potlesku“.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Pokud vyjdeme z nejpravděpodobnější interpretace, totiž že podmětem věty jsou „výbuchy“, pak je namístě tvrdé y, protože „výbuchy“ jsou jméno rodu mužského neživotného: „Umělce uvítaly výbuchy smíchu a potlesku.“ Bez znalosti kontextu přichází v úvahu i varianta, že (nevyjádřeným) podmětem věty jsou nějací lidé a „výbuchy“ jsou pouze prostředkem jejich uvítání – 1. a 7. pád mn. č. mají totiž v případě slova „výbuch“ stejný tvar. V tomto případě by se i/y v přísudku odvíjelo od toho, kdo je nevyjádřeným podmětem míněn – to bychom však museli znát konkrétní kontext.
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s číslovkou ve větě. Chci vyjádřit, že na stole leželo deset kusů hodinek. Je správně věta „Na stole leželo desatero hodinek srovnaných vedle sebe“, nebo „Na stole ležely desatery hodinky srovnané vedle sebe“? Intuitivně mi obě věty připadají v pořádku, ale neumím si odůvodnit, proč se liší tvary slov „leželo/ležely“ a „srovnané/srovnaných“.
Klíčové slovo:
desatero, desatery
Odpověď:
Obě možnosti jsou správně. V prvním případě je podmětem výraz „desatero“ (některé příručky ho hodnotí jako podstatné jméno, jiné jako číslovku), který také řídí tvar přísudku („leželo“). V druhém případě jsou podmětem hodinky a číslovka „desatery“, která se syntakticky chová jinak než „desatero“, je přívlastkem shodným. Přísudek se tedy musí shodovat s „hodinkami“ („hodinky ležely“). Výraz „srovnaný“ je v obou případech doplňkem a musí se formálně shodovat s výrazem „hodinky“: proto je v prvním případě ve 2. pádě mn. č. a v druhém případě v 1. pádě mn. č.
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla desatero, desatery
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 498 (odst. 720) – vydání 2008
Dotaz:
Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz:
Mám v pracovním textu větu „97 procent složení je biologicky odbouratelných“ – nebo snad „97 procent složení je biologicky odbouratelné“? Nejsem si zkrátka jistá, jestli mám slovo „odbouratelný“ řídit „složením“, nebo „procenty“.
Klíčové slovo:
97 procent složení
Odpověď:
Podmětem věty je číslovka „97“, která řídí přísudkovou shodu. Forma samotného přídavného jména v přísudku jmenném se sponou se však řídí podle počítaného předmětu a přejímá tvar 2. pádu mn. č. V tomto případě je počítaným předmětem slovo „procent“ – tedy vlastně „97 odbouratelných procent“. Kdybyste chtěla slovo „odbouratelný“ spojit se slovem „složení“, musela byste větu přeformulovat tak, aby se „složení“ dostalo do podmětové pozice: „Složení je z 97 procent odbouratelné.“
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 400 (odst. 631) – vydání 2008
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je ve větě „podmínky, za nichž jsou pacienti a léky studováni“ možné napsat ve slově „studováni“ i tvrdé y. Někde jsem četla, že je možné tvar přísudku řídit i podle jména, které přísudku stojí blíž.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Řídit shodu (a tedy i tvar přísudku) podle jména, které stojí přísudku blíž, je možné pouze v případě, že přísudek několikanásobnému podmětu předchází. Pokud taková situace nastane, máte dvojí možnost: buď se řídíte univerzálním pravidlem o přednosti rodů, anebo shodu řídíte podle blíže stojícího jména. Tedy: „podmínky, za nichž jsou studováni léky a pacienti“ i „podmínky, za nichž jsou studovány léky a pacienti“. Ve vašem případě však přísudek podmětu nepředchází (přísudkem je celé spojení „jsou studováni“), takže druhá možnost není, je nutné se řídit pravidlem o přednosti rodů, které říká, že rod mužský životný („pacienti“) má přednost před rody ostatními. Náležité je tedy pouze řešení „podmínky, za nichž jsou pacienti a léky studováni“.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Dělali jsme s dětmi cvičné přijímací testy a v jednom z nich jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“. Já jsem děti vždycky učila, že mezi modální slovesa patří pouze moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. V řešení testu se však píše, že je ve větě složený slovesný přísudek „neuměl se rozhodnout“, z čehož plyne, že sloveso „umět“ je zde považováno za modální. Teď tedy nevím, jak to mám žákům vysvětlit: patří „umět“ mezi modální slovesa, nebo nepatří?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Na tuto otázku vám bohužel nedokážeme uspokojivě odpovědět, protože nejsme didaktické pracoviště, a tudíž nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Jisté je, že různé mluvnice k modálním slovesům přistupují různě. Základní mluvnice českého jazyka například za modální považuje pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Příruční mluvnice češtiny rozlišuje dvě vrstvy modálních sloves: vlastní modální slovesa (viz výčet výše) a modální slovesa v širším smyslu, kam řadí např. slovesa umět, dovést, vydržet, dokázat atd. Jaké řešení se od žáků vyžaduje u přijímacích zkoušek, však nedokážeme posoudit. Dotazy školského charakteru doporučujeme směrovat spíše na Asociaci češtinářů, která má mimo jiné vlastní poradnu a podobnými problémy se zabývá systematicky.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 154
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Vedeme s kolegyní spor, jakým větným členem je „k padnutí“ ve větě „Bylo horko k padnutí“. Já tvrdím, že jde o přívlastek neshodný (jaké horko?), kolegyně tvrdí, že jde o příslovečné určení míry. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
k padnutí
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení míry. Tento větný člen ve větě rozvíjí přísudek jmenný se sponou „bylo horko“, resp. jeho neslovesnou část vyjádřenou příslovcem „horko“. Přímo tento podtyp příslovečného určení vymezuje např. Příruční mluvnice češtiny a charakterizuje ho jako „vyjádření míry nebo intenzity uvedením následku nebo výsledku“. Mezi příklady uvádí např. Bylo to smutné až k pláči; Změnila ses, moje milá, k nepoznání.
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 457 (odst. 681) – vydání 2008
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Bojuji v textu s touto větou: „Podle statistiky je největšími položkami 1800 divadelních představení.“ Je to tak správně? Nemělo by být v přísudku „jsou“, nebo naopak „je největší položkou“?
Klíčové slovo:
jmenný přísudek
Odpověď:
Tvar přísudku řídíme podmětem. Tím je ve větě číslovka „1800“, která vyžaduje přísudek v jednotném čísle. Doporučujeme proto přísudek upravit do podoby „je největší položkou“, tedy „Podle statistiky je největší položkou 1800 divadelních představení.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme narazili na větu „Stejně jako vy i rodiče chtějí...“ Přiznám se, že si nevím rady, co s tím „stejně jako vy“.
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe; při řešení školských úloh doporučujeme obracet se spíše na Asociaci češtinářů. Větu bychom nicméně rozebrali takto: „rodiče“ je ve větě podmětem, „chtějí“ přísudkem a celé spojení „stejně jako vy“ příslovečným určením zřetele (některé zdroje uvádějí dokonce podtyp příslovečné určení zřetelově srovnávací). Ve školním prostředí by možná přicházelo v úvahu i příslovečné určení způsobu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.