Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Vysvětlete, zda je lepší mít hodně přátel(,) nebo jednoho blízkého přítele.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobných větných členů spojené souřadně v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
4.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Moment, kdy se naše srdce, duše a příjmení spojily“.
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět sestávající ze jmen středního („srdce“, „příjmení“) a ženského rodu („duše“). Podle pravidel o přednosti rodů v přísudku napíšeme tvrdé y.
Poslední užití:
15.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka chodí do 6. třídy a dostala za úkol určit, co za větný člen je výraz „rád“ ve větě „Mám rád kočky“. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Samotné přídavné jméno „rád“ bývá ve větách typu „Rád plavu“ doplňkem, nicméně spojení „mít rád“ lze chápat i jako zvláštní, frazémový typ přísudku. Roli může hrát také to, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám rád kočky“. Primárně bychom tedy doporučovali chápat celé spojení „mít rád“ jako přísudek, avšak jaké řešení preferuje školská praxe, bohužel nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme daný jev konzultovat přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Shoda před i po několikanásobném větném členu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jak formulovat větu: „Při obléhání bylo město i klášter zničeno“, nebo „Při obléhání byly město i klášter zničeny“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větách s několikanásobným podmětem, v nichž přísudek předchází podmětu, máme dvojí možnost. Buď tvar přísudku řídíme oběma členy podmětu, nebo pouze bližším členem. V tomto případě tvoří několikanásobný podmět jméno rodu středního a mužského neživotného, takže pokud zvolíme první možnost, náležitý tvar přísudku zní „byly zbořeny“. Pokud zvolíme druhý způsob, řídíme přísudek slovem „město“, a náležitá podoba je pak „bylo zbořeno“. V této konkrétní větě je však poněkud problematická skutečnost, že přísudek je tvořen dvěma částmi, které jsou ve větě umístěny na různých místech. A přestože obě uvedená řešení jsou formálně v pořádku, u obou lze předpokládat jisté čtenářské nepohodlí: v prvním případě se čtenář může zarazit při spojení „byly město“ a v druhém při spojení „klášter zbořeno“. Nabízí se tedy ještě třetí možnost, a to větu přeformulovat a této situaci se úplně vyhnout, např. takto: „Město i klášter byly při obléhání zničeny.“
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jestli je správně věta „Úrok je 4 procenta“, nebo „Úrok jsou 4 procenta“. V rámci jednoho textu jsem se setkal s obojím.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Úrok jsou 4 procenta“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení 4 procenta, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Úrok je 4 procenta“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je možná obojí shoda (zde „úrok je 4 procenta“ i „úrok jsou 4 procenta“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „4 procenta jsou úrok“).
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku v následující větě? „Úřad X ani ministerstvo Y neuzavřel_ smlouvu...“
Klíčové slovo:
úřad a ministerstvo
Odpověď:
Několikanásobný podmět uvedené věty se skládá ze jména rodu mužského neživotného (úřad) a jména rodu středního (ministerstvo). Náležitým tvarem přísudku je tedy „neuzavřely“ s tvrdým y.
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku v následující větě: „Zkušenost a skutečnost vedla/vedly k...“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
zkušenost a skutečnost
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu ženského v j. č. (zkušenost a skutečnost), a zároveň zde přísudek stojí až za podmětem, proto je náležitý tvar přísudku v množném čísle a s tvrdým y, tedy: „vedly“.
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda mám do informačního textu napsat spojení „zpravodaj města Řevnic“, nebo „zpravodaj města Řevnice“. Co je správně? Zdá se mi, že druhá varianta může mylně svádět k závěru, že se naše město jmenuje „ta Řevnice“, a nikoli „ty Řevnice“.
Klíčové slovo:
zpravodaj města Řevnic(e)
Odpověď:
Z jazykového hlediska je správně obojí. V druhém případě vlastní jméno zůstává v tzv. nominativu jmenovacím, což je prostředek, který zvlášť oceníme např. u cizích jmen, která mohou mít problematické skloňování. Užít jej však můžeme bez obav i v případě jmen domácích; jde však o prostředek novější a v některých případech je vhodné přihlédnout i k zažité tradici: např. obvykle říkáme Magistrát hlavního města Prahy, nikoli Magistrát hlavního města Praha (byť je i tento způsob z jazykového hlediska v pořádku – oba způsoby jsou v současné době rovnocenné). Ve vašem případě jistě může hrát roli i to, co sám zmiňujete, tedy že při užití nominativu jmenovacího nelze jednoznačně určit gramatické číslo jména obce. Jste-li si vědom, že toto v praxi činí potíže, snadno se jim vyhnete zvolením prvního způsobu, v rámci nějž skloňujeme celé spojení: „zpravodaj města Řevnic“.
Zvažované varianty:
zpravodaj města Řevnic
zpravodaj města Řevnice
Poslední užití:
2.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Běžní obyvatelé i tamní skupiny jsou velmi citlivé/citliví na gesta“. Řídí se přísudek „obyvateli“, nebo „skupinami“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Přísudek je třeba řídit oběma členy několikanásobného podmětu, přičemž přednost má vždy jméno mužského životného rodu („obyvatelé“). Přísudek by tedy měl mít podobu „jsou citliví“: „Běžní obyvatelé i tamní skupiny jsou velmi citliví na gesta“. Jiný případ by nastal, kdyby přísudek několikanásobnému podmětu předcházel; pak můžete (ale nemusíte) tvar přísudku řídit pouze podle bližšího členu: „Na gesta jsou velmi citlivé tamní skupiny i běžní obyvatelé.“
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Všeobecný podmět
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý tvarem přísudku ve větě „Měli/y tam tu poznámku od včerejška“. Už jsem dlouho ze školy a nemůžu si vybavit, čím se i/y v přísudku řídí. Hraje v tom roli ta „poznámka“?
Klíčové slovo:
oni
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se vždy řídí podmětem (shoda přísudku s podmětem). Slovo „poznámka“ je ve větě předmětem, a na tvar přísudku tudíž nemá vliv. Pokud není z kontextu zřejmé, kdo je podmětem (např. samí muži, muži i ženy, samé ženy), půjde v tomto případě o tzv. podmět všeobecný (s významem „oni, lidé“) a v přísudku napíšeme měkké i: „Měli tam tu poznámku od včerejška.“
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 10 – Podmět všeobecný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.