Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova „terno“? Může to znamenat dosažení úspěchu nebo výhru obecně?
Klíčové slovo:
terno
Odpověď:
Ano, dnešní význam podstatného jména „terno“ je skutečně úspěch či zdar. Původně výraz označoval trojici čísel a sázku a výhru na ně v loterii, to už je však význam zastaralý.
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je přípustné napsat „na prahu mé osmdesátky“? Korektoři mi to opravili na „na prahu mých osmdesátin“.
Klíčové slovo:
osmdesátka
Odpověď:
Podstatné jméno „osmdesátka“ můžeme považovat za spisovný výraz. Výkladové slovníky češtiny u něj uvádějí významy ‚číslice 80‘ a ‚co je jí označeno‘. Starší Slovník spisovného jazyka českého ještě užití jako „bydlí v osmdesátce“ (tj. v pokoji č. 80), „jet osmdesátkou“ (tj. rychlostí 80 km/h) nebo právě „dožívá se osmdesátky“ (tj. je mu/jí osmdesát let) označuje za zpravidla obecněčeská, ale novější Slovník spisovné češtiny pro ně už žádný takový příznak vydělující výraz ze spisovnosti neuvádí. Jako neutrální uvádí takovéto výrazy i nejnovější Akademický slovník současné češtiny (byť ten dosud obsahuje jen analogický výraz „čtyřicítka“).
Náhradou slovem „osmdesátiny“ dochází k jistému významovému posunu – z období osmdesáti let věku se stává pouhý jeden den osmdesátých narozenin. Každopádně však můžeme říct, že pokud byla změna výrazu motivována spisovností, nebyla nutná – slovo „osmdesátka“ je podle všeho ve spisovném textu dobře použitelné.
Zvažované varianty:
osmdesátka
osmdesátiny
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „nadšenec do historie“, nebo „nadšenec pro historii“?
Klíčové slovo:
nadšenec
Odpověď:
Slovníky vazeb podstatné jméno „nadšenec“ neuvádějí. U slovesa „nadchnout se“ je však uvedena vazba „pro někoho, pro něco“, u podstatného jména „nadšení“ vazba „pro něco, z něčeho“. Spojení „nadšenec pro historii“ je zcela jistě v pořádku. V praxi je však u podstatného jména „nadšenec“ mnohem častěji užívána předložka do: „nadšenec do někoho/něčeho“ – v Českém národním korpusu se tato vazba vyskytuje 2827x, zatímco spojení „nadšenec pro někoho/něco“ pouze 1906x. Proto je namístě akceptovat obě varianty, tedy jak „nadšenec pro historii“, tak „nadšenec do historie“.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar počítaného předmětu po desetinném čísle v následující větě? „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let/roku.“
Klíčové slovo:
desetinné číslo; 0,5 roku
Odpověď:
Tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba dané věty je tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 roku“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let.“ Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo „novorozeně“ spisovné? Nemělo by se místo něj použít slovo „novorozenec“?
Klíčové slovo:
novorozeně
Odpověď:
Podstatné jméno „novorozeně“ je podle dostupných výkladových slovníků češtiny neutrální a zcela spisovné. Slovo „novorozenec“ je s ním synonymní – např. Slovník spisovné češtiny jeho význam vykládá právě jako ‚novorozeně‘.
Synonymie obou slov však není úplná, každé z nich je typické pro jiný druh textů. Český národní korpus (konkrétně nejnovější referenční SYN2020 složený rovnoměrně z publicistiky, beletrie a oborové literatury) ukazuje, že „novorozeně“ je nejobvyklejší v publicistice (ve zmíněných druzích textu v uvedeném pořadí se vyskytuje přibližně v poměru 1,8 : 1,1 : 1), kdežto „novorozenec“ je znatelně charakteristický především pro oborovou literaturu (vyskytuje se v poměru 1: 3,2 : 5,6). Vhodnost užití příslušného slova je tedy potenciálně ovlivněna druhem textu. Obecně však platí, že obě slova jsou spisovná.
Zvažované varianty:
novorozeně
novorozenec
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi ústním a osobním projednáním? Může být ústní jednání telefonické? A hraje roli, jestli je z jednání pořízen zápis?
Klíčové slovo:
ústní projednání vs. osobní projednání
Odpověď:
Přídavná jména „ústní“ a „osobní“ pojmenovávají každé jiný aspekt skutečnosti. Ústní podle Slovníku spisovné češtiny v tomto kontextu znamená ‚mluvením uskutečňovaný (× písemný)‘, zatímco osobní znamená ‚vyžadující fyzickou přítomnost osoby, přímý‘. Z toho vyplývá, že konkrétní projednání může i nemusí být zároveň ústní a osobní. (Lze si představit situaci projednání za osobní přítomnosti aktérů, kteří spolu komunikují výhradně písemně, tj. ne ústně, stejně tak se může odehrát ústní projednání, v němž aktéři nevystupují osobně, nýbrž např. prostřednictvím svých zástupců.) Významu přídavného jména „ústní“ zajisté vyhovuje i projednání telefonické. Pořizování zápisu není z tohoto hlediska relevantní.
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jaký tvar přísudku zvolit ve větě „Při přípravě se delegace s náměstkem sešli/sešly v Bruselu“. Můžete mi prosím poradit? Ještě bych doplnila, že „delegace“ je zde v čísle jednotném.
Klíčové slovo:
delegace s náměstkem
Odpověď:
Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď podle obou jmen (a tedy zde uplatnit pravidlo o přednosti rodu mužského životného), tj. „Při přípravě se delegace s náměstkem sešli v Bruselu“, nebo pouze podle jména v prvním pádě (zde „delegace“): „Při přípravě se delegace s náměstkem sešla v Bruselu“. Obě varianty jsou rovnocenné, můžeme se rozhodnout pro kteroukoli z nich. Tvar přísudku s tvrdým y, tedy „Při přípravě se delegace s náměstkem sešly v Bruselu“, by bylo možno volit v případě, že by jméno „delegace“ bylo v čísle množném.
Poslední užití:
5.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3 – Několikanásobný podmět s předložkou s (otec s matkou)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měla by mít matematická úloha znění „Jakou vlastnost splňuje funkce x?“, nebo „Kterou vlastnost splňuje funkce x?“, když následuje výběr z možných odpovědí?
Klíčové slovo:
jaký vs. který
Odpověď:
V primárním významu se zájmena „jaký“ a „který“ liší: Tázací „jaký“ podle Slovníku spisovné češtiny vyjadřuje otázku po vlastnosti, kvalitě, zatímco „který“ otázku po výběru či vyčlenění něčeho z daného souboru. Pokud tedy po vaší otázce následuje výběr z možností, odpovídalo by mu lépe zájmeno „který“.
Podotýkáme však, že obě zájmena své funkce do určité míry sdílejí. Tentýž slovník uvádí ve druhém významu zájmena „jaký“ příklad „jaký máme měsíc?“ a jeho význam v tomto užití vykládá právě zájmenem „který“, neboť očekávanou odpovědí nemá být cokoliv, nýbrž jeden z dvanácti měsíců roku. Rozlišování obou zájmen tedy v praxi nemusí být zcela ostré, a je-li z kontextu míněný význam zřejmý, takováto neprototypická užití nepovažujeme za chybná.
Zvažované varianty:
jaký
který
Poslední užití:
5.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Bývá poslední“ přísudkem celé spojení „bývá poslední“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je přísudek jmenný se sponou, který se zde skládá z určitého tvaru sponového slovesa být („bývá“) a jmenné části v podobě přídavného jména („poslední“).
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Je potřeba na zvonek vypisovat i rodná jména manželů?
Klíčové slovo:
jméno
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový dotaz, je zcela na zvážení pisatele, zda chce na zvonku uvést plná jména obyvatel bytu/domu či jen jejich příjmení.
Poslední užití:
19.11.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.