Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace věty] -> [Víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Typ víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Zvratné sloveso a odvozeniny od něj].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Váhám, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Leukocyty se množily“. Přece jen jsou to živé organismy, nemělo by tam tedy být měkké i?
Klíčové slovo:
leukocyty
Odpověď:
V jazyce není vždy určující, zda je daná věc z biologického hlediska živá, či neživá. Například ve větě „Stromy stály“ je také řeč o živých organismech, skloňujeme je však podle neživotného vzoru hrad a podle něj se také řídí tvar slovesa v přísudku. Totéž platí o „leukocytech“; formálně jde o jméno rodu mužského neživotného, a proto musí být v přísudku tvrdé y: „Leukocyty se množily.“
Poslední užití:
10.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Přechodník ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jak se z větněčlenského hlediska určují přechodníkové konstrukce, např. „Obléknuv si kabát, odešel do práce“. Jde o nějaký typ příslovečného určení?
Klíčové slovo:
přechodník jako větný člen
Odpověď:
Nikoli, nejde o příslovečné určení, přechodníky se tradičně považují za doplněk.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se shodou přísudku s podmětem. Jde mi konkrétně o tento text: „Mezi dětmi se nejlépe umístili: Janička Nováková, Honzík Novák.“ Jaké i/y mám napsat v přísudku? Hraje zde roli slovo „děti“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Spojení „mezi dětmi“ má ve větě funkci příslovečného určení, a proto na tvar přísudku nemá vliv. Ve větě je několikanásobný podmět „Janička Nováková, Honzík Novák“ a v souladu s pravidlem o přednosti rodů, které říká, že mužský životný rod má přednost před ostatními, je v přísudku třeba napsat měkké i. Tvrdé y by bylo namístě pouze v případě, že by byly mezi umístěnými samé holčičky. Ještě doplníme, že ve větách, v nichž stojí přísudek před podmětem, je možné shodu řídit i podle bližšího členu několikanásobného podmětu; to však v tomto případě vzhledem ke koncepci věty nepovažujeme za vhodné řešení.
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v každé druhé reklamě slyším formulaci typu „Vyzvedněte si váš dárek“. Bylo snad zrušeno zvratné zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu, přivlastňujeme-li podmětu, je skutečně namístě užití zvratného přivlastňovacího zájmena „svůj“. Tvůrci některých typů textů, zejména reklamních, však záměrně volí nezvratné zájmeno, aby v příjemcích vzbudili dojem, že je text adresován přímo jim osobně. Pak vznikají právě věty typu „Vyzvedněte si váš dárek“, které jsou z gramatického hlediska nesprávné, nicméně z hlediska funkčního mohou mít v určitých situacích své žánrové uplatnění. Je však třeba počítat s tím, že někteří příjemci mohou tento prostředek vnímat negativně, čehož jste sám důkazem. Pro úplnost dodejme, že jistý stupeň přivlastňování vyjadřuje i zvratné osobní zájemno „si“, takže mluvnicky vzato v tomto případě není nutné užít žádné přivlastňovací zájmeno: „Vyzvedněte si dárek“.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 653, pozn. u dativu přivlastňovacího
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se shodnout, jakým větným členem je infinitiv ve větách typu „jedu lyžovat“ nebo „běžím se učit“.
Klíčové slovo:
jet lyžovat
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení je vyžadováno ve škole, nicméně v obou případech bychom infinitiv určili jako příslovečné určení účelu („jedu, abych lyžoval“, „běžím, abych se učil“).
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Podmět v 1. p. – zájmeno
Konkrétní dotaz:
Děláme se synem úkol, v němž má určovat větné členy, a pohořeli jsme na zájmenu „která“ v souvětí „Na okně seděla kočka, která se vyhřívala na sluníčku“. O jaký větný člen se jedná?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Formálně je však zájmeno „která“ podmětem vedlejší věty, v níž zastupuje jméno „kočka“ z věty hlavní. Toto řešení uvádí i poradna Asociace češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-podmet-ve-vedlejsich-vetach/), na niž tazatele se školskými dotazy často odkazujeme. Nelze však vyloučit, že někteří učitelé větněčlenské určování vztažných zájmen v této pozici nevyžadují. V případě nejasností doporučujeme možná řešení primárně konzultovat s konkrétním učitelem.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Je mi to trapné, měla bych to vědět, ale nejsem si jistá shodou přísudku s podmětem ve větě „Osobnosti se podělily o zážitky“. Jaké i/y mám zvolit?
Klíčové slovo:
osobnosti
Odpověď:
U shody přísudku s podmětem se řídíme gramatickým rodem podmětu. „Osobnosti“ jsou jméno rodu ženského, a v přísudku je proto třeba napsat ypsilon. To, že mezi „osobnostmi“ jsou třeba i muži, nehraje roli, důležitý je zde pouze formální rod.
Poslední užití:
7.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít ve větě „Splňte si svá/vaše přání“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „vy“ a „přání“ patří podmětu. Náležitá podoba věty je tedy „Splňte si svá přání“.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s tvarem přídavného jména ve větě. Daný úryvek zní: „K žádným jiným změnám vztahujícím se k...“ Je to takto správně? Nemělo by tam být „vztahujících se“?
Klíčové slovo:
vztahující se
Odpověď:
Přídavné jméno „vztahující se“ je zde v roli tzv. postponovaného přívlastku, což je shodný přívlastek, který je umístěn až za řídícím jménem. Protože však jde stále o přívlastek shodný, je třeba ohlídat, aby se v pádě, čísle i rodě shodoval s řídícím jménem. Právě to v praxi často působí potíže. V uvedené větě je řídícím jménem slovo „změnám“, které je ve 3. pádě a v množném čísle. Odpovídající tvar přídavného jména je tedy „vztahujícím se“. Praktickou pomůckou je dosadit si přídavné jméno do pozice před řídícím jménem; jelikož jde o pozici obvyklejší, je pravděpodobnost omylu nižší: „K žádným jiným vztahujícím se změnám...“
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké zájmeno použít ve spojení „ohodnocení mé/své práce“. Poradíte?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Bez zapojení do větného kontextu nelze správnost užití zájmen posoudit. Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratného zájmena „svůj“. Záleží tedy na tom, kdo je ve větě podmětem. Zvratné přivlastňovací zájmeno použijeme v případě, že podmětem věty je zájmeno „já“, kupř. „Jsem spokojen s ohodnocením své práce“ – já jsem spokojen a práce je moje. Naopak ve větě „Vedoucí se ujal ohodnocení mé práce“ je však třeba užít zájmeno nezvratné, protože i když je práce stále moje, podmětem věty je „vedoucí“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.