Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit, jaké i/y mám napsat ve větě „Nezapomeneme na ty, kteří se do klubu nedostali“. Jde mi o tvar slovesa „nedostali“.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Formálním podmětem vedlejší věty je zájmeno „kteří“ a shodu musíme řídit podle něj. Namístě je tedy měkké i.
Poslední užití:
23.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.1 Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Vedeme v práci spor o shodě přísudku s podmětem. Týká se následujícího textu: „Tým dětí představil své prezentace. Protože mluvily anglicky, byla to výzva.“ Nemůžeme se dohodnout, jestli má být ve slově „mluvily“ tvrdé y podle „dětí“, nebo měkké i ve smyslu „oni mluvili“, nebo jestli jsou možná obě řešení.
Klíčové slovo:
děti
Odpověď:
V tomto případě jsou skutečně možná obě řešení. Za základní považujeme shodu podle „dětí“, tedy „mluvily“ s tvrdým y, ale ani řešení s obecným podmětem „oni“ a měkkým i nelze hodnotit jako chybné.
Poslední užití:
6.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.3 Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu vzpomínek jistého pána a pořád se mi tam opakuje věta typu „Jako děti jsme mívali“. A teď si nejsem jistá, jestli má být v přísudku tvrdé y kvůli těm dětem, nebo měkké i, protože z kontextu vím, že šlo o dívky i chlapce.
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
Spojení „jako děti“ v uvedené větě není podmětem, nýbrž doplňkem. Tvrdé y by zde bylo namístě pouze v případě, kdyby bylo z předchozího kontextu známo, že jde o samé dívky. Pokud nic takového řečeno není, nebo dokonce víte, že se jedná o dívky i chlapce, je třeba zvolit měkké i. Shodu tedy neřídíme podle doplňku, ale podle nevyjádřeného „my“.
Poslední užití:
27.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Nevyjádřený podmět (typ my všichni)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, čím řídit shodu ve větě „Každé ráno, než jsme šli do školy, nám maminka říkala...“. Jedná se o děti, takže jsem uvažovala o tvrdém y, ale na druhou stranu tam slovo „děti“ uvedné není, tak teď sama nevím.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ve větě je nevyjádřený podmět. Pokud není v bezprostředním okolí uvedeno slovo „děti“, chápeme podmět jako všeobecné „my všichni“ a píšeme měkké i.
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem – sekce 1 Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Fotografie má popisek „památník osvobození za podvečerních červánků“. Není problematická část spojení „za červánků“?
Klíčové slovo:
červánky
Odpověď:
Ne, uvedené spojení je v pořádku. Podobně se používá např. „za tmy“.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
V textu je spojení „lektor na běžecký trénink“. Nebylo by lepší spojení „lektor běžeckého tréninku“?
Klíčové slovo:
lektor
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení heslo „lektor“ neuvádí, nicméně Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost u hesla „lektor“ uvádějí pouze variantu s druhým pádem („lektor ruštiny“). Rovněž z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v úzu výrazně převažují doklady spojení „lektor (něčeho)“; výskyty spojení „lektor na (něco)“ jsou ojedinělé – předložka „na“ se hojně vyskytuje pouze ve spojeních typu „lektor na univerzitě“ apod. Doporučujeme proto užít variantu „lektor běžeckého tréninku“.
Zvažované varianty:
lektor běžeckého tréninku
lektor na běžecký trénink
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Píšu inzerát a potřebuji zdůraznit, že pracovní nabídka je určena pro obě pohlaví. Jde o pozici obchodní asistent a obchodní asistentka. Existuje nějaká kratší varianta zápisu než vypisování obou podob?
Klíčové slovo:
asistent; asistentka
Odpověď:
Název pracovní pozice můžete zkrátit následujícími způsoby: „obchodní asistent/ka“ nebo „obchodní asistent(ka)“.
Zvažované varianty:
obchodní asistent a obchodní asistentka
obchodní asistent/ka
obchodní asistent(ka)
Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Používá se „před třemi roky“, nebo „před třema rokama“?
Klíčové slovo:
tři roky
Odpověď:
Obě spojení jsou používaná, ale pouze spojení „před třemi roky“ je spisovné, a tedy vhodné např. pro formální projevy. Spojení „před třema rokama“ hodnotíme jako nespisovné, obvykle se objevuje v neformálních mluvených projevech.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda je následující souvětí dobře formulováno: „Odbor, ihned jakmile se dozví, že státní podnik obdržel platbu, oznámí tuto skutečnost specialistovi.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Doporučujeme souvětí přeformulovat, aby bylo pro čtenáře srozumitelnější: „Jakmile se odbor dozví, že státní podnik obdržel platbu, oznámí tuto skutečnost specialistovi.“
Zvažované varianty:
Odbor, ihned jakmile se dozví, že státní podnik obdržel platbu, oznámí tuto skutečnost specialistovi.
Jakmile se odbor dozví, že státní podnik obdržel platbu, oznámí tuto skutečnost specialistovi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z formulací je vhodnější – „role ambasadorky je propagovat značku [anonymizováno]“, nebo „rolí ambasadorky je propagovat značku [anonymizováno]“?
Klíčové slovo:
role; 1. pád; 7. pád
Odpověď:
Doporučujeme užít formulaci „rolí ambasadorky je propagovat značku [anonymizováno]“, neboť k vyjádření toho, čím se podmět zabývá, co dělá, se užívá 7. pád.
Zvažované varianty:
Role ambasadorky je propagovat značku [anonymizováno].
Rolí ambasadorky je propagovat značku [anonymizováno].
Poslední užití:
6.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Často vídám spojení „více jak“ namísto „více než“. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
více jak
Odpověď:
Spojení „více jak“ je stylově nižší prostředek, který se z neformálních mluvených projevů dostává čím dál tím častěji do textů psaných. Ve spisovných, stylově neutrálních textech jeho užívání nedoporučujeme. Neutrální je spojení „více než“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta v pořádku? „Na druhém místě, tedy stříbrnou medaili, získala značka Škoda.“
Odpověď:
Ze syntaktického hlediska je spojení „na druhém místě získala značka Škoda“ chybné, věta nedává dobrý smysl, a proto je třeba ji upravit. Navrhujeme následující úpravu: „Druhé místo, tedy stříbrnou medaili, získala značka Škoda.“ Možné jsou samozřejmě i jiné varianty, např. „Na druhém místě se umístila značka Škoda.“
Zvažované varianty:
Na druhém místě, tedy stříbrnou medaili, získala značka Škoda.
Druhé místo, tedy stříbrnou medaili, získala značka Škoda.
Na druhém místě se umístila značka Škoda.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících formulací je nejvhodnější? „O tom dlouhém víkendu jsem byl mimo službu.“ / „Ten dlouhý víkend jsem byl mimo službu.“/ „Toho dlouhého víkendu jsem byl mimo službu.“
Odpověď:
Záleží na tom, v jakém typu textu je formulace použita. Jako neutrální hodnotíme formulaci: „O tom dlouhém víkendu jsem byl mimo službu.“ V neformálním mluveném projevu bychom se mohli setkat s variantou: „Ten dlouhý víkend jsem byl mimo službu.“ Knižní příznak přisuzujeme formulaci: „Toho dlouhého víkendu jsem byl mimo službu.“
Zvažované varianty:
O tom dlouhém víkendu jsem byl mimo službu.
Ten dlouhý víkend jsem byl mimo službu.
Toho dlouhého víkendu jsem byl mimo službu.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících formulací je vhodnější: „poprvé tu noc“, nebo „poprvé té noci“?
Odpověď:
Obě uvedené varianty jsou vhodné, spojení se 2. pádem „poprvé té noci“ hodnotíme jako prostředek stylově vyšší oproti neutrálnímu spojení „poprvé tu noc“. Obě spojení se běžně užívají, jak dokazují data z Českého národního korpusu.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit název hlavního města KLDR Pchjongjang? Slýchám, že Češi na rozdíl od ostatních národů říkají na začátku [pch], což není správné a irituje mě to. Mělo by se podle mě vyslovovat [pjongjank].
Klíčové slovo:
Pchjongjang
Odpověď:
U českého názvu tohoto města uvádějí jazykové i zeměpisné příručky shodně pouze podobu Pchjongjang bez konkrétního výslovnostního doporučení, což znamená, že by se jméno mělo číst v souladu s grafikou, tj. žádnou hlásku nevypouštět. Máte pravdu, že např. v angličtině se užívá zápis Pyongyang bez „ch“. Nejen pro češtinu však platí jiná pravidla adaptace a přepisu cizích vlastních jmen. Přesné vysvětlení, proč je náležité převádět do češtiny toto jméno s počátečním „pch“, je nutné hledat u koreanistů, avšak pokud jsou správná naše zjištění, v originální výslovnosti se vyskytuje tzv. aspirovaná souhláska [pʰ], a daný přídech se tedy v češtině zcela systémově transformuje do zvukově nejpodobnější souhlásky [ch]. V českém úzu se pravděpodobně vyskytuje jak převažující podoba [pchjongjank], tak někdy i [pjongjank] či [pʰjongjank]. Příčinami této variability může být např. nejistota o podobě názvu v češtině, vliv anglického přepisu a výslovnosti, někdy možná i snaha přiblížit se co nejvíce originálu atp. Vzhledem k tomu, že kolísání zde evidentně nezpůsobuje komplikace v porozumění, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní.
Zvažované varianty:
[pchjongjank]
[pjongjank]
[pʰjongjank]
Poslední užití:
15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje název ostrova Tchaj-wan? Slýchám, že Češi na rozdíl od ostatních národů říkají na začátku [tch], což není správné a irituje mě to. Mělo by se podle mě vyslovovat [tajvan].
Klíčové slovo:
Tchaj-wan; Taiwan
Odpověď:
Standardizovaná podoba tohoto zeměpisného názvu je v češtině jednak Tchaj-wan (tu obvykle doporučují používat jazykové příručky), z něhož výslovnost [tchajvan] vyplývá, jednak Taiwan (tj. bez „ch“ stejně jako např. v angličtině; nejen čeština má však často jiná pravidla adaptace a přepisu cizích vlastních jmen než angličtina). Přesné vysvětlení, proč je náležité převádět do češtiny toto jméno s počátečním „tch“, je nutné hledat u orientalistů, avšak pokud jsou správná naše zjištění, v originální výslovnosti se vyskytuje tzv. aspirovaná souhláska [tʰ], a daný přídech se tedy v češtině může zcela systémově transformovat do zvukově nejpodobnější souhlásky [ch]. V českém úzu se vyskytuje jak podoba [tchajvan], tak i [tajvan] či [tʰajvan]. Příčinami této variability může být právě nejednotnost grafické podoby názvu v češtině, vliv anglického přepisu a výslovnosti, někdy možná i snaha přiblížit se co nejvíce originálu atp. Vzhledem k tomu, že kolísání zde evidentně nezpůsobuje komplikace v porozumění, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní.
Zvažované varianty:
[tajvan]
[tchajvan]
[tʰajvan]
Poslední užití:
15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jména odvozená od názvů zvířat
Klíčové slovo:
vraný kůň; dvě n
Odpověď:
U přídavných jmen odvozených příponou -í (zde poměrně atypicky -ý) od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na -n, píšeme pouze jedno n. Uvedené přídavné jméno je odvozeno od slova „vrána“, píše se tedy vraný (= ‚černý jako vrána‘).
Zvažované varianty:
vraný kůň
vranný kůň
Poslední užití:
26.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 20
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Dotaz:
Jména odvozená od názvů zvířat
Klíčové slovo:
havraní; dvě n
Odpověď:
U přídavných jmen odvozených příponou -í od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na -n, píšeme pouze jedno n. Správně je tedy havraní.
Zvažované varianty:
havraní
havranní
Poslední užití:
26.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 20
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.