Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo:
závodní
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí).
Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo:
nosit
Odpověď:
Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití:
17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 271
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo kožíšky? Mělo by se dělit kožíš-ky, nebo koží-šky?
Klíčové slovo:
kožíšky
Odpověď:
Slovo kožíšky se na konci řádku správně dělí takto: ko-ží-š-ky. Spojení samohláska + š + souhláska + samohláska je možné dělit buď po š, nebo před š.
Zvažované varianty:
kožíš-ky
koží-šky
Poslední užití:
6.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo „jednost“? Viděl jsem to jako překlad anglického „oneness“ a přišlo mi to velice podivné.
Klíčové slovo:
jednost
Odpověď:
Podstatné jméno „jednost“ je v dnešní čestině je zcela okrajové – v Českém národním korpusu je doloženo jen mizivě. Zachycují ho starší slovníky, ale i ty ho označují za řídké, málo užívané. Jeho význam zachycují (mimochodem velmi podobně jako u slova „jedinost“) pomocí výkladu ‚vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota‘. Právě slovo „jednota“ je pravděpodobně jeho mnohem užívanějším konkurentem. „Jednost“ tak může být funkční snad jen při snaze o ozvláštnění textu nebo ve specifických kontextech, např. při signalizaci analogičnosti k „dvojnosti“, „trojnosti“, opozice k „mnohosti“ nebo odlišení od „jedinosti“, jako to dělá Miloš Dokulil v článku O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce (Naše řeč, 1970, č. 1, s. 1–15; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474).
Zvažované varianty:
jednost
jednota
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „rozčesatelnost“, např. ve formulaci „pro lepší rozčesatelnost vlasů“? Nikde ve slovníku jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
rozčesatelnost
Odpověď:
Podstatné jméno označující vlastnost zakončené na -ost lze potenciálně utvořit od prakticky jakéhokoliv přídavného jména a ve slovnících pochopitelně nebývají obsažena zdaleka všechna. Slovo „rozčesatelnost“ je pravidelně utvořeno od přídavného jména „rozčesatelný“, to zase od slovesa „rozčesat“ (a to ještě od slovesa „česat“). Je tedy systémové, nepochybně srozumitelné, a tudíž potenciálně funkční. Jen patrně není příliš velká komunikační potřeba použít ho – v Českém národním korpusu (téměř šestimiliardovém korpusu SYN verze 10) má pouhých dvanáct výskytů. Pokud se však do nějakého textu hodí, není důvod se mu vyhýbat.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Jsou varianty „kuchyň“ a „kuchyně“ na stejné úrovni, nebo se některá z nich upřednostňuje?
Klíčové slovo:
kuchyň vs. kuchyně
Odpověď:
Významově jsou slova „kuchyň“ a „kuchyně“ do značné míry synonymní – obě nesou významy ‚místnost vybavená pro přípravu jídel‘ a ‚souprava nábytku do této místnosti‘, pouze u významu ‚způsob úpravy pokrmů; pokrmy urč. způsobem upravené‘ se slovníky neshodují, zda se pro něj používá pouze „kuchyně“, nebo i „kuchyň“. Slovník spisovné češtiny takové rozlišení neuvádí, analýza úzu v Českém národním korpusu však ukázala, že pro způsob úpravy pokrmů se užívá jen podoba „kuchyně“. Obě slova jsou velmi podobně často užívána, byť „kuchyně“ je mírně obvyklejší. Pro označení místnosti nebo její nábytkové sestavy je tedy možné s úspěchem použít kterékoli z nich.
Zvažované varianty:
kuchyň
kuchyně
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo pojmů? Dělí se po-jmů, nebo poj-mů?
Klíčové slovo:
pojmů
Odpověď:
Slovo pojmů se na konci řádku správně dělí takto: po-jmů. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu.
Zvažované varianty:
po-jmů
poj-mů
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Lze o počasí říct, že „venku je polízanice“? Patrně to má znamenat plískanice, ale to je přece něco úplně jiného.
Klíčové slovo:
polízanice
Odpověď:
Tato dvě podstatná jména mají opravdu značně odlišný význam. „Plískanice“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚déšť se sněhem za chladného větrného počasí‘, kdežto „polízanice“ (tu zachycuje jen starší Slovník spisovného jazyka českého) znamená ‚zlý následek něčeho, něco velmi nepříjemného; malér‘. To, že je venku plískanice, může snad pro někoho v důsledku způsobit i polízanici, ale synonymně se tato slova rozhodně užít nedají – alespoň ne s předpokladem, že jim jako synonymním bude kdokoli rozumět.
Zvažované varianty:
plískanice
polízanice
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Lze zaměňovat buchtu a koláč jako jedno a to samé? Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsem našel, že buchta je hranatá a koláč kulatý, ale v poslední době se to používá různě.
Klíčové slovo:
buchta a koláč
Odpověď:
Význam slov „buchta“ a „koláč“ se u mluvčích liší v závislosti na regionu nebo dokonce rodině. Na jedné straně je pravda, že podle výkladových slovníků češtiny se obě podstatná jména v primárním významu liší: „koláč“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚jemné bílé pečivo okrouhlého tvaru n. pečené na celé ploše plechu‘ a „buchta“ znamená ‚menší (sladké) pečivo, zprav. ve tvaru hranolu a s náplní‘. Na druhé straně však právě vznikající Akademický slovník současné češtiny u slova „buchta“ uvádí i druhý význam ‚zprav. sladké pečivo, často s náplní, pečené na celé ploše plechu a pak krájené na díly‘, tedy synonymum jedné z podob koláče. Slovník nářečí jazyka českého navíc pro „buchtu“ zaznamenává další významy jako ‚knedlík, zpravidla z kynutého nebo bramborového těsta‘, ‚pokrm z brambor‘ nebo ‚hustá kaše vykrajovaná lžící‘. U těchto výrazů je tedy nutné počítat s významovými překryvy a značnou variabilitou.
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze vedle slova „macho“ (mužský šovinista) užít taky slovo „machista“ ve významu ‚ten, který zastává postoje typické pro macha‘?
Klíčové slovo:
machista
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny v zodpovídání této otázky nepomohou, protože slova „macho“ ani „machista“ v těchto významech neobsahují. Slovník spisovného jazyka českého sice uvádí hesla machista a machismus, ale to je nikoliv [mačizmus], nýbrž [machizmus], filozofický směr charakterizovaný jako empiriokriticismus a pojmenovaný podle česko-německého fyzika a filozofa Ernsta Macha.
Dnes se však výraz „machista“ používá ve vámi naznačeném významu. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) má 150 výskytů, což v pětimiliardovém korpusu není mnoho a je to zhruba desetina počtu výskytů podstatného jména „macho“, ale je zjevné, že v kontextu bývá užíváno jako neproblematicky srozumitelné. Proti jeho užívání tedy není třeba nic namítat.
Zvažované varianty:
macho
machista
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.