Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace věty] -> [Víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Typ víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Přísudek jmenný se sponou – adjektivum].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu „Židle a křesla jsou důležitá“, ale korektor mi opravil tvar v přísudku na „důležité“? Opravil mi to správně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem; židle a křesla
Odpověď:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno rodu ženského („židle“), které má „přednost“ před jménem rodu středního („křesla“). Náležité znění věty je tedy skutečně „Židle a křesla jsou důležité“. Tvar „důležitá“ by byl namístě pouze v případě, že by složkami několikanásobného podmětu byla jména rodu středního v množném čísle, např. „Svítidla a křesla jsou důležitá“.
Poslední užití:
21.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ale“ ve větě „Tahle cesta je strmější(,) ale zato kratší“?
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se čárka nepíše.
Poslední užití:
22.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „jako“ v následující větě? „Nebylo by to ani tak odvážné(,) jako spíš neuvážené.“
Klíčové slovo:
ani tak – jako
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Bývá poslední“ přísudkem celé spojení „bývá poslední“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je přísudek jmenný se sponou, který se zde skládá z určitého tvaru sponového slovesa být („bývá“) a jmenné části v podobě přídavného jména („poslední“).
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jestli je správně tvar přísudku v následující větě? „Tvá máma s tatínkem jsou sympatičtí.“
Klíčové slovo:
máma s tatínkem
Odpověď:
Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. Řídit shodu oběma jmény (tedy zde jmény „máma“ i „tatínek“), jak je tomu v uvedené větě, je naprosto v pořádku. Máme však ještě druhou možnost, a to uplatnit shodu pouze podle jména v prvním pádě (zde „máma“): „Tvá máma s tatínkem je sympatická.“ Obě varianty jsou rovnocenné.
Poslední užití:
21.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Nebylo snadné žít s ním(,) ani bez něj“?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
14.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaký by měl být správný tvar přivlastňovacího přídavného jména ve větě „Jitčini/Jitčiny kamarádky a kamarádi byli spokojení“. Spíše bych zvolila tvar „Jitčiny“ podle „kamarádky“, ale přijde mi divná kombinace tvarů „Jitčiny“ a „byli spokojení“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
Jitčini; Jitčiny; přívlastek shodný
Odpověď:
Předchází-li shodný přívlastek dvěma souřadně spojeným řídícím jménům a obě tato jména rozvíjí, máme dvě možnosti. Obvyklejší (a pro čtenáře opticky přirozenější) je shoda s bližším členem, např. „milá Evo a Petře“. U této varianty se však někdy mohou vyskytnout případy, kdy není jednoznačné, zda se přívlastek vztahuje skutečně k oběma jménům, nebo jen k prvnímu z nich (např. „český jazyk a literatura“). Druhou možností je řídit shodu oběma jmény, tj. např. „milí Evo a Petře“. Spojení „milí Evo...“ či „Jitčini kamarádky...“ však může čtenáře zarazit, ačkoli se přídavné jméno z formálního hlediska správně vztahuje k oběma jménům. Pokud naopak zvolíme shodu pouze se jménem rodu ženského („Jitčiny kamarádky a kamarádi byli spokojení“), vzniká zde nesoulad mezi tvarem přídavného jména a tvarem přísudku – tento nesoulad může recipient vnímat jako problematický, ale lze jej připustit. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce hovoří ve prospěch asymetrických struktur typu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. V zásadě lze tedy akceptovat obě navrhovaná řešení, je však třeba mít na paměti, že každé z nich může na čtenáře působit v určitém ohledu rušivě. Za ideální, čtenářsky příznivé řešení považujeme přestylizovat danou větu tak, aby se pisatel tomuto jevu vyhnul, například „Jitčiny kamarádky a také její kamarádi byli spokojení“.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 236
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Dát čtyřletém klukovi ostrý nůž je bezpečnější(,) než mu dát tablet“?
Klíčové slovo:
než
Odpověď:
Před spojkami „než“ a „nežli“ píšeme čárku pouze v případě, že uvozují větu, nikoli jen větný člen (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami jako, než
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 103
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.