Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám volit v přísudku ve větě „Když byly/byli (muži) ještě děti“? Je namístě řídit shodu podle „mužů“, nebo podle „dětí“?
Klíčové slovo:
muži
Odpověď:
Podmětem uvedené věty je výraz „muži“, tedy jméno rodu mužského životného. Proto je náležitý tvar přísudku s měkkým i, tj. „byli“. Výraz „děti“ je jmennou částí přísudku – o tom se lze snadno přesvědčit tím, že tento výraz můžeme převést do 7. pádu: „Když byli muži ještě dětmi“.
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jaký bude správný tvar vztažného zájmena v následující větě? „Ať je následující rok plný úspěchů a správných rozhodnutí, které/která vás naplní.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže se vztažné zájmeno ve vedlejší větě vztahuje k oběma složkám několikanásobného větného členu, tj. k „úspěchům“ i „rozhodnutím“, mělo by se také s oběma shodovat. Protože součástí tohoto několikanásobného členu jsou jméno rodu mužského neživotného (úspěchů) a jméno rodu středního (rozhodnutí), je náležitý tvar „které“: „Ať je následující rok plný úspěchů a správných rozhodnutí, které vás naplní.“ Pouze v případě, že by vedlejší věta rozvíjela jen výraz „rozhodnutí“, by bylo namístě napsat „rozhodnutí, která“.
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovní spojení „divá zvěř“?
Klíčové slovo:
divá zvěř
Odpověď:
Ano, toto slovní spojení je zcela v pořádku, užívá se. Přídavné jméno „divý“ je jen exkluzivnějším částečným synonymem pro slovo „divoký“ (slovníky u něj jako příklad na prvním místě uvádějí právě spojení „divá zvěř“), zvěř má podle Slovníku spisovné češtiny význam ‚volně žijící savci a ptáci, zprav. lovní‘.
Zvěř bývá sice ne nejtypičtěji, ale relativně často divá – „divý“ je v korpusu ČNK SYN v10 jedenácté nejčastější přídavné jméno těsně předcházející slovu zvěř (častější jsou „lesní“, „černý“, „srnčí“, „spárkatý“, ale i „divoký“). A z druhé strany je ustálenost slovního spojení ještě zřetelnější – hned po slově „divý“ následuje nejčastěji právě podstatné jméno „zvěř“ (pomineme-li jméno Bára z povídky Boženy Němcové a od ní odvozených užití).
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo:
sousedovic
Odpověď:
Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo rodiště? Dělí se správně rodiš-tě, nebo rodi-ště?
Klíčové slovo:
rodiště
Odpověď:
Slovo rodiště se na konci řádku dělí správně takto: ro-di-š-tě. Spojení samohláska + -š- + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -š-, nebo před -š-.
Zvažované varianty:
rodiš-tě
rodi-ště
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo kroužkem? Dělí se správně krouž-kem, nebo krou-žkem?
Klíčové slovo:
kroužkem
Odpověď:
Slovo kroužkem se na konci řádku správně dělí takto: krouž-kem. Je‑li přítomen morfematický šev, dělíme na švu (kruh > *kruh-ek-0 > krouž-ek-0 > krouž-k-em).
Zvažované varianty:
krouž-kem
krou-žkem
Poslední užití:
16.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo registrace?
Klíčové slovo:
registrace
Odpověď:
Slovo registrace se na konci řádku správně dělí takto: re-gi-s-t-ra-ce. Pokud není koncové -r- (ze skupiny -str-) ve slabikotvorné pozici, může se dělit před -s-, před -t- i před -r-.
Poslední užití:
19.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.6 Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo registrace
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Je ve slově prozpěvovat -z- součástí kořene?
Klíčové slovo:
prozpěvovat
Odpověď:
Ne, segment -z- ve slově prozpěvovat je i z hlediska současné češtiny samostatná předpona z-. Ve slově prozpěvovat jsou dvě předpony pro- a z- a kořen -pěv- (existují slova o-pěv-ova-t, pěv-ec-0 aj.). V případě školní úlohy, zejm. v nižších třídách, je však nutno být tolerantní a jako správnou odpověď (s následným upřesňujícím výkladem) uznávat i to, že kořenem je celé -zpěv-. Děti se např. nemusely dosud setkat se slovem se dvěma předponami, slova opěvovat či pěvec nemusí dosud znát, protože patří do stylově vyšší slovní zásoby, příp. jde o termíny (pěvci = zpěvní ptáci) atp.
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo prvouka?
Klíčové slovo:
prvouka
Odpověď:
Slovo prvouka se na konci řádku správně dělí takto: pr-vo-uka. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu. Tvoří-li slabiku jediné samohláskové písmeno, neoddělujeme ho, ale připojujeme k následující slabice (odtud dělení prvo-uka, nikoliv *prvo-u-ka).
Zvažované varianty:
prvo-uka
prvou-ka
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod a) (též 1 Základní pravidla dělení slov, bod c))
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Naznačuje pořadí variant uvedených v Internetové jazykové příručce i jejich preferenci? Například u hesla „nastálo“ je jako první uvedena podoba psaná dohromady. Je psaní zvlášť („na stálo“) méně doporučitelné?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Přestože pořadí má v jazykových příručkách často určitou výpovědní hodnotu (na prvním místě jsou například v Akademickém slovníku současné češtiny uváděny frekventovanější podoby), v případě spřežek, které se mohou psát i zvlášť, pořadí preferovanou podobu nenaznačuje. Jako heslové slovo je uvedena podoba psaná dohromady, protože je tak možné ji následně lépe vyhledat.
Poslední užití:
8.12.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.