Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace věty] -> [Víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Typ víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Přísudek jmenný se sponou – adjektivum].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu „Židle a křesla jsou důležitá“, ale korektor mi opravil tvar v přísudku na „důležité“? Opravil mi to správně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem; židle a křesla
Odpověď:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno rodu ženského („židle“), které má „přednost“ před jménem rodu středního („křesla“). Náležité znění věty je tedy skutečně „Židle a křesla jsou důležité“. Tvar „důležitá“ by byl namístě pouze v případě, že by složkami několikanásobného podmětu byla jména rodu středního v množném čísle, např. „Svítidla a křesla jsou důležitá“.
Poslední užití:
21.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ale“ ve větě „Tahle cesta je strmější(,) ale zato kratší“?
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se čárka nepíše.
Poslední užití:
22.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „jako“ v následující větě? „Nebylo by to ani tak odvážné(,) jako spíš neuvážené.“
Klíčové slovo:
ani tak – jako
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Bývá poslední“ přísudkem celé spojení „bývá poslední“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je přísudek jmenný se sponou, který se zde skládá z určitého tvaru sponového slovesa být („bývá“) a jmenné části v podobě přídavného jména („poslední“).
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jestli je správně tvar přísudku v následující větě? „Tvá máma s tatínkem jsou sympatičtí.“
Klíčové slovo:
máma s tatínkem
Odpověď:
Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. Řídit shodu oběma jmény (tedy zde jmény „máma“ i „tatínek“), jak je tomu v uvedené větě, je naprosto v pořádku. Máme však ještě druhou možnost, a to uplatnit shodu pouze podle jména v prvním pádě (zde „máma“): „Tvá máma s tatínkem je sympatická.“ Obě varianty jsou rovnocenné.
Poslední užití:
21.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Nebylo snadné žít s ním(,) ani bez něj“?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
14.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaký by měl být správný tvar přivlastňovacího přídavného jména ve větě „Jitčini/Jitčiny kamarádky a kamarádi byli spokojení“. Spíše bych zvolila tvar „Jitčiny“ podle „kamarádky“, ale přijde mi divná kombinace tvarů „Jitčiny“ a „byli spokojení“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
Jitčini; Jitčiny; přívlastek shodný
Odpověď:
Předchází-li shodný přívlastek dvěma souřadně spojeným řídícím jménům a obě tato jména rozvíjí, máme dvě možnosti. Obvyklejší (a pro čtenáře opticky přirozenější) je shoda s bližším členem, např. „milá Evo a Petře“. U této varianty se však někdy mohou vyskytnout případy, kdy není jednoznačné, zda se přívlastek vztahuje skutečně k oběma jménům, nebo jen k prvnímu z nich (např. „český jazyk a literatura“). Druhou možností je řídit shodu oběma jmény, tj. např. „milí Evo a Petře“. Spojení „milí Evo...“ či „Jitčini kamarádky...“ však může čtenáře zarazit, ačkoli se přídavné jméno z formálního hlediska správně vztahuje k oběma jménům. Pokud naopak zvolíme shodu pouze se jménem rodu ženského („Jitčiny kamarádky a kamarádi byli spokojení“), vzniká zde nesoulad mezi tvarem přídavného jména a tvarem přísudku – tento nesoulad může recipient vnímat jako problematický, ale lze jej připustit. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce hovoří ve prospěch asymetrických struktur typu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. V zásadě lze tedy akceptovat obě navrhovaná řešení, je však třeba mít na paměti, že každé z nich může na čtenáře působit v určitém ohledu rušivě. Za ideální, čtenářsky příznivé řešení považujeme přestylizovat danou větu tak, aby se pisatel tomuto jevu vyhnul, například „Jitčiny kamarádky a také její kamarádi byli spokojení“.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 236
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Dát čtyřletém klukovi ostrý nůž je bezpečnější(,) než mu dát tablet“?
Klíčové slovo:
než
Odpověď:
Před spojkami „než“ a „nežli“ píšeme čárku pouze v případě, že uvozují větu, nikoli jen větný člen (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami jako, než
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se rozhodnout, jak bude vypadat určitý slovesný tvar ve větě „Smlouva ani její dodatky nebyla/nebyly platné“. Jak je to prosím správně?
Klíčové slovo:
smlouva ani dodatky
Odpověď:
V případě, že několikanásobný podmět stojí před přísudkem, je třeba řídit shodu oběma složkami tohoto několikanásobného podmětu, nikoli pouze jednou z nich. Zde jsou složkami podmětu jméno rodu ženského (smlouva) a jméno rodu mužského neživotného (dodatky). Namístě je proto tvar „byly“.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit se shodou v následujícím souvětí? „... má vliv na autoritářské vládce i zločinecké organizace, které/kteří jsou za smrt zodpovědné/zodpovědní.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedené větě odkazuje k několikanásobnému větnému členu, shodu je proto třeba řídit oběma složkami (tedy „vládci“ i „organizacemi“), nikoli jen tou druhou. Jelikož je složkou několikanásobného větného členu jméno rodu mužského životného (vládci), bude náležitý tvar zájmena „kteří“. Tomu bude odpovídat i tvar přídavného jména v přísudku vedlejší věty, tedy „zodpovědní“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Dům i pozemek byly jednoduché“, nebo „Dům i pozemek byl jednoduchý“?
Klíčové slovo:
dům i pozemek
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu mužského neživotného (dům i pozemek). Tento podmět stojí ve větě před přísudkem, proto se přísudek shoduje s oběma složkami podmětu a jeho náležitý tvar je „byly jednoduché“.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek v následující větě? „ Nepatologické zvětšení srdce či jiná remodelace srdeční tkáně, která je vyvolaná / které jsou vyvolané...“ Vedlejší věta se vztahuje k oběma složkám podmětu, ale nejsem si jistá, zda není například možné, aby se zájmeno formálně shodovalo jen s jednou částí.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného podmětu, bude náležitá podoba vedlejší věty „které jsou vyvolané...“, protože několikanásobný podmět věty hlavní se skládá ze jmen rodu středního (zvětšení) a ženského (remodelace).
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Běžní obyvatelé i tamní skupiny jsou velmi citlivé/citliví na gesta“. Řídí se přísudek „obyvateli“, nebo „skupinami“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Přísudek je třeba řídit oběma členy několikanásobného podmětu, přičemž přednost má vždy jméno mužského životného rodu („obyvatelé“). Přísudek by tedy měl mít podobu „jsou citliví“: „Běžní obyvatelé i tamní skupiny jsou velmi citliví na gesta“. Jiný případ by nastal, kdyby přísudek několikanásobnému podmětu předcházel; pak můžete (ale nemusíte) tvar přísudku řídit pouze podle bližšího členu: „Na gesta jsou velmi citlivé tamní skupiny i běžní obyvatelé.“
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda bych měla v následujícím souvětí použít tvar zakázány, nebo zakázané: „Škola poskytuje žákům vzdělávání prezenčním způsobem, ale jsou zakázány sportovní činnosti.“ / „Škola poskytuje žákům vzdělávání prezenčním způsobem, ale jsou zakázané sportovní činnosti.“ Co je správně?
Odpověď:
Obě varianty jsou přijatelné. Chcete-li popsat stav, základní variantou je přísudek ve formě „jsou zakázány“. Užití přídavného jména "zakázané" pro vyjádření téhož významu hodnotíme jako hovorové.
Zvažované varianty:
Škola poskytuje žákům vzdělávání prezenčním způsobem, ale jsou zakázány sportovní činnosti.
Škola poskytuje žákům vzdělávání prezenčním způsobem, ale jsou zakázané sportovní činnosti.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která varianta je lepší? „Šaty jsou ušity z kvalitního materiálu.“ / „Šaty jsou ušité z kvalitního materiálu.“
Odpověď:
Pro vyjádření výsledku děje se doporučuje užít tvaru opisného pasiva (ušity), užití přídavného jména (ušité) je hodnoceno jako hovorové. Pro vyjádření stavu chápaného jako vlastnost se užívá přídavné jméno. Ve vašem konkrétním případě lze proto užít obě uvedené varianty, záleží na tom, co chcete vyjádřit.
Zvažované varianty:
Šaty jsou ušity z kvalitního materiálu.
Šaty jsou ušité z kvalitního materiálu.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Do konce října 2020 byla vydána celkem tři rozhodnutí ministryně financí.“ Nemá být v přísudku tvar „vydaná“, že ne?
Odpověď:
Souhlasíme s vámi. Přísudek má zřejmě v dané větě vyjadřovat výsledek děje (nikoliv vlastnost), a proto bychom doporučili tvar vydána, který je plně spisovný. Užití přídavného jména vydaná bychom v tomto případě hodnotili jako hovorové.
Zvažované varianty:
Do konce října 2020 byla vydána celkem tři rozhodnutí ministryně financí.
Do konce října 2020 byla vydaná celkem tři rozhodnutí ministryně financí.
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „... rozhodnutí, která byla vydána ve spojitosti s krizovými opatřeními.“ Je v pořádku? Neměl by mít přísudek podobu „byla vydaná“?
Odpověď:
Domníváme se, že přísudek má v dané větě vyjadřovat výsledek děje (nikoliv vlastnost), a proto bychom doporučili tvar vydána, který je plně spisovný. Užití přídavného jména vydaná bychom v tomto případě hodnotili jako hovorové.
Zvažované varianty:
... rozhodnutí, která byla vydána ve spojitosti s krizovými opatřeními.
... rozhodnutí, která byla vydaná ve spojitosti s krizovými opatřeními.
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Chodím do šesté třídy a potřebuju poradit s jedním cvičením. Ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ máme změnit přísudek slovesný na přísudek jmenný se sponou.
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou vs. přísudek slovesný
Odpověď:
Do zadání se nejspíš vloudila nějaká chyba, protože ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ již přísudek jmenný se sponou je („jsou rozkvetlé“). Smysl by dávalo opačné zadání, tedy změnit přísudek jmenný se sponou na přísudek slovesný – např. „Stromy v zahradě kvetou.“
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.